Průmyslová a vojenská architektura přístavních měst, komparace rekonverze průmyslového a vojenského dědictví

Abstract

Přístavní města Brest, Lorient a Saint-Nazaire byla díky své strategické pozici na pobřeží Atlantiku zničena bombardováním spojenců během druhé světové války. V poválečném období tato města využila nezbytnost obnovy k radikálním zásahům do městské struktury. Zmíněné historické události byly novou příležitostí jak zlepšit funkčnost města. Také dnes se nabízí nová šance. Vojenské a průmyslové zóny v přístavech, které byly vždy důsledně od měst oddělené, se uvolňují od svých původních aktivit. Města dostávají k dispozici tyto rozlehlé parcely v blízkosti jejich center a ocitají se v situaci, která jim umožňuje prostřednictvím rekonverze, již podruhé v tak krátké historii, přepracovat urbanistickou strukturu středů měst.During World War II, seaports Brest, Lorient and Saint-Nazaire were heavily destroyed because of their strategic location on the Atlantic coastline. Those historical events could be considered as new opportunities for the seaports to realise new thoughts and ambitious architectural projects in order to improve the functionality of the urban organism. In these days, a new occasion has come. Military and industrial areas, which were always thoroughly separated from the town centres, have been now releasing from their original activity. There are huge free building sites in the middle of the cities, waiting for the urban architects.