Využití mikrokalorimetrie při studiu hydratace biopolymerů

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá využitím mikrokalorimetrie při studiu hydratace biopolymerů. K vybraným biopolymerům byla vybrána laktóza, ačkoliv není řazena mezi biopolymery, ale disacharidy. Dále pak alginát, dextran, chitosan a hyaluronan o dvou molekulových hmotnostech. Laktóza byla k těmto účelům vybrána hlavně pro to, že představuje jakýsi modelový příklad k určení toho, zda k reakci na vlhkost mezi ostatními vzorky a nasyceným roztokem soli nastane či nikoliv. Ke studii hydratace biopolymerů na rozdíl od běžně používané metody perfuzní kalorimetrie, kde se využívá možnost měření s nastavitelnou vlhkostí, byla použita metoda izotermické mikrokalorimetrie, kde se při dvou konstantních teplotách sledovala reakce vzorku na různou vlhkost uvolňovanou nasyceným roztokem soli.This master thesis deals with the using of microcalorimetry in the study of hydration of biopolymers. Lactose has been selected together with the other biopolymers although it is not among biopolymers but disaccharides. Selected biopolymers are alginate, dextrane, chitosan and hyaluronan of two molecular weights. Lactose has been selected for these purposes mainly because it is a model example to determine whether or not the reaction to moisture between the other samples and the saturated salt solution occurs. The biopolymer hydration study, as opposed to the commonly used perfusion calorimetry method using the possibility of measuring with adjustable moisture has been used an isothermal microcalorimetry method where at two constant temperatures the reaction of the sample to the different moisture released by the saturated salt solution was monitored.