2010

Browse

Recent Submissions

Now showing 1 - 3 of 3
  • Thumbnail Image
    Item
    Antropometrický výzkum dospělé populace a jeho aplikace v oblasti interiéru a architektury
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury, ) Kovařík, Martin; Šindlar, Jiljí; Petelen, Ivan; Hronský, Michal; Doc.Ing.Veronika Kotradyová,PhD.
    Práce se zabývá výzkumem v oblasti antropometrických měření dospělé populace, jeho historií, základními pojmy a vlastním výzkumem prováděným pod vedením autora v rámci projektu NIS na Mendelově univerzitě v Brně. Výsledky výzkumu a jejich aplikace do oblasti interiérů a nábytku by měly sloužit k revizi současných architektonických schémat a norem zabývajících se vztahy na ose člověk – interiér – nábytek. Popisuje vztahy jednotlivých parametrů, výšky a hmotnosti člověka, jejich vývoj v závislosti na věku a pohlaví, dále srovnává růst výškové křivky populace v ČR a v Evropě. Výsledky práce by měly sloužit jako podklad k revizi stávajících typologických zásad a norem s přihlédnutím na nové výsledky, v závěru autor navrhuje koncepční změny zavedených schémat ve vztahu člověk a interiér.
  • Thumbnail Image
    Item
    Integrování společenského života a urbánní prostorové syntaxe
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury, ) Al-Ibrahim, Najeh Mohammed Mohammed; Wittmann, Maxmilian; Kyselka, Mojmír; Šilhánková, Vladimíra; Fridrich, Lubor
    Studium prostorové syntaxe a prostorového poznání (vnímání) ukázalo a určilo statistický vztah mezi vlastnostmi prostoru a prostorovým poznáváním (schopnost jednotlivců připomenout a představit si mapu prostoru). Disertační práce zdůrazňuje aspekt prostorového poznávání, který je založen na podobě a kvalitě prostředí. Prezentuje myšlenku, že poznávací mapování jako proces je kulturně vymezený. Jeho výsledky jsou přejímány a filtrovány z prostředí, v němž lidé žijí. To znamená, že mohou vznikat různé výsledky poznávacího mapování a různé výsledky založené na lidských hodnotách. Pokud by se prokázalo, že proces je ovlivněn hodnotami lidí a jejich kulturními návyky, znamenalo by to, že existuje další faktor individuální mentální reprezentace prostoru. Ten zahrnuje aspekty, které pomáhají jednotlivcům získat specifické povědomí o tom, co je pro ně vyhovující prostředí. Cílem disertační práce je analyzovat tento předpoklad zkoumáním vztahu mezi vlastnostmi prostoru a prostorovým poznáváním a prokázat, že rozdíl v kultuře lidí ovlivňuje tento vztah. V práci jsou zodpovězeny dvě klíčové otázky: První - zda existuje souvislost mezi prostorovým vnímáním a satisfakcí lidí z jejich životního prostředí, a druhá - zda taková spokojenost ovlivňuje vztah mezi prostorovým uspořádáním a prostorovým poznáním. Další otázka plynoucí z analýzy zní: Které kulturní hodnoty jsou spojeny s procesem prostorového poznání? Mezi hlavní nástroje a postupy používané v práci patří: software prostorové syntaxe, analýza vlastností prostoru v rámci dvou studijních oblastí - Brno centrum města (Česká Republika) a staré Město Damašek (Sýrie), dotazník zkoumající spokojenost lidí, test prostorového mapování a pozorování chodců. Z analýzy vyplývá: Za prvé - existuje vztah mezi prostorovým poznáním a satisfakcí, za druhé - prostorové poznání má tendenci být ovlivněno nejen strukturou prostoru, ale také způsobem, jakým ho lidé vnímají a jaký mu přisuzují smysl. Práce se snaží celkově objasnit vliv prostorové konfigurace na vztah mezi lidmi a prostorem, zvlášť na vztah mezi prostorovou konfigurací a množstvím lidí v prostoru.
  • Thumbnail Image
    Item
    Pěší pohyb ve struktuře města
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury, ) Dokoupilová Pazderková, Kateřina; Koutný, Jan; Kyselka, Mojmír; Sklenář, Vavřín; Ing.arch.Jaroslav Tušer,CSc.
    Město bylo od pradávna místem, kde se lidé společně setkávali, žili a tvořili, a proto by měla v dnešní anonymní době role jednotlivců – obyvatel města růst. Úloha chodce jako jedince umožňujícího přímý kontakt tváří v tvář, jedince komunikujícího s okolím se stává nezbytnou součástí „živého“ města. Proto, aby město bylo funkční, je potřeba koncentrovat lidi a události, teprve potom se město stává městem lidí, městem místa, městem momentu. Definice městské udržitelnosti a životaschopnosti by měla být poměřována schopností města poskytnout kvalitní životní podmínky svým obyvatelům. Zahrnuje je to především vysokou kvalitu přírodního i umělého prostředí, dobré životní a pracovní podmínky, právo lidí na bydlení, práci, sociální služby a infrastrukturu. Dále by mělo chránit kulturní identitu města a poskytnout možnost participace při rozhodování ve městě. Dopravní provoz ovlivňuje ve velké míře narůstající Urban Sprawl, vytváří velké přepravní vzdálenosti a zvětšuje potřebu dopravy, především osobními automobily. Je zapotřebí vytvořit efektivní plánování s politikou inovativních dopravních systémů, které budou schopny redukovat potřebu dopravy. Můžeme konstatovat, že pěší doprava pro udržitelnost města má přínos v omezení suburbanizace, ve zmenšení podílu motorové dopravy a ve snížení rizika prostorové segregace. Je potřeba vytvořit města, kde se lidé pohybují a potkávají se, kde se mísí nejrůznější funkce a formy tak, aby nedocházelo k náhlým opouštění center a vzniku monofunkčních zón. Je důležité počítat s principem, že ulice jsou společenským prostorem. Prostorem nejen dopravním, ale především prostorem společenským. Navrhovat tedy kvalitní síť propojených, funkčních a bezpečných pěších tras mezi obytnými budovami a místními cíli tak, aby budovy umožňovaly výhled do ulice, což zvyšuje nejen bezpečnost, ale především propojuje dění těchto dvou světů. Vytvořit živé, pulsující město, kde pěší pohyb je tím spojujícím prvkem mezi stále se rozvíjejícím městem a zachováním života v něm, je obrovská výzva pro nás všechny.