Welcome to the BUT Digital Library - an institutional repository operated by the Central Library on the DSpace system.
Do you want to deposit your article or preceedings into Digital Library? It is very simple. You can find all the information in the manual published online on BUT Portal of libraries.
Central Library supports open access to scientific publishing - Open Access.
You can also request for grant for open publishing from Open Access Fund You can find more information OA fund web page.
Into the Digital Library is integrated citation manager Citace PRO. It will allow you to easily create a bibliographic citation or save a record in the manager.
Communities in DSpace
Select a community to browse its collections.
Recent Submissions
Item type:Person, Item type:Person, Item type:Item, Access status: Open Access , Vystěhované obce Drahanské vrchoviny jako krajina paměti(Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2026-09-21) Vedra, DanaPříspěvek interpretuje nucené vystěhování 33 obcí v oblasti Drahanské vrchoviny v letech 1940–1945, které bylo vyvoláno rozšířením stávajícího vojenského výcvikového prostoru u Vyškova (t. č. Truppenübungsplatz Wischau – TÜP Wischau), jako zásadní zásah do kulturní krajiny a sídelní struktury. Zdůrazňuje jisté místní specifikum, a to nikoli zaniklou krajinu, ale krajinu obnovy. Oblast byla sice obnovena a všechny postižené obce taktéž, současně se však zde vyskytují přetrvávající demografické a prostorové diskontinuity, které formovaly regionální identitu. Článek sleduje, jak se zkušenost nucené migrace proměnila z rodinné a komunikativní paměti do tzv. kulturní paměti materializované v krajině prostřednictvím pamětních míst, respektive ne-památek. Stěžejní část práce je vystavěna na několika příkladech paměťové krajiny – pamětních desek a křížů, sadbou alejí jako participativním krajinném značení zaniklých domovů a rodin, dále památníku Vítězná (Viktoria Höhe) jako proměnlivém a konfliktním místě paměti a kostele sv. Josefa v Senetářově jako prostoru paměti návratu a obnovy.Item type:Item, Access status: Open Access , Kulturní krajina vodních mlýnů: Hodnotové aspekty, výzvy a možnosti(Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2026-09-21) Šťastný, DavidKulturní krajina formovaná vodními mlýny představuje specifický typ antropogenně podmíněného prostředí, v němž se prolínají technické, hospodářské a přírodní procesy, které jako takové utvářejí obraz krajiny kontinuálně od jejich vzniku do období většinového přechodu provozů na jiný typ pohonu. I díky součinnosti výše zmíněných důvodů se mlýny společně a dalšími preindustriálními a industriálními provozy na vodní pohon v současné době často stávají vyhledávanými indentitárními institucemi v rámci sídelní zástavby a zároveň i aktivizačním prvkem místní komunity. To vše se odehrává v úzké návaznosti na komponovanou krajinu, která byla vytvářena na základě hospodářské činnosti a v současné době spoluvytváří specifický prostor skládající se z hydrotechnických staveb jako jsou náhony, retenční nádrže apod., technické zázemí mlýnů, přidružené provozy společně s patrnými terénními úpravami či charakteristickým cestním systémem. Tento specifický typ kulturní krajiny ovšem často na rozdíl od samotných mlýnů nepodléhá institucionální ochraně a z toho důvodu dochází k postupnému zániku kontextuální obrazu krajiny a paměti místa v daných mnohdy stavebně atraktivních lokalitách.Item type:Item, Access status: Open Access , Hodnoty stavebnej substancie z 20. storočia bez pamiatkovej ochrany v mikroregióne Horná Orava(Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2026-09-21) Bránický, FilipNa severe Slovenska prechádzajú vidiecke sídla výraznou transformáciou v dôsledku suburbanizácie, preberania globalizovaných architektonických vzorov a postupného oslabovania regionálnej stavebnej kultúry. Príspevok skúma rezidenčnú stavebnú substanciu 20. storočia v mikroregióne Horná Orava, ktorá zostáva mimo formálnej pamiatkovej ochrany napriek svojmu významnému podielu na priestorovej a kultúrnej identite regiónu. Výskum kombinuje terénny prieskum viac ako 200 rezidenčných objektov v modelovej obci Štefanov nad Oravou s typologickou analýzou a kvalitatívnym expertným hodnotením. Skúmané sú tri vývojové vrstvy: tradičný zrubový dom, pozdĺžny murovaný dom prvej polovice 20. storočia a typizovaný rodinný dom druhej polovice 20. storočia. Jednotlivé typy sú porovnávané z hľadiska urbanistickej a architektonickej kontinuity, konštrukčnej racionality, materiálovej adekvátnosti, kultúrneho významu a adaptability. Výsledky poukazujú na to, že ich hodnota spočíva predovšetkým v schopnosti zachovávať kontinuitu medzi architektúrou, sídelnou štruktúrou a krajinou. Príspevok preto poukazuje na potrebu širšieho chápania architektonického dedičstva, ktoré zohľadňuje aj hodnoty každodennej architektúry bez formálnej pamiatkovej ochrany.