Studium proveditelnosti navařování litin pomocí obloukových metod svařování

Abstract

Diplomová práce se zabývá posouzením vhodnosti metod obloukového svařování MMA, TIG, a MIG/MAG v režimu CMT pro navařování litiny s kuličkovým grafitem GJS 700-2. Práce byla rozdělena na dvě fáze vstupního a finálního experimentu. Cílem vstupního experimentu bylo navařením 4 vzorků ověřit technologickou proveditelnost a případně optimalizovat navařovací parametry pro následující experiment. V rámci finálního experimentu byly zhotoveny opět 4 vzorky v konfiguraci jedné mezivrstvy a dvou tvrdých návarů s optimalizovanými parametry. Vzorky byly podrobeny penetračním a metalografickým zkouškám. Nejlepších výsledků dosáhla metoda MMA, která zajistila požadovanou tvrdost ve finálním návaru. TIG dosahoval požadovaných výsledků jen v omezené části návaru, a proto je nutná další optimalizace. Režim CMT nevyhověl kvůli nedostatku chemického složení navařovaného drátu. Výsledky ukázaly, že metoda MMA je pro danou aplikaci nejvhodnější, avšak CMT nevykazoval ve finálním návaru trhliny, proto by bylo vhodné provést další výzkumy.

The final thesis focuses on assessing the suitability of arc welding methods MMA, TIG, and MIG/MAG in CMT mode for hardfacing cast iron GJS 700-2. The research was performed in two phases as an initial experiment and the final experiment. The purpose of the initial experiment was to verify the technological feasibility of hardfacing by producing four samples and optimize the hardfacing parameters for the next phase of experiment. In the final experiment, it was produced four samples by technology MMA, TIG and MAG/MIG in CMT mode. This consists of one intermediate layer and two hardfacing layers, all with optimised parameters. The samples we subjected to penetration and metallographic testing. Among the tested technology, MMA produced best results by achieving the required hardness in the final layer. The TIG method only reached the required hardness in a limited area of the hardfacing, suggesting need for further optimalization. The CMT process proved unsuitable due to the inadequate chemical composition of the welding wire. Nevertheless, since the CMT method did not cause cracking in the final hardfacing layer, further research is recommended. Overall, the results indicate that the MMA methos is the most suitable for this application.