Optimalizace využití podsítné frakce z automatické linky separace tříděných plastových obalů

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá optimalizací využití podsítné frakce vznikající na automatické třídicí lince při separaci plastových obalů. Podsítná frakce představuje heterogenní proud odpadu, který je v současné praxi často energeticky využíván nebo skládkován, přestože obsahuje značný podíl recyklovatelných složek. Cílem práce bylo provést analýzu složení této frakce v podmínkách reálného provozu, zhodnotit potenciál jednotlivých složek pro další využití a navrhnout opatření ke zvýšení míry jejich materiálového zhodnocení. Teoretická část práce zahrnuje rešerši legislativních požadavků a technologických možností zpracování, přičemž zohledňuje i evropské trendy v oblasti cirkulární ekonomiky. Praktická část vychází z odborné praxe na zařízení ADL společnosti SAKO Brno, kde byla provedena systematická analýza 24 vzorků podsítné frakce. Výsledky ukazují, že až 27 % této frakce tvoří recyklovatelné plasty a další využitelné materiály. Na základě zahraničních příkladů byly navrženy směry optimalizace včetně využití technologií MBÚ, optického dotřiďování, chemické recyklace a aplikace ve stavebnictví. Práce zároveň upozorňuje na potřebu legislativních a ekonomických nástrojů, které by efektivnější využití podsítné frakce podpořily. Závěrem bylo konstatováno, že její zhodnocení je technologicky realizovatelné a environmentálně i ekonomicky žádoucí.

This bachelor’s thesis focuses on optimizing the use of the sub-mesh fraction generated by automatic sorting lines during the separation of plastic packaging. The sub-mesh fraction represents a heterogeneous waste stream that is often subjected to energy recovery or landfilling, despite containing a significant proportion of recyclable materials. The aim of this work was to analyse the composition of this fraction under real operating conditions, evaluate the potential for further utilization of individual components, and propose measures to increase their material recovery rate. The theoretical part includes a review of relevant legislation and available processing technologies, with emphasis on European trends in circular economy. The practical part is based on a professional internship at the ADL facility operated by SAKO Brno, where 24 sub-mesh samples were systematically analysed. The results show that up to 27 % of this fraction consists of recyclable plastics and other recoverable materials. Based on foreign best practices, several optimization approaches are proposed, including mechanical-biological treatment (MBT), optical re-sorting, chemical recycling, and use in construction applications. The thesis also highlights the need for legislative and economic instruments to support more efficient utilization of the sub-mesh fraction. It concludes that the valorisation of this fraction is both technically feasible and desirable from environmental and economic perspectives.