2022/3-4
Browse
Recent Submissions
- ItemEmpirické výpočty v analýze silničních nehod – případová studie(Akademické nakladatelství CERM, 2022-12) Mikulec, Roman; Motl, Jakub; Semela, MarekSimulační programy jsou nejrozšířenějším prostředkem, používaným v rámci analýzy a rekonstrukce silničních nehod. Výsledky simulačního výpočtového modelování by měly být ve shodě s empirickými výpočty, které je vhodné použít jako podklad vstupních hodnot simulačních programů či pro komparaci s kontrolními veličinami získanými výpočtovým simulačním modelováním. Rovněž je nutné brát ohled na limitace simulačních programů, jejichž samotné použití nelze doporučit při řešení některých typů nehod z důvodu vysoké citlivosti na změnu vstupních údajů. Tato skutečnost byla znázorněna na konkrétní dopravní nehodě, při které došlo k několikanásobnému převrácení vozidla přes střechu, kterému předcházela fáze letu. Rychlost vozidla na počátku nehodového děje bylo možné stanovit empirickým výpočtem a samotný pohyb vozidla bylo možné do jisté míry modelovat s využitím simulačního programu a oba přístupy kombinovat, nebo komparovat výsledky.
- ItemProblematika forenzní digitální identifikace vozidel(Akademické nakladatelství CERM, 2022-12) Rak, Roman; Kopencová, Dagmar; Felcan, MiroslavZákladním předmětem příspěvku je problematika digitální identifikace vozidla, využitelná zejména pro forenzní, technické a administrativně správní účely. Příspěvek vychází z tříletého výzkumu nově vyrobených vozidel v letech 2018–2021 na Policejní akademii v Bratislavě, Slovenská republika. U 43 světových výrobců vozidel byly u jejich 250 modelů zjišťovány různé charakteristiky digitálních identifikátorů. Příspěvek definuje pojmy veřejných a neveřejných digitálních identifikátorů vozidel a zabývá se jejich základními vlastnostmi – umístění identifikátorů v komponentách vozidel, jejich počty, opakovatelností, strukturou, informačním obsahem, ochrannými prvky identifikátoru, problematikou neměnnosti identifikátorů, vhodnými protokoly a zařízeními pro čtení identifikátorů, specifičnostmi a praktickou využitelností identifikátorů. V příspěvku je poprvé zaveden a vysvětlen termín digiVIN (digital VIN), který je definován jako Vehicle Identification Number, opakovaně umístěný v digitální podobě v různých komponentách vozidla. Příspěvek srovnává značení jednotlivých komponent ve vozidlech u vybraných výrobců vozidel na světě pomocí digitálních identifikátorů. V příspěvku jsou uvedena pozitiva a negativa využití digitálních identifikátorů v praxi v současné podobě a doporučeny další postupy pro zavedení těchto pokrokových identifikačních postupů do každodenní forenzní praxe.
- ItemZátěžový test organizace aneb jak jsme na tom z hlediska připravenosti na krize(Akademické nakladatelství CERM, 2022-12) Pejčoch, JaroslavZátěžový test organizace je prostředek k tomu, jak získat odpověď na jednoduchou otázku „Jak jsme na tom?“ pro případ nějaké krizové situace. Do veřejného povědomí pronikl tento termín v souvislosti s havárií na japonské jaderné elektrárně Fukushima, případně s prověrkami bank v období finanční krize. Po zkušenostech z pražského cvičení blackoutu v roce 2014 vznikla myšlenka aplikovat podobnou metodu na jakoukoliv organizaci s cílem zjistit její odolnost v mimořádných a krizových situacích. Zátěžový test organizace, což je de-facto cvičení na úrovni vrcholového managementu, byl v následujících letech úspěšně aplikován v řadě organizací a pomohl odhalit skryté problémy, na které by se přišlo až v případě skutečné krize a bylo by obtížné zachovat kontinuitu její činnosti. Uvedená metoda je vhodná nejen pro subjekty kritické infrastruktury, ale i pro jakékoliv organizace, které chtějí být na krizové situace připraveny a překonat je s co nejmenšími škodami. Tématická cvičení nalezla svůj obraz i ve standardech ISO a podle normy „ISO 22398:2013: „Emergency Preparedness and Response“ je možno po průběhu testu v souladu s metodikou získat i odpovídající certifikát.
- ItemAnalýza rizik vzdáleného řízení pomocí metody STPA(Akademické nakladatelství CERM, 2022-12) Skokan, Adam; Vanžura, MarekAutonomní vozidla jsou v posledních letech diskutované téma, a to nejen mezi odborníky a vývojáři, ale i mezi obecnou populací. Jejich příchod a postupná implementace do dopravní infrastruktury slibuje četné přínosy, mimo jiné zvýšení bezpečnosti provozu, snížení nákladů na dopravu, snížení ekologických dopadů atd. Než však budou autonomní vozidla schopna jezdit zcela bez nutnosti kooperace s člověkem, budou vysoce pravděpodobně v určitých situacích člověka potřebovat. Člověk může situaci, ve které se autonomní vozidlo nachází, vyřešit pomocí vzdáleného přístupu k vozidlu, díky kterému ho může na dálku ovládat – tzv. teleoperací. Díky teleoperaci bude moci operátor obsluhovat více vozidel, které v případě potřeby „obslouží“ vzdáleným řízením pomocí teleoperační stanice s rozhraním podobajícím se vozidlu (volant, pedály apod.), nebo pomocí zadávání bodů na trase, po níž se má vozidlo pohybovat. Vzdálené ovládání vozidla však s sebou přináší nové výzvy, zejména pak v oblasti situačního povědomí teleoperátora a technického zajištění správné funkce teleoperace. Tato práce se zaměřuje na analýzu rizik vzdáleného řízení, a to za použití metody STPA („System Theoretic Process Analysis“).
- ItemNové předpisy od 21. 6. 2022 do 3. 12. 2022(Akademické nakladatelství CERM, 2022-12) Bradáč, Albert