Návrh metody měření úrovně štíhlosti výrobních procesů
Loading...
Date
Authors
ORCID
Advisor
Referee
Mark
P
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská
Abstract
Dizertační práce se zabývá hledáním vhodné metody pro měření štíhlosti výrobního procesu. V rámci literární rešerše je nastíněna historie vývoje přístupů k optimalizaci výrobních systémů. Dále je popsána metoda štíhlé výroby, je definován pojem štíhlost výrobního procesu a také shrnuty současné přístupy a metody měření štíhlosti výrobního procesu. V další části je představen vyvinutý ukazatel Lead Time Leanness Indicator jako návrh vhodného způsobu měření štíhlosti výrobního procesu. V rámci primárního výzkumu jsou pomocí dotazníkového šetření získány potřebné podklady a data od výrobních podniků pro otestování využitelnosti tohoto ukazatele v praxi. Na základě vyhodnocení výsledků tohoto šetření jsou všechny stanovené hypotézy potvrzeny, a tudíž lze prohlásit, že definovaný ukazatel a jeho metoda jsou vhodným nástrojem pro měření štíhlosti výrobní procesu. Dále je potvrzeno, že tento ukazatel lze využít pro stanovení cílů implementace metody štíhlé výroby a také pro vzájemné hodnocení a porovnávání efektivity výrobních procesů různých podniků mezi sebou. Další přínosem získaným z dotazníkového šetření je zmapovaní aktuálního stavu úrovně štíhlosti výrobních procesů a intenzity využívání nástrojů štíhlé výroby ve výrobních podnicích nejen v České republice, ale také v zahraničí. V závěru práce je představena případová studie, která demonstruje využití tohoto ukazatele pro zjištění aktuálního stavu štíhlosti výrobního procesu a definování potenciálů ke zlepšení na konkrétním výrobním podniku.
Focus of this dissertation thesis is to find suitable methodology for measuring the leanness of the production process. The history of approaches to the optimization of production systems is outlined in the literature search. Furthermore, the methodology of lean production is described, the concept of leanness of the production process is defined and also the current approaches and methods of measuring the leanness of the production process are summarized. The next section presents developed Lead Time Leanness Indicator as a proposal for a suitable way to measure the leanness of the production process. Within the primary research, the necessary data are obtained from production companies using a questionnaire survey to test the usability of this indicator in practice. Based on the evaluation of the results of this survey, all established hypotheses are confirmed, and it can be stated that the defined indicator and its methodology is a suitable tool for measuring the leanness of the production process. It is further confirmed that this indicator can be used to set goals for the implementation of the lean production methodology also for a mutual evaluation and comparison of the efficiency of production processes of different companies. Another benefit obtained from the questionnaire survey is the mapping of the current state of the level of leanness of production processes and the intensity of the use of lean production tools in production companies not only in the Czech Republic but also abroad. At the end of the work, a case study is presented, which demonstrates the use of the indicator to determine the current state of leanness of the production process and to define any potential for improvement in a particular manufacturing company.
Focus of this dissertation thesis is to find suitable methodology for measuring the leanness of the production process. The history of approaches to the optimization of production systems is outlined in the literature search. Furthermore, the methodology of lean production is described, the concept of leanness of the production process is defined and also the current approaches and methods of measuring the leanness of the production process are summarized. The next section presents developed Lead Time Leanness Indicator as a proposal for a suitable way to measure the leanness of the production process. Within the primary research, the necessary data are obtained from production companies using a questionnaire survey to test the usability of this indicator in practice. Based on the evaluation of the results of this survey, all established hypotheses are confirmed, and it can be stated that the defined indicator and its methodology is a suitable tool for measuring the leanness of the production process. It is further confirmed that this indicator can be used to set goals for the implementation of the lean production methodology also for a mutual evaluation and comparison of the efficiency of production processes of different companies. Another benefit obtained from the questionnaire survey is the mapping of the current state of the level of leanness of production processes and the intensity of the use of lean production tools in production companies not only in the Czech Republic but also abroad. At the end of the work, a case study is presented, which demonstrates the use of the indicator to determine the current state of leanness of the production process and to define any potential for improvement in a particular manufacturing company.
Description
Citation
MEDONOS, M. Návrh metody měření úrovně štíhlosti výrobních procesů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2023.
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
cs
Study field
Řízení a ekonomika podniku
Comittee
prof. Ing. et Ing. Stanislav Škapa, Ph.D. (předseda)
doc. Ing. Petr Blecha, Ph.D. (člen)
prof. Ing. Miloš Čambál, CSc. (člen)
doc. Ing. Radek Doskočil, Ph.D., MSc (člen)
doc. Ing. Zdeňka Konečná, Ph.D. (člen)
prof. Ing. Radim Lenort, Ph.D. (člen)
doc. Ing. Marek Zinecker, Ph.D. (člen)
doc. Ing. Ondřej Žižlavský, Ph.D. (člen)
Date of acceptance
2023-02-24
Defence
Doktorand odpověděl na položené dotazy. Komise hodnotí vystoupení doktoranda kladně.
Odpověděl na otázky oponentů:
- V druhé kapitole se zabýváte historií výrobních systémů. Dokázal byste popsat první výrobek a výrobní zařízení, u kterých můžeme hovořit o počátcích hromadné výroby (tedy ještě před rokem 1913, kdy zavedl Henry Ford pohyblivou montážní linku)?
- Je tlak na štíhlost výroby vhodný i v dnešní době, kdy pandemie covidu, zablokovaný Suezský průplav, vojenské napadení Ukrajiny a zemětřesení v Turecku narušily kritickým způsobem stávající dodavatelské řetězce?
- V kapitolách 2.1.3 a 2.2.4 se zabýváte budoucností řízení výroby v podmínkách Průmyslu 4.0 a chytrých továren. Kde byste dokázal uplatnit výsledky Vaší práce v rámci modelu RAMI 4.0 popisujícího koncepci Průmyslu 4.0 s ohledem na bod 3 uvedený na str. 34 Vaší práce?
- Šlo by využít prvky umělé inteligence s ohledem na Vaše poznání, že „hodnoty štíhlosti, získané pomocí vytvořeného a popsaného výpočtu ukazatele LTLI, jsou tím vyšší, čím vyšší je intenzita využívání nástrojů štíhlé výroby“? (str. 113, 1. odstavec kapitoly 7.4.1)
- Vyjadrite sa k vyššie uvedenej nejednoznačnosti formulácie stanoveného cieľa dizertačnej práce!
- Vysvetlite postupnosť vedeckého prístupu pri spracovaní Vašej dizertačnej práce!
- V kap. 2.2.3 identifikujete 24 bariér úspešnej implementácie štíhlej výroby. Ktoré považujete za „kľúčové“ v podmienkach výrobných podnikov v Českej republike?
- Hypotézy uvedené v kap. 4.2 majú formulačne skôr charakter výskumných otázok. Odpovede na ne sa dajú nájsť v relevantnej literatúre, uvedenej v kap. 3.
- V akom časovom období bolo realizované dotazníkové šetření? Považujete 39 respondentov za dostatočný počet z pohľadu spoľahlivosti získaných údajov?
- V kap. 7.4 (str. 112) konštatujete, že „... výsledná štíhlosť môže byť i na relatívne vysokej úrovni, bez toho, aby podnik musel využívať určitú preddefinovanú metódu.“ – vysvetlite!
- Využití navrženého LTLI pro srovnávání mezi různými typy výrob a podniků – viz připomínky výše.
- Jaký dopad na výsledky dotazníku a testování hypotéz by mělo využití LTLI založeného na jednokusovém toku?
- Jak aplikovat LTLI v případě tzv. plovoucích úzkých míst, která mění svou polohu z důvodu změny výrobního programu?
- Jak autor postupoval při sběru vstupních dat pro výpočet LTLI v dotazníkovém šetření u podniků s různými typy produktů, typy výrob, provozy a závody v ČR a v zahraničí? Zejména velké podniky nemohly poskytnout pouze jediný soubor potřebných vstupních dat.
- V kapitole 7.4.4 Omezení výzkumu autor uvádí, že LTLI nelze použít pro kontinuální typy výrob. Já jsem zcela opačného názoru, protože představují ideální štíhlost (obdobu jednokusového toku) a proto by měly sloužit jako etalon pro ostatní typy výrob. V čem tedy vidí autor problém?
- Jak by se dal využít LTLI pro hodnocení štíhlosti celého dodavatelského řetězce?
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
Document licence
Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení