Návrh trasy VRT Haná

Loading...
Thumbnail Image

Date

Authors

Bělohradský, Petr

Mark

B

Journal Title

Journal ISSN

Volume Title

Publisher

Vysoké učení technické v Brně. Fakulta stavební

ORCID

Abstract

Cílem bakalářské práce je navrhnout severní část VRT Haná. Trasa začíná napojením na jižní část u obce Ivanovice na Hané a končí napojením na VRT Moravská Brána I v blízkosti obce Žeravice. Návrh je zpracován v jedné variantě. Návrhová rychlost je 350 km/h, provozní rychlost 320 km/h a minimální rychlost 180 km/h.
The aim of this bachelor’s thesis is to design the nothern section of VRT Hana. The route starts with a connection to the southern section near the village of Ivanovice na Hane, the end is connected to the VRT Moravska Brana I near the village of Zeravice. The proposal consists of one variant. The design speed is 350 kph, the operational is 320 kph minimum speed is 180 kph.

Description

Citation

BĚLOHRADSKÝ, P. Návrh trasy VRT Haná [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta stavební. 2025.

Document type

Document version

Date of access to the full text

Language of document

cs

Study field

Konstrukce a dopravní stavby

Comittee

doc. Ing. Martin Lidmila, Ph.D. (předseda) Ing. Erik Dušek (člen) Ing. Richard Svoboda, Ph.D. (člen) Ing. Petr Kubrt (člen) doc. Ing. Otto Plášek, Ph.D. (místopředseda) Ing. Tomáš Říha (člen) prof. Ing. Jaroslav Smutný, Dr. (člen) Ing. Miroslava Hruzíková, Ph.D. (člen) Ing. Lukáš Raif, Ph.D. (člen)

Date of acceptance

2025-06-17

Defence

Student odprezentoval svou práci Návrh trasy Haná. Odprezentoval výchozí zadání a jeho omezení. Návrhová rychlost byla 350 km/h, provozní rychlost 320 km/h a minimální rychlost 180 km/h. Úsek měl rozdělen na tři části, první část řešil přímou, jevilo se to jako nejvýhodnější řešení. U dalších částí se musel vyhnout vodní ploše, nevyhnul se demolicím. Řešil i napojení na pozemní komunikace. U návrhu vzal v potaz i ekonomické hledisko, snažil se omezit objem zemních prací. Popsal řešení odvodnění a celkové prostorové řešení a odůvodnil jej. V první a druhé části byl kvůli náročnému terénu nucen navrhnout více umělých staveb a u poslední části, která leží v záplavové oblasti, byla navržena estakáda. Oponent se zeptal, jakým způsobem byly stanoveny začátky a konce estakád v úseku od km 23,0 do km 28,5? Nebylo by vhodnější navrhnout jednu souvislou estakádu, pomocí které by bylo překonáno celé záplavové území? Student odpověděl, že jeho řešení vedlo k unifikace délek estakád a tím snížení nákladů a volba souvisela také s překážkami, které trať překonávala, a celková délka estakády by byla příliš dlouhá (5 km). Oponent vznesl dotaz, popište rozdíl návrhu bodu P a os kolejí. Popište základní rozdíly konstrukce železničního svršku a spodku na VRT a na konvenční trati (osová vzdálenost, šířka pláně, tvar kolejového lože, kolejový rošt, pražcové podloží atd.) Student udělal nákres, aby definoval bod P, když se navrhuje na bod P, tak navrhuje na pláň tělesa železničního spodku (korunu) a v podélném profilu vynáší bod P místo klasické nivelety koleje. Hlavní benefitem je, že může pracovat více druhů firem, větší konkurence a cena se může snížit. Osové vzdálenosti je 4,5 m a u standardní 4,0, postupně srovnal VRT parametry a parametry konvenční tratě. Pan Ing. Erik Dušek vznesl dotaz k trasování, jestli by nešel posunout oblouk, aby nebyly nutné demolice. Student řešení prověřoval, ale nebylo možné. Pan Ing. Richard Svoboda Ph.D. se zeptal pro jakou rychlost student navrhoval převýšení, student odpověděl, že využil návrhovou a minimální rychlost a orientoval se nedostatkem a přebytkem převýšení. Pan doc. Ing. Martin Lidmila Ph.D. měl komentáře ke konsolidační vrstvě a k řešení některých částí odvodnění.

Result of defence

práce byla úspěšně obhájena

DOI

Collections

Endorsement

Review

Supplemented By

Referenced By

Citace PRO