Skandium a titan v hořčíkových slitinách

Loading...
Thumbnail Image

Date

Authors

Kment, Vojtěch

Mark

A

Journal Title

Journal ISSN

Volume Title

Publisher

Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická

ORCID

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá vlivem skandia jako prostředníka na vzájemnou rozpustnost hořčíku a titanu. V teoretické části byly popsány základní informace použitých kovů, popis jejich binárních kombinací, problematika slitin s velkou směšovací entropií, informace o práškové metalurgii a také poslední vývoj v MgScTi slitinách a v oblasti hořčíkových slitin s velkou směšovací entropií. Experimentální část byla zaměřena na přípravu binárních kombinací hořčíku, skandia a titanu pro ověření jejich chování, dále na přípravu ternárního systému MgScTi s cílem stabilizace nízkoteplotní fáze. Maximální teplota tohoto kroku byla 1050 °C s následným sekundárním teplotním krokem 450 °C po dobu 5 h. Dále je popsán postup legování parami kombinovaný s chlazením vzorku ve vodní lázni s cílem stabilizovat vysokoteplotní fázi. Legování parami s přechlazením se jevilo jako nejvíce vyhovující postup. Dalším poznatkem byla důležitost přítomnosti skandia pro vzájemnou rozpustnost hořčíku a titanu. Přechlazený vzorek legovaný parami vykazoval strukturu zrn tvořených převážně titanem s příměsí skandia, jejichž obal měl proměnné složení ternárního charakteru. Ternární systém MgScTi nebyl doposud v literatuře popsán.
This bachelor's thesis deals with the influence of scandium as an intermediary element on the mutual solubility of magnesium and titanium. The theoretical part presents basic information about the metals used, a description of their binary combinations, issues related to high entropy alloys, information on powder metallurgy, and the latest developments in the MgScTi alloys and Mg-based high entropy alloys. The experimental part focused on the preparation of binary combinations of magnesium, scandium, and titanium to verify their behavior, as well as on the preparation of the ternary MgScTi system with the aim of stabilizing the low-temperature phase. The maximum temperature in this step was 1050°C, followed by a secondary thermal step at 450°C for 5 hours. A procedure for vapor alloying combined with water bath cooling is also described, aimed at stabilizing the high-temperature phase. Vapor alloying with supercooling proved to be the most suitable method. Another finding was the importance of scandium presence for the mutual solubility of magnesium and titanium. The supercooled vapor-alloyed sample exhibited a grain structure primarily composed of titanium alloyed with scandium, with a shell of variable ternary composition. The ternary MgScTi system has not yet been described in the literature.

Description

Citation

KMENT, V. Skandium a titan v hořčíkových slitinách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2025.

Document type

Document version

Date of access to the full text

Language of document

cs

Study field

bez specializace

Comittee

doc. Ing. František Šoukal, Ph.D. (předseda) prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. (člen) prof. Ing. Petr Ptáček, Ph.D. (člen) prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc. (člen) doc. Ing. Lucy Vojtová, Ph.D. (člen) doc. Ing. Jaromír Wasserbauer, Ph.D. (člen) Ing. Lucie Keršnerová, Ph.D. (člen)

Date of acceptance

2025-06-16

Defence

Student zpracovával bakalářskou práci na téma Skandium a titan v hořčíkových slitinách. Nejdříve vysvětlil výhody kombinace hořčíku a titanu a tvorbu tuhých roztoků pomocí prostředníků. Při prezentaci experimentální části ukázal postup přípravy vzorků, následně vysvětlil důvody použití různých teplot. Poté se věnoval použitým metodám a způsobu měření. V rámci prezentace výsledků ukázal především výsledky SEM-EDS a XRD analýz. Následně shrnul získané výsledky, popsal proč byla nejvhodnější teplota 1200°C a byl komisí vyzván k odpovědím na otázky oponenta: 1)Na straně 35 uvádíte, že ochlazováním systému MgSc vzniká nízkoteplotní fáze BCC-B2a, která by měla být pro dané složení stabilní až do přibližně 150 °C. Za rovnovážných podmínek by při 20 °C měla být přítomna fáze BCC-B2a spolu s primárním tuhým roztokem Sc v Mg. Z XRD však pozorujete směs primárních tuhých roztoků HCP-A3. Jak si vysvětlujete toto odlišné fázové složení oproti očekávanému? 2)Ve vzorku sady 6 byl pozorován posun difrakčních píků Ti a Sc, který byl interpretován jako možný důkaz tvorby tuhého roztoku nebo jako důsledek vnitřního pnutí při rychlém ochlazení. Jak byste navrhl experimentálně odlišit, zda k posunu píků dochází primárně vlivem mřížkového napětí, nebo skutečně v důsledku substituce atomů a tvorby tuhého roztoku? 3) Ve své práci zmiňujete, že tuhý roztok s definovaným složením MgSc vzniká snadněji při přechlazení než při izotermické výdrži na teplotě 450 °C. Mohl byste popsat, jaké faktory mohou ovlivňovat kinetiku vzniku tohoto tuhého roztoku a proč může být ochlazování výhodnější než tepelná výdrž? (str. 47) 4) Jaké další experimenty byste navrhl pro hlubší charakterizaci systému a potvrzení Vaší hypotézy? Následně komise položila tyto otázky: 1) Existuje nějaká další metoda jak zjistit složení tuhých roztoků? 2) Odkud jste čerpal fázové diagramy? 3) Používal jste čistý hořčík? Na veškeré položené otázky student výborně odpověděl.

Result of defence

práce byla úspěšně obhájena

DOI

Collections

Endorsement

Review

Supplemented By

Referenced By

Citace PRO