Přidaná hodnota bydlení

Abstract

Projekt vychází z kritické reflexe současné developerské praxe masové bytové výstavby, která je charakterizována rychlostí realizace, ekonomickou efektivitou a často absencí hlubšího architektonického konceptu. Tento typ výstavby zpravidla rezignuje na prostorovou a sociální rozmanitost ve prospěch maximalizace zisku. Diplomní práce tento pragmatický přístup neodmítá, ale přijímá ho jako výchozí bod, který dále konceptuálně rozvíjí. Navržený systém bydlení využívá principy prefabrikace, typizace a opakovatelnosti, zároveň však poskytuje obyvatelům platformu pro individuální volbu, variabilitu a postupný růst. Prefabrikované moduly lze kombinovat jako skládačku, díky čemuž mohou uživatelé sami určovat podobu svého bydlení. Například výběrem balkonů, fasádních obkladů nebo sdílených střešních prostor. Zásadní kvalitou projektu je možnost investovat do bydlení nejen ekonomicky, ale i sociálně a vztahově. Uživatelé mohou zvolit základní standard bez závazků, nebo aktivně rozvíjet komplexnější vztahy prostřednictvím sdílených prostor. Architekt zde vytváří o něco flexibilnější rámec, který umožňuje vznik rozmanitějšího obytného prostředí, aniž by rezignoval na ekonomickou efektivitu a uspokojení developera. Projekt tak hledá způsob, jak developerský model proměnit ve flexibilnější, živější a sociálně udržitelnější formu bydlení pro vědomého uživatele.

The project stems from a critical reflection on the current development practices of mass housing construction, which are typically characterized by rapid execution, economic efficiency, and a frequent lack of deeper architectural concept. This type of development often sacrifices spatial and social diversity in favor of profit maximization. The thesis does not reject this pragmatic approach but adopts it as a point of departure for further conceptual development. The proposed housing system employs principles of prefabrication, standardization, and repeatability, while simultaneously offering residents a platform for individual choice, variability, and gradual expansion. Prefabricated modules can be combined like building blocks, enabling users to shape their living environment themselves—by selecting, for example, balconies, façade finishes, or shared rooftop spaces. A key quality of the project lies in the possibility of investing in housing not only economically, but also socially and relationally. Users can either opt for a basic, commitment-free standard, or choose to engage more actively by fostering complex relationships through shared spaces. The architect here provides a more flexible framework that allows for the emergence of a more diverse residential environment—without abandoning economic efficiency or developer satisfaction. The project thus seeks to transform the conventional development model into a more flexible, vibrant, and socially sustainable form of housing for the conscious user.