Aromatizace bílých vín pomocí různých druhů dřeva
Loading...
Date
Authors
Šebek, Richard
Advisor
Referee
Mark
A
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická
ORCID
Abstract
Diplomová práce se zaobírá tématem aromatizace bílého vína různými druhy dřeva, respektive dřevěných štěpků. Cílem práce bylo provést aromatizaci bílého vína odrůdy Hibernal s různými druhy dřeva (dub, akát, morušovník, santal, cedr a guajak) a v různých časových intervalech (14 dnů, měsíc a 2 měsíce) vyhodnotit chemické a senzorické změny. Pro chemickou analýzu byly spektrofotometricky analyzovány barevné vlastnosti vzorků, analýza fenolického profilu proběhla pomocí HPLC–MS, stanovení organických kyselin bylo provedeno pomocí IC. Celkové fenolické látky byly stanoveny metodou Folin–Ciocalteau. Následně proběhla i senzorická analýza. Ze statistického vyhodnocení výsledků byly odhaleny kolorimetrické rozdíly vzorků v závislosti na druhu dřeva. Z fenolického profilu vykazovaly určité druhy dřeva zvýšenou extrakci p–hydroxybenzoové kyseliny. Celkové fenolické látky nevykazovaly signifikantní rozdíl. Obsah organických kyselin byl proměnlivý na čase aromatizace. Ze senzorické analýzy byly jako vhodné druhy dřev s pozitivní odezvou vyhodnoceny štěpky morušovníku a guajaku. Jako nevhodné druhy pro aromatizaci bílého vína se jevily dřeva santalu a akátu.
The Master’s thesis is focused on the theme of aromatisation of white wine by different types of wood, specifically by wood chips. The aim of this work is to aromatize white wine „Hibernal“ with various types of wood chips (oak, acacia, mulberry, sandalwood, cedar and guaiac) and to evaluate changes in chemical and sensory profile at different time intervals (14 days, 1 month and 2 months). For chemical analysis, color properties were evaluated spectrophotometrically, phenolic profile was determined by HPLC–MS and organic compounds were studied by ion chromatography (IC). Total phenolic compounds were determined by Folin – Ciocalteau method. Sensory analysis was conducted. Statistical analysis revealed significant colorimetric properties of different wood varietes. Certain wood chips type showed significant increase in p – hydroxybenzoic acid. Total phenolic content did not show significant differences. Organic acid content varied depending on the time of aromatisation. From sensory analysis evaluation, mullberry and guaiac chips were positively received and deemed suitable for white wine aromatisation. On the other hand, sandalwood and acacia were perceived negatively and did not suit white wine aromatisation.
The Master’s thesis is focused on the theme of aromatisation of white wine by different types of wood, specifically by wood chips. The aim of this work is to aromatize white wine „Hibernal“ with various types of wood chips (oak, acacia, mulberry, sandalwood, cedar and guaiac) and to evaluate changes in chemical and sensory profile at different time intervals (14 days, 1 month and 2 months). For chemical analysis, color properties were evaluated spectrophotometrically, phenolic profile was determined by HPLC–MS and organic compounds were studied by ion chromatography (IC). Total phenolic compounds were determined by Folin – Ciocalteau method. Sensory analysis was conducted. Statistical analysis revealed significant colorimetric properties of different wood varietes. Certain wood chips type showed significant increase in p – hydroxybenzoic acid. Total phenolic content did not show significant differences. Organic acid content varied depending on the time of aromatisation. From sensory analysis evaluation, mullberry and guaiac chips were positively received and deemed suitable for white wine aromatisation. On the other hand, sandalwood and acacia were perceived negatively and did not suit white wine aromatisation.
Description
Keywords
Bílé víno , Hibernal , aromatizace , dřevěné štěpky , senzorické analýza , Folin–Ciocalteu , HPLC–MS , IC , statistická analýza , White wine , Hibernal , aromatisation , wood chips , sensory analysis , Folin–Ciocalteu , HPLC–MS , IC , statistical analysis
Citation
ŠEBEK, R. Aromatizace bílých vín pomocí různých druhů dřeva [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2025.
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
cs
Study field
bez specializace
Comittee
prof. RNDr. Ivana Márová, CSc. (předseda)
prof. Ing. Stanislav Obruča, Ph.D. (místopředseda)
doc. Ing. Pavel Diviš, Ph.D. (člen)
prof. Ing. Adriána Kovalčík, Ph.D. (člen)
doc. RNDr. Renata Mikulíková, Ph.D. (člen)
doc. Ing. Eva Vítová, Ph.D. (člen)
prof. RNDr. Iva Burešová, Ph.D. (člen)
Date of acceptance
2025-05-26
Defence
1. Student seznámil členy komise s náplní a cílem diplomové práce.
2. Byly přečteny posudky na diplomovou práci.
3. Student akceptoval všechny připomínky oponenta a na všechny otázky odpověděl v plné šíři.
Diskuse:
prof. RNDr. Ivana Márová, CSc.
Jaké víno bylo použito jako referenční vzorek? Bylo s referenčním vzorkem zacházeno stejně jako s ostatními vzorky?
Zmínil jste v profilu fenolických látek kyselinu parahydroxybenzoovou, měla senzorický vliv na dané vzorky? Z jakého důvodu byla stanovována?
Z jakého druhu dřeva se dělají barikové sudy? Jaké výsledky poskytovaly vzorky s dubovým dřevem? Je srovnatelný vliv přídavku dřevních štepů a zrání vína v barikových sudech?
doc. RNDr. Renata Mikulíková, Ph.D.
Čím je charakteristické morušové dřevo? Proč bylo použito do práce? Odkud dřevo pocházelo?
doc. Ing. Eva Vítová, Ph.D.
Jak dlouhou stupnici jste používal při senzorické analýze? Jak jste vyjadřoval výsledky? Jaký vzorek jste používal jako referenční zorek?
prof. RNDr. Iva Burešová, Ph.D.
Které z hodnocených parametrů u senzorické analýzy byly nejvíce ovlivněny přídavkem? Co nejvíce se líbilo hodnotitelům a co nejméně? Který vzorek byl v celkovém hodnocením vybrán jako nejlepší? Je možné určit nějaký společný parametr? Které víno nejvíce chutnalo Vám konkrétně?
Student odpověděl na všechny doplňující otázky členů komise, které byly v průběhu diskuse k dané problematice vzneseny. V diskusi student prokázal výbornou orientaci v dané problematice. Po diskusi následovalo hodnocení závěrečné práce. Diplomant prokázal nejen výborné odborné znalosti, ale i schopnost samostatné prezentace dosažených výsledků.
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
