KMENT, V. Skandium a titan v hořčíkových slitinách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2025.
Bakalářská práce pana Kmenta se zabývá ternárním systémem hořčík-titan-skandium. V teoretické části student shrnuje význam lehkých slitin na bázi hořčíku včetně moderního systému high entropy alloys. Potenciál této oblasti lehkých slitin student popsal důkladně a čerpal ze současné literatury. V praktické části se student zabýval přípravou ternárního systému MgTiSc pomocí práškové metalurgie. Změnou poměru jednotlivých prvků a volbou teploty studoval chování tohoto systému. Pan Kment se s tématem seznámil dobře a získané výsledky popsal srozumitelně. Získané výsledky mohou sloužit k dalšímu studiu tohoto systému. Kladně také hodnotím ochotu studenta důkladně se seznámit s analytickými metodami potřebnými ke správnému popisu dané problematiky. Celkově práci hodnotím kladně a doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A |
V bakalářské práci se student Vojtěch Kment věnuje vlivu skandia jako prostředníka na vzájemnou rozpustnost hořčíku a titanu s využitím práškových prekurzorů. Teoretická část pojednává o materiálech Mg, Ti a Sc a jejich binárních systémech, dále o práškové metalurgii a shrnuje zde i základní informace týkající se metodik souvisejících s charakterizací materiálů. Teoretickou část zakončuje současný vývoj v MgScTi a hořčíkových vysoce entropických systémech. V praktické části se student zaměřil na přípravu vzorků vybraných směsí zpracovaných za vysokých teplot. U jednotlivých vzorků se podrobně věnuje mikrostrukturní analýze. Z výsledků je patrné, že student během řešení práce provedl velké množství experimentálních měření a testování. V interpretační části však již, dle mého názoru, narážel na limity svých znalostí a schopností, což se projevilo v méně přesném popisu výsledků a některé pasáže byly hůře čtivé a hůře pochopitelné. Současně, popis experimentální části byl poněkud zmatečný, jelikož s ohledem na provedené experimenty, kdy se hodně měnily podmínky experimentu v kombinaci s odkazy na fázové diagramy v teoretické části a chybné zápisy podmínek (např. v Tab. 6) byly pro čtenáře hůře stravitelné. Přesto lze ocenit jeho snahu i praktické dovednosti, které jsou pro technickou praxi velmi cenné. I přes tyto nedokonalosti je práce jako celek působivá a dobře zpracovaná. Z toho důvodu hodnotím závěrečnou práci studenta Vojtěcha Kmenta stupněm A a doporučuji k obhajobě k získání titulu bakalář.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A |
eVSKP id 164133