REMY-ZÉPHIR, Š. Průmyslová a vojenská architektura přístavních měst, komparace rekonverze průmyslového a vojenského dědictví [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2010.
Předmětem disertační práce bylo průmyslové a vojenské dědictví třech vybraných měst na pobřeží Atlantiku. Všechna měla podobnou historii, danou jejich polohou na pobřeží oceánu. Moře , jako velká dopravní cesta, dalo vzniknout přístavním areálům s navazujícími průmyslovými plochami. Z hlediska bezpečnostního a obranného byly přístavy doplněny areály vojenskými. Mezi mořem a městem vznikla nepropustná zóna, která obyvatelstvo měst ochudila o výhody této mimořádné polohy , o přímý kontakt s vodní hladinou. Ve II. Světové válce tato zóna byla příčinou destrukcí pobřežních měst. Šárka Kramářová v disertační práci studuje historii zvolených přístavních měst - Brestu, Saint Nazaire a Lorientu .Dále pak historii vzniku, důležitých vývojových etap přístavních průmyslových a vojenských zón až se dostává k současným rozvojovým projektům a realizacím, reorganizaci území, novému využití a obohacení prostor ve prospěch obyvatel i návštěvníků a turistů. Práce je tedy zajímavá tím, že vedle průmyslového dědictví se jedná o práci s dědictvím vojenským. Ta je ještě nesnadnější, protože s opuštěnými areály a objekty je spojena jejich negativní charakteristika, trauma bombardování ve II. světové válce. Každé ze zvolených měst volí jinou strategii revitalizace, jiný způsob přípravy od architektonických soutěží přes zapojení městských správ až po aktivní účast samotných obyvatel. Do hry vstupují noví aktéři. Jsou to umělci a krajináři, kteří vnímají genia loci a dokáží zpřístupňit dříve těžko využitelná území novou atraktivní nabídkou. Přínos práce tedy spočívá ve shromáždění a vyhodnocení přístupů k průmyslovému dědictví, které se může stát významným materiálem pro práci s kulturním dědictvím našich měst. Disertační práce je zajímavá tím, že dovoluje srovnání práce architektů, urbanistů a dalších specialistů s průmyslovým dědictvím u nás ve Francii. Poukázala na rozdílný pohled francouzské a české strany ve vnímání důležitosti zachování dokumentů epochy industrializace ve struktuře měst. Šárka Kramářová měla možnost spolupracovat se dvěma školiteli ze dvou zemí a tedy vnímat a rozšířit úhled pohledu na studovanou problematiku. Výhodou byl i pobyt střídavě v České republice a ve Francii, kde měla přímý kontakt s územími přístavních zón a možnost studia ve francouzských archivech. Časové úseky , kdy byla disertační práce řešena na školícím pracovišti Fakulty architektury v Brně byly navíc obohaceny o zapojení do výzkumného evropského projektu , jehož koordinátorkou byla za českou stranu školitelka prof. Helena Zemánková. Projekt, "Urban Industrialisation, Environment and Society: new perspectives of equilibrium Northern, Centra and Southern Europian Countries", jak již název napovídá, byl zaměřen na práci s průmyslovým dědictvím v dalších zemích / Finsku, Italii a Estonsku/ . Šárka Kramářová využila této možnosti ke studiu metodických postupů v těchto zemích. V tomto směru je třeba ocenit i jiné aktivity doktorandky, která v průběhu disertační práce připravila mezinárodní projekt na zdokumentování tradiční architektury v Tibetu, jehož realizace se zúčastnila. V období zpracování disertační práce prezentovala a publikovala dosažené výsledky práce na doktorandských konferencích i seminářích pro české a zahraniční studenty na fakultě architektury v Brně. Přínos práce i její rozsah hodnotím kladně a doporučuji k obhajobě. Současně doporučuji publikování v domácích i zahraničních odborných časopisech.
Posudok dizertačnej práce Ing. arch. Šárky Kramářovej Průmyslová a vojenská architektura přístavných měst, komparace rekonverze Průmyslového a vojenského dědičství Oponentský posudok dizertačnej práce som spracoval v súvislosti s menovaním za oponenta predsedkyňou obhajobnej komisie Doc. Ing. arch. Evou Kráľovou, PhD. a v zmysle článku 45 odst.1 Studijního a zkušebního řádu VUT a v súlade s oddielom 18 odst. 4 Směrnice děkana FA VUT v Brne pro studium v doktorském studijním programu. 1. Formálne údaje o dizertačnej práci Dizertačná práca Ing. arch. Šárky Kramářovej "Průmyslová a vojenská architektura přístavných měst, komparace rekonverze Průmyslového a vojenského dědičství" má štrnásť kapitol a záver v rozsahu 279 strán textu vrátane 123 obrázkov. Ďalších 40 strán pozostáva zo sumáru použitých prameňov a literatúry, zoznamu ilustrácií, zoznamu tabuliek, zoznamu použitých skratiek, textových príloh a zoznamu obrazových príloh. Obrazová príloha pozostáva z ďalších 25 strán. Napriek neobyčajnému rozsahu, ktorý má ďaleko od požadovaného rozsahu na takýto druh práce, posudzovaná dizertačná práca má všetky formálne náležitosti samostatnej vedeckej práce. 2. K aktuálnosti zvolenej témy Zvolená téma predstavuje v našom stredoeurópskom regióne nie príliš tradičnú tému vedeckého výskumu v študijnom odbore architektúra, ktorá sa venuje problematike priemyselného a vojenského dedičstva, avšak s orientáciou na skúmanie problémov troch francúzskych miest, nachádzajúcich sa na pobreží Atlantického oceánu. Mapovanie opustených priemyselných a vojenských areálov vo väzbe na ich materské sídla Brest, Lorient a Saint-Nazaire formou skúmania impulzov ich založenia, historického vývoja, príčin založenia aj postupnej regresie, či deštrukcie týchto areálov, ale hlavne akým spôsobom uchopiť tieto územia aj s architektonickými, či technickými pozostatkami a integrovať ich plnohodnotne do existujúcich organizmov miest. Dizertantka na základe študijného pobytu, inventarizácie a skúmania archívnych aj iných dostupných materiálov, osobných návštev, kontaktov, rozhovorov a výpovedí ľudí, zosumarizovala neobyčajné množstvo poznatkov, vytvárajúcich predpoklad na prehľad v tejto oblasti diania, a hľadanie odpovedí na otázky, ktoré si položila v úvode práce. Na základe týchto výskumov a poznatkov dizertantka vyjadrila ich prínos do architektonického diania. Z tohto dôvodu považujem zvolenú tému za výsostne aktuálnu, o to skôr, že v mestách, ktoré predstavujú dynamicky sa vyvíjajúci organizmus, postupne dochádza k prehodnocovaniu ich jednotlivých častí, pričom práve otázky zachovania týchto častí, ich rekonverzie pri zachovaní ich identity s fungujúcou novou funkčnou náplňou sa považuje za jeden z najhlavnejších problémov súčasného mesta. 3. Splnenie cieľa dizertačnou prácou Cieľom dizertačnej práce bolo zapojenie priemyselných a vojenských areálov, ktoré stratili svoj prvotný funkčný zámer do štruktúry existujúcich miest na príklade pobrežných francúzskych miest Brest, Lorient a Saint-Nazaire. Na základe analýzy existujúcich areálov vyhodnotila dizertantka architektonický a urbanistický potenciál týchto opustených areálov a objektov, ich súčasné využitie a zapojenie do štruktúry sídla, v ktorom sa nachádzajú. Ďalšou dôležitou časťou práce je zhodnotenie pamiatkovej dokumentačnej hodnoty a vo väzbe na tieto kritériá výberu vhodných funkcií za účelom prinavrátenie týchto areálov obyvateľom miest. Zmapovala nielen hmotnú podstatu jednotlivých objektov, konštrukčné, technické zvláštnosti, ale aj hodnoty nehmotnej podstaty. Z urbanistického hľadiska dôležitým momentov je fakt, že všetky zo skúmaných miest boli v II. svetovej vojne z prevažnej časti zničené, z hľadiska sociologického obyvatelia nepriaznivo vnímajú opustené areály ako územia, vybudované nepriateľom, sú teda nositeľmi neblahých spomienok. O to náročnejšie je určiť vhodné funkcie, ktoré obyvatelia, ale aj návštevníci mesta prijmú, teda obsahovú stránku tohto procesu, ale aj vhodné urbanisticko-architektonické zapojenie týchto donedávna autonómnych a do seba otočených areálov, do štruktúry miest. Musím konštatovať, že dizertantka preukázala v práci dobrú orientáciu v skúmanej oblasti /vďaka školiteľke, ktorá dlhodobo programovo skúma problematiku priemyselného dedičstva, ale aj francúzskemu pomocnému školiteľovi/, ktorá je multidisciplinárna a podarilo sa jej aplikovať nazbierané poznatky a skúsenosti do oblasti architektúry a urbanizmu. Jasnými a jednoznačnými odpoveďami na okruhy otázok a problémov, vytýčených v úvode práce a zosumarizovanými v záveroch každej časti práce, sa dizertantke podarilo bezozbytku naplniť sledovaný cieľ. 4. Metódy spracovania dizertačnej práce Táto mimoriadne zaujímavá a netradičná téma v našich podmienkach bola aj z hľadiska metodického spracovaná veľmi dôsledne. Samotné zmapovanie priemyselných a vojenských areálov ako súčasti existujúcich miest, ktoré prešli svojou zložitou etapou v období II. svetovej vojny a následným novodobým rozvojom, predstavujú z metodického hľadiska nesmierne široké spektrum problémov z rôznych oblastí. Dizertantka sa pokúsila zodpovedať na väčšinu z nich. Preto tomuto širokému spektru problémov od urbanizmu a architektúry počnúc, cez sociálne, ekonomické, komunálne, výtvarno-estetické a mnohé ďalšie okruhy problémov, boli primerane zvolené dizertantkou metódy vedeckej práce - analýza a syntéza, abstrakcia a konkretizácia. Myslím si však, že okrem týchto dvoch metód, ktoré v práci dizertantka deklaruje, boli použité aj ďalšie metódy, ktoré súvisia predovšetkým s rozhovormi a spomienkami pamätníkov. Dizertantka v práci osvedčila znalosť vedeckej práce. 5. Výsledky dizertačnej práce s uvedením, aké nové poznatky prináša Cieľom dizertantky nebolo len zmapovanie priemyselných a vojenských areálov a architektúry, ktorou sú tvorené, ale odpovedať na otázky "čo chrániť?", "prečo chrániť?" a "ako chrániť?". V práci skúmala na základe inventarizácie a vyhodnotenia dostupných materiálov a zmapovania histórie miest, ktoré prešli zložitým procesom vývoja najmä v období II. svetovej vojny a v nasledujúcom období, mnohé otázky, ktoré sa v súčasnosti vynárajú pri zapojení takýchto opustených areálov do štruktúry súčasného mesta. Opustené priemyselné a vojenské areály, ktoré v týchto mestách okupovali najcennejšie územia v kontakte s morom sa stali na dlhé obdobie traumou týchto miest a ich obyvateľov. Dizertantka sa pokúsila vysledovať pokusy o ich začlenenie do organizmu miest a vrátiť tak mestám možnosť kontinuálneho vývoja a obyvateľom a návštevníkom územia, ktoré boli doposiaľ pre nich neprístupné. Nazýva to novou šancou z hľadiska urbanistického, sociálneho, estetického, ekonomického. Urbanistické a architektonické stvárnenie týchto priemyselných a vojenských areálov a objektov tu sa nachádzajúcich, a v nadväznosti na ne vytváranie "morskej identity" ako aj možnosti prepojenia týchto areálov s existujúcimi sídlami, predstavujú popri stanovení optimálnych funkcií asi najdôležitejšie stránky tohto začlenenia. Mapovanie politických a spoločenských podmienok, ktoré vytvárajú základný rámec pre ekonomické a hospodárske impulzy týchto procesov, programovanie rekonverzie priemyselných a vojenských areálov, vytvárajú základ riešenia nových väzieb takýchto areálov do existujúcej štruktúry sídiel. Medzi významné výsledky môžeme zaradiť všetky zozbierané materiály, ktoré vytvárajú predpoklady k ďalšiemu výskumu sledovanej problematiky, pretože u prevádzok s ukončenou výrobnou a vojenskou činnosťou sa jedná väčšinou o areály s nižšou bonitou stavebného fondu, silne kontaminované územia, ale s o to atraktívnejšími územiami v rámci miest. V prípade sledovaných miest o prinavrátenie morského nábrežia mestu. Významnú súčasť práce tvoria otázky zamerané na kvalitatívne stránky urbanizmu a architektúry, ktoré sa premietajú cez vypisovanie súťaží ako prostriedku k nájdeniu nového využitia, vyjadrenie sa k architektonickým a urbanistickým zásadám, premietnutým do tvorby týchto areálov a objektov, ktoré ich spoluvytvárajú, uplatnenie sa priemyslu, kultúry, turistického ruchu v týchto areáloch, zapojenie umenia a svetla do zvýšenia estetických kvalít tohto prostredia,. Všetky bloky otázok a následných odpovedí boli dizertantkou v závere každej z častí dôsledne zosumarizované a vyhodnotené. 6. Prínos dizertačnej práce pre ďalší rozvoj vedy, techniky a umenia Popri množstve materiálu, ktoré bola dizertantka nútená zozbierať a naštudovať, predstavuje vyhodnotenie faktorov, ovplyvňujúcich vývoj jednotlivých sledovaných sídiel a priemyselných a vojenských areálov, tu sa nachádzajúcich, so záverečným zhodnotením začlenenia týchto areálov s novonavrhovanou funkciou, najvýznamnejšiu časť posudzovanej práce. Na druhej strane práve v množstve prezentovaného materiálu, či už v textoch, ale aj v grafických, obrázkových, či fotografických ukážkach, ktoré nepochybne práci dodávajú značnú atraktivitu, sa stráca prehľadnosť, jednoznačné prezentovanie vlastného textu aj obrázkov, vyzdvihnutie osobného prínosu alebo bádateľských prínosov. Dizertantka prijíma a preberá podnety, obohacuje prácu o množstvo konkrétnych príkladov, stávajú sa plnohodnotnou súčasťou práce, čím však narastá značne jej rozsah. Hoci je práca nesmierne zaujímavá, pričom práve šírka záberu ukazuje na zložitosť procesov, ktoré sa v tejto oblasti odohrávajú, možno práve tento moment šírky záberu a tým aj rozsahu práce je jej najväčším handicapom. Práca jednoznačne udala smer, ktorým by sa mohla táto problematika uberať, ale ako je plne akceptovateľná v hodnotiacej časti, tak má určité rezervy, ktoré práve súvisia so skúsenosťami a praxou v polohe aplikačnej . 7. Námety do vedeckej rozpravy Práca nevykazuje žiadne obsahové, formálne, gramatické, či iné nedostatky, predsa sa vynára niekoľko otázok, ktoré by si žiadali odpoveď - - široko postavený názov práce, ktorý zákonite viedol ku značne rozvetvenej štruktúre skúmaných javov, a tým aj k rozsahu práce, - neproporčnosť jednotlivých častí práce /úvodné kapitoly voči ťažisku práce a relatívne stručný záver/, akoby nezostalo síl na zúročenie obrovského penza odvedenej práce, - skúmané problémy by mohli byť samostatne spracovavanými dizertačnými prácami /urbanistické začlenenie areálov do organizmu miest, hľadanie vhodných funkcií, ekonomické otázky, výtvarno-estetické problémy, sociologické otázky a pod./ - predstavuje vzorka troch sídiel s relatívne podobným osudom dostatočnú vzorku na sformulovanie zovšeobecňujúcich záverov? 8. Záver Na základe uvedených skutočností posudzovaná dizertačná práca spĺňa nároky z hľadiska obsahu, rozsahu aj formy, doporučujem Ing. arch. Šárke Kramářovej udeliť po úspešnej obhajobe vedecko-akademickú hodnosť PhD. v príslušnom študijnom odbore 3501V002 architektúra.
Oponentní posudek disertační práce ing. arch. Šárky Kramářové na téma "Průmyslová a vojenská architektura přístavních měst - komparace rekonverze průmyslového a vojenského dědictví" studijní obor DSP: 35-01-09 Architektura vedoucí disertační práce: Prof. ing. arch. Helena Zemánkcv, CSc. Disertační práce ing. arch. Šárky Kramářové má mimořádný rozsah, a to 346 číslovaných stran včetně příloh. Je rozčleněna do 23 kapitol. Ad a) Aktuálnost tématu disertační práce Rekonverze je z hlediska památkové péče velmi frekventovaná metoda ochrany historického architektonického dědictví a za současného stavu poznání je, obecně vzato, jedinou přijatelnou metodou přístupu k pozůstatkům průmyslové Činnosti a v tomto případě i vojenstvi. Zatimco se základni postupy a metody ochrany této architektury utvářely na objektech pocházejících z 19. a počátku 20. století, stavby pozdějšího data představují stále řadu problémů z hlediska identifikace jejich kulturních, dokumentárních a případně i uměleckých hodnot. Každá záchranná akce je svým způsobem jedinečná. V současné době se však kromě notoricky známých pohnutek rekonverzí (zejména ekonomického charakteru) objevují i náměty nové, lépe odpovídajic duchu doby. Dišertantka je pojmenovává a analyzuje na příkladu tři přístavních měst Francie, porovnává s příklady z jiných zemí a nabízí je jako námět pro tuzemskou praxi. Z tohoto hlediska je možné práci považovat za aktuální a potřebnou. Ad b) Naplněni cíle práce Cílem práce je komparace metod přístupu a nalezení vhodných přístupů k rekonverzi opuštěných přístavních areálů, aplikovatelných na města - i tuzemská - v podobné situaci. Nutno říci, že Sárka Kramářová tuto komparací provedla velmi důkladně a v širokém záběru. Analyzovala a zhodnotila použité metody rekonverze, které se v daných případech osvědčily, a zejména rozebrala příčiny postupu těchto rekonverzí, což umožní zájemcům o tuto problematiku porovnat a posoudit své motivy a možnosti s těmi, které jsou uvedeny v práci. Domnívám se, že cíl je v předložené disertační práci naplněn. Ad c) Původnost výsledků řešení Tématem práce je problematika rekonverzí přístavních měst ve Francii, která autorka osobně navštívila a během svého studijního pobytu důvěrně poznala. Jejími odbornými konzultanty byli místní architekti, kteří jí umožnili bližší poznání pozadí těchto velmi rozsáhlých akci, takže výsledné komentáře vycházejí z reality a lze se o ně opřít. Pokud je mi známo, takové představení a určité zobecnění z našeho vnitrozemského pohledu až kuriózních akcí (ponorkové základny a vojenské přístavy) včetně porovnání jejich výsledků s tuzemskými příklady dosud v odborné literatuře provedeno nebylo. Jak vyplývá ze seznamu vlastních prací, autorka se rekonverzi průmyslových staveb dlouhodobě zabývá a na toto téma doma i v zahraničí publikovala. Disertační práci a její výsledky je tedy možno považovat za původní. Ad d) Význam pro praxi nebo rozvoj vědního oboru Disertační práce je výsledkem dlouhodobého průzkumu a poznáni vybraných lokalit ve dvou poněkud odlišných prostředích České republiky a Francie a podrobného studia teorie péče o památky, konkrétně rekonverzi průmyslových a vojenských areálů. Podává systematický, podrobný a reálný obraz o východiscích, metodách a výsledcích rekonverzi rozsáhlých pobřežních městských struktur, jaké u nás nemají obdoby. Z tohoto pohledu může mít práce velký přínos pro praxi projektantů i ostatních účastníků procesu rekonverzi u nás. Pokud se týká teorie péče o památky, autorka vychází z dosaženého stupně poznání a neusiluje o zavádění nových pojmů a postupů. Dotýká se okrajově i dosud málo frekventovaných, avšak zajímavých otázek vztahujících se k ochraně památek obecně - např. problematika biofilie nebo možnosti hodnocení a výběru k ochraně architektury 20. století. Zde autorka prokazuje svoji informovanost, avšak nezaujímá žádné stanovisko - to může učinit při vlastní obhajobě. Ad e) Formální úprava disertace Předložená disertační práce splňuje požadavky na formální úpravu. Mimořádný je ovšem její rozsah, kladený na práce tohoto druhu. Chápu však autorčin záměr tak, že všechna dostupná fakta sice interpretuje, ale současně je nabízí v původni podobě, aby si čtenář mohl učinit své závěry sám. Rozsáhlý poznámkový aparát svědčí o autorčině serióznosti při práci s různými mateiály a také o značném množství literatury, kterou byla nucena prostudovat nebo se sní aspoň rámcově seznámit. Disertace je napsána čtivě, k jazykové stránce dila nemám připomínky. Drobné překlepy a nedostatkj v textu úroveň práce nesnižují. Ad f) Závěr Závěrem konstatuji, že disertační práce ing. arch. Šárky Kramářové "Průmyslová a vojenská architektura přístavních měst komparace rekonverze průmyslového a vojenského dědictví" splňuje požadavky 47, odst.4 zákona 111/1998 o vysokých školách, takže doporučuji, aby byla přijata k dalšímu řízení a po úspěšné obhajobě byla jmenovanč idělena vědecká hodnost Ph.D. ve vědním oboru 35-01-09 Architektura. VBrnědne26.7.2010 .... Doc. ing. arch. Josef Hrabec, CSc.
Posudek disertační práce Šárky Kramářové: Průmyslová a vojenská architektura přístavních měst komparace rekonverze průmyslového a vojenského dědictví. Patrimonialisation et reconversion de I'architecure industrielle du XIXÓ et du XX sié cle dans les ports militaires de Ia fagade aflantique : L'exemple de Brest, Lorient et Sairit-Nazaire. Disertační práce je prezentována formou jednoho svazku v rozsahu 346 stran, kterým předchází francouzské résumé o 34 stranách. Množství obrázků a celková kvalita úprav stojí za zdůraznění. Práce je doplněna seznamem obrázků, seznamem použitých zkratek a také cenným slovníkem srovnávajícím francouzskou a českou terminologii (obnova, ochrana, zachování). Jak oznamuje titul, disertační práce se zaměřuje na metody rekonverze a na procesy zachování dědictví, které se zakládají hlavně na třech studovaných příkladech. I když toto téma bylo předmětem několika monografií citovaných v použité literatuře, poloha těchto míst v přírodním prostředí stejně jako v zástavbě ukazuje, že projekty probíhající nebo z části realizované, které jsou zde prováděny, jsou založeny na precizní znalosti jejich histone, podmínek týkajících se převodu jejich vlastnictví a potenciálních kapacitách jejich znovu využití. Disertační práce se zabývá ustanovením tohoto nezbytného dokumentačního zhodnocení předtím, než zkoumá silné a slabé body velmi různorodého dědictví. Konstatujeme, že kromě obecných otázek, které jim mohou být společné, počínaje jejich umístěním v blízkosti městských center často vybavených silnou hodnotou identity nebo symboliky, zmíněné průmyslové a vojenské komplexy obsahují konstrukce, jejichž někdy velmi specifické funkce silně omezují typy programů schopných se do nich umístit. Část práce se zaměřuje na zobrazení procesů projektu, včetně jednotlivých forem rekonverzí, které v některých případech již byly započaty. Disertace popisuje především dědictví amerických a anglických rekonverzí, které byly zahájeny v letech 1970. V jejich světle zaznamenává ekonomické limity těchto rekonverzí, které mobilizují značné množství veřejných financí, ale ne vždy přinášejí očekávanou ekonomickou aktivitu.To je to, co vede autorku k vylíčení forem kulturních a turistických aktivit schopných poskytnout rekonverzi podklad jejího programu a možnosti jejich trvání. Kultura - podpora identity - je prezentovaná jako předpoklad pro upevnění obrazu obnoveného města, na které se jenom jako druhý v pořadí opírá ekonomický rozvoj. Práce vedené v Nantes, v kontextu kde nejsou zatíženi ani obnovou města ani vojenskou minulostí, mohly být mobilizovány jako podpora pro tohoto uvažování. Autorka oprávněně zdůrazíuije, že tyto projekty prochází přes dobytí veřejnosti, ča o avé k architektonickým a krajinným kvalitám objektů považovaných za to často degradovaných jejich předešlými majiteli. Vyjádření paměti místa musí hrát s celým seznamem vyvolávání připomínek a se smělým použitím různých forem vypovídání nebo vyobrazení historie, dokonce až po zapojení umění - Od příkladů v Brestu až po vyobrazení Tintina v Saint-Nazaire. Disertace je zakončena kritickou analýzou projektů rekonverzí, které jsou v řešených třech městech vedeny. Snaží se detailně analyzovat prostorovou a časovou artikulaci projektů, stejně jako výběr někdy novátorských technik, které zde byly zkoušeny. Vybraný předmět mohl i přes chvályhodné vpády do úvah historických a metodologických sotva uniknout úskalím monografické prezentace. Obzvláště litujeme, že iž zmíněný slovník nebyl předmětem teoretického rozvoje v hlavním svazku disertace. Toto hodnocení slovníku - a pojmů - by si zasloužilo bezpochyby lepší místo než je příloha. Použití literatura (15 stran) by si zasluhovala být prezentovaná hierarchicky, podle typu dokumentů. Doporučená díla, články, jednoduché interní dokumenty různých institucí jsou prezentovány bez rozlišení. Tyto poznámky neodstraňují nic z celkové kvality disertační práce, která tedy může být předložena k obhajobě. musí hrát s celým seznamem vyvolávání připomínek a se smělým použitím různých forem vypovídání nebo vyobrazení historie, dokonce až po zapojení umění - Od příkladů v Brestu až po vyobrazení Tintina v Saint-Nazaire. Disertace je zakončena kritickou analýzou projektů rekonverzí, které jsou v řešených třech městech vedeny. Snaží se detailně analyzovat prostorovou a časovou artikulaci projektů, stejně jako výběr někdy novátorských technik, které zde byly zkoušeny. Vybraný předmět mohl i přes chvályhodné vpády do úvah historických a metodologických sotva uniknout úskalím monografické prezentace. Obzvláště litujeme, že iž zmíněný slovník nebyl předmětem teoretického rozvoje v hlavním svazku disertace. Toto hodnocení slovníku - a pojmů - by si zasloužilo bezpochyby lepší místo než je příloha. Použití literatura (15 stran) by si zasluhovala být prezentovaná hierarchicky, podle typu dokumentů. Doporučená díla, články, jednoduché interní dokumenty různých institucí jsou prezentovány bez rozlišení. Tyto poznámky neodstraňují nic z celkové kvality disertační práce, která tedy může být předložena k obhajobě.
eVSKP id 30166