2018
Browse
Recent Submissions
- ItemCharakterizace korozní odolnosti nikl-fosforových povlaků na hořčíkových slitinách(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Kotland, Vojtěch; Wasserbauer, Jaromír; Březina, MatějDiplomová práce se zabývá korozní odolností nikl-fosforových povlaků na hořčíkové slitině AZ91. V teoretické části jsou shrnuty současné znalosti o hořčíkových slitinách a bezproudé depozici Ni-P povlaků včetně reakcí při níž probíhajících. Dále jsou v teoretické části uvedeny jednotlivé složky obsažené v niklovací lázni a jejich význam. Druhá půlka teoretické části pojednává o korozi a ponorových testech. Na závěr jsou uvedeny rešerše ze současného výzkumu v oblasti ponorových testů. Experimentální část se zabývá jednotlivými kroky předúpravy hořčíkové slitiny a následnou depozicí Ni-P povlaku. Pomocí energiově disperzní spektroskopie bylo určeno prvkové složení Ni-P povlaku i hořčíkové slitiny. Dále jsou v experimentální části popsány pokusy zjišťující ideální tloušťku nízkofosforového povlaku, který ochrání hořčíkovou slitinu před zkorodováním. Diplomová práce je zakončena seznamem ponorový testů a výsledky z nichž vycházejících.
- ItemModifikace polypropylenu reaktivním kompaundováním(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Svítil, Jan; Petrůj, Jaroslav; Kučera, JaroslavV literární rešerši jsou shrnuty dosavadní znalosti o radikálově iniciovaném roubování polypropylenu. Dále obsahuje poznatky ze studií o adamantanu, jeho derivátech a jejich využití v oblasti polymerní chemie. V experimentální části byl připraven modifikovaný polypropylen radikálově iniciovaným roubováním v hnětiči Brabender při teplotách 185 a 195 °C, otáčkách 40/min a reakční době 5 min. Jako iniciátor byl použit 2,5-dimethyl-2,5-bis(terc-butylperoxy)hexan (Trigonox 101) při množstvích 0,2 – 4 hm. %. Pro experimentální část byl zvolen 1-vinyladamantan jako monomer a jeho obsah se pohyboval v rozmezí 0,75 – 2,24 hm. %. U připravených vzorků byla provedena zkouška mechanických vlastností v tahu, zkouška vrubové houževnatosti dle Charpyho a měření indexu toku. Vzorek s obsahem iniciátoru 0,2 hm. % a monomeru 1,4 hm. % vykazoval zvýšenou vrubovou houževnatost o 56,3 %, pevnost o 8,7 %, tažnost o 11,5 % a snížený index toku (230 °C; 2,16 kg) o 29,7 % oproti slepému vzorku. Měření točivého momentu naznačovalo přítomnost roubovacích reakcí, to však nebylo možné dokázat analytickou metodou FTIR, a tak byly navrženy vhodnější metody.
- ItemModifikace polyethylenu reaktivním kompaundováním(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Horkel, Ondřej; Petrůj, Jaroslav; Kučera, JaroslavTato diplomová práce se zabývá problematikou radikálově iniciované kompaundace polyethylenu 1-vinyladamantanem. Teoretická část se zaměřuje na teorii roubovacích procesů, na problematiku vlivu procesních parametrů na jejich průběh a na vlastnosti použitého monomeru. V části praktické byly navrženy dvě série pokusů, v obou případech byl použit polyethylen LITEN MB 87, jako iniciátor (2,5-dimethyl-2,5-bis(tert-butylperoxy)hexan) neboli Trigonox 101 a ke stabilizaci byly použity látky označované jako Ionol a Irgafos 168. Pokusy byly prováděny v hnětiči Brabender, teplota byla 180 – 185 °C, doba reakce 5 minut. K vyhodnocení vlastností připravených vzorků byla použita zkouška v tahu, zkouška vrubové houževnatosti Charpy, měření indexu toku taveniny, analýza točivého momentu při hnětení a analýza IR spektra vzorků. Pomocí těchto experimentů bylo zjištěno, že již obsah iniciátoru 2 hm. % způsobuje za těchto podmínek přílišné síťování. Dále bylo zjištěno, že za těchto podmínek provedená modifikace nezlepšuje tahové vlastnosti vzorků, mírně však navyšuje houževnatost. Vliv modifikace na MFI je třeba dále prověřit. FTIR analýzou byla zjištěna přítomnost nezreagovaného monomeru na základě výskytu pásů vinylových skupin.
- ItemOptimalizace antibakteriálních vlastností polymer-fosfátových kostních výplní(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Grézlová, Veronika; Vojtová, Lucy; Michlovská, LenkaTato diplomová práce je zaměřená na přípravu polymer-fosfátových kostních cementů. Cílem je optimalizovat antibakteriální vlastnosti daného cementu přídavkem selenových nanočástic (SeNPs). V teoretické části práce je popsána charakteristika kosti, vlastnosti fosforečnanu vápenatého (TCP) a jeho polymorfů, použití kostního cementu a antibakteriálních nanočástic v medicíně. Experimentální část se věnuje přípravě vzorků, popisu metod a vyhodnocení vlivu SeNPs na vytvrzování kostního cementu, morfologii, krystalinitu, mechanické, reologické a antibakteriální vlastnosti. Výsledkem je zvýšení injektovatelnosti cementu a zrychlení jeho vytvrzování včetně pozitivního vlivu na mechanické vlastnosti. Antibakteriální vlastnosti vzorků byly testovány použitím diskové i diluční metody, což vedlo k pozitivnímu inhibičnímu účinku SeNP na grampozitivních bakteriích (G+), zejména Staphylococcus aureus a methicillin rezistentní Staphylococcus aureus. Kvantitativní uvolňování SeNP z modifikovaného kostního polymer-fosfátového cementu umožňuje jeho použití jako antibakteriální kostní výplně (například pro léčbu zánětu kostí).
- ItemPříprava a charakterizace nanostrukturovaných vstřebatelných náhrad pro akcelerované hojení kůže(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Kacvinská, Katarína; Vojtová, Lucy; Muchová, JohanaSpolu s narastajúcimi nárokmi na kvalitu liečby v oblasti popálenin a plastickej chirurgie existuje možnosť ako uplatniť nové technologické riešenie na liečbu porúch s celkovou stratou kožnej vrstvy. Diplomová práca sa zaoberá prípravou nanoštrukturovaného, dvojvrstvového skafoldu pre využitie v tkánivovom inžinierstve, ktorý nahrádza kožnú časť dermis (dolná porézna vrstva) a bazálnu membránu (horná a tenká nanovlákenná vrstva). Zákaldom dolnej pórovitej vrstvy je kolagén, charakterizovaný v prítomnosti ďalších polysacharidových aditív: chitosan, vápenatá soľ oxidovanej celulózy (CaOC), sodná soľ karboxymetylcelulózy (NaCMC). Zároveň prídavok dopamínu a fibroblastového rastového faktoru (FGF), s cieľom zlepšiť biomechanické vlastnosti, regulovať a podporovať hojenie kože. Tenká nanovlákenná vrstva je zložená zo želatíny, polycaprolaktónu (PCL) a CaOC. Sú navrhnuté dva rôzne mechnizmy prípravy skafoldu, ktoré sa odlišujú sa v prítomnosti sieťovaných a nesieťovaných nanovláken. Skafoldy boli charakterizované z hľadiska biomechanických, štruktúrnych vlastností a in vitro. Vrchná nanovlákenná vrstva poskytuje mechanickú podporu, ktorá je výrazne zvýšená prítomnosťou polydopamínu (PDA). Test botnania poréznej vrstvy skafoldu ukázal na dostatočne veľké póry, umožňujúce filtráciu buniek. Táto botnatosť bola znížená v prítomnosti PDA, ktorý má zároveň významný vplyv na časové predĺženie degrádácie v prítomnosti kolagenázy a lyzozýmu. Spolu s FGF výrazne podporil proliferizáciu a životaschopnosť myších fibroblastov. Nanoštrukturovaný, dvojvrstvový skafold má potenciál pre budúce aplikácie pri hojení rán, kedže sa vyznačuje dobrými mechanickými vlastnosťami a umožňuje bunkám adherovať, proliferovať a formovať extra celulárny matrix.