Browse
Recent Submissions
- ItemStanovení tulathromycínu v chlévské mrvě a půdě(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Navrkalová, Jitka; Řezáčová, Veronika; Farková, VeronikaDiplomová práce se zaměřuje na analýzu tulathromycinu v chlévské mrvě a půdě pomocí LC-MS/MS. V teoretické části jsou popsána makrolidová antibiotika se zvláštním důrazem na tulathromycin, výskyt antibiotik v životním prostředí a environmentální osud těchto látek. Pozornost je věnována také přirozeným a antropogenním degradačním procesům a metodám stanovení antibiotik v matricích životního prostředí. Experimentální část zahrnuje optimalizaci přípravy metabolitu tulathromycinu M1 a optimalizaci metody pro stanovení reziduí tulathromycinu v chlévské mrvě a půdě. Optimalizované metody byly validovány a aplikovány na reálné vzorky chlévské mrvy, fermentované chlévské mrvy a půdy z modelového experimentu. Získaná data umožnila zhodnotit vliv času od podání léčiva, efektivitu fermentace jako možného degradačního postupu a vliv srážek na přetrvávání tulathromycinu v půdě. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny s cílem posoudit chování a perzistenci tulathromycinu v agroekosystému.
- ItemMožnosti využití konopných výlisků v potravinářství a krmivářství(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Baranová, Barbora; Márová, Ivana; Holub, JiříPredložená diplomová práca sa venuje charakterizácii a biotechnologickej valorizácii konopnej vlákniny, vedľajšieho produktu vznikajúceho pri výrobe konopného oleja. Vzhľadom na vysoký obsah vlákniny, fenolických látok a antioxidačných zložiek má táto frakcia potenciál na využitie v oblasti funkčných potravín a potravinových doplnkov. V teoretickej časti je venovaná pozornosť charakteristike technického konope a konopných výliskov, vrátane ich nutričného zloženia a potenciálu ako vedľajšieho produktu po lisovaní oleja. Ďalej sa práca zameriava na popis húb rodu Aspergillus, možnosti ich kultivácie, ako aj na produkciu ich primárnych a sekundárnych metabolitov, ktoré môžu mať významný vplyv na kvalitu potravín a krmív. V praktickej časti bola konopná vláknina podrobená fermentácii pomocou vybraných druhov húb rodu Aspergillus (A. luchuensis, A. oryzae, A. sojae). Cieľom bolo zvýšiť obsah bioaktívnych látok a overiť produkciu enzýmov schopných rozkladať zložky vlákniny, čím by sa zlepšila jej stráviteľnosť a nutričná využiteľnosť. Fermentované vzorky boli analyzované z hľadiska obsahu fenolických látok, antioxidačnej aktivity, enzýmovej aktivity, ako aj obsahu kanabinoidov, organických kyselín a redukujúcich cukrov. Výsledky preukázali, že fermentácia pomocou koji plesní viedla k nárastu obsahu biologicky aktívnych látok a enzymatickej aktivity. Najvýraznejší nárast obsahu fenolických látok bol zaznamenaný pri vzorke po kultivácii A. sojae, kde bol obsah fenolov v etanolovom extrakte 8,30±0,42mg/g. Taktiež došlo k najvyššiemu nárastu flavonoidov, ktorých obsah dosiahol 8,08±0,25mg/g. Upravená konopná vláknina bola použitá ako obohacujúca zložka pri príprave bezlepkových kaší. V kašiach obohatených o konopnú vlákninu bol zaznamenaný nárast antioxidačnej aktivity, obsahu bielkovín a sacharidov. V prípade kaše obohatenej o vlákninu po kultivácii A. sojae stúpla antioxidačná aktivita až 10-násobne. Prídavok extraktu z rastliny Futura 75 navyše obohatil produkty o cenné kanabinoidy. Vo vzorke s vlákninou po kultivácii A. sojae bez obsahu extraktu bol CBD prítomný v množstve 16,39±0,82µg/g, zatiaľ čo po pridaní extraktu dosiahol hodnotu až 9,38±0,47mg/g. Tieto poznatky potvrdzujú potenciál využitia fermentovaných konopných výliskov ako hodnotnej zložky v potravinárskom a krmivárskom priemysle.
- ItemVliv skladovacích podmínek na nečokoládové cukrovinky s přídavkem Filipendula ulmaria(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Geierová, Kateřina; Vítová, Eva; Trachtová, ŠtěpánkaTato diplomová práce se zabývá sledováním vlivu skladovacích podmínek na nečokoládové cukrovinky s přídavkem extraktu z tužebníku jilmového. Byl sledován vliv teploty a délky skladování. Cukrovinky byly charakterizovány z hlediska antioxidační aktivity, celkových fenolických látek, obsahu těkavých látek, antimikrobiální účinnosti a senzorické kvality. Antioxidační aktivita byla stanovena pomocí metody s využitím DPPH. Nejvyšší antioxidační aktivita byla naměřena u čerstvě připravených vzorků, kde hodnota činila 4,26 ± 0,42 mgTEAC·g-1. U vzorků skladovaných v lednici byl pokles antioxidační aktivity jen mírný, na rozdíl od vzorků skladovaných za laboratorních podmínek. Nejvýraznější rozdíly byly zaznamenány po jednom a dvou měsících skladování. Celkový obsah fenolických látek byl určen pomocí Folin-Ciocalteuovy metody. Nejvyšší obsah fenolických látek byl stanoven podle očekávání v čerstvě připravených cukrovinkách, kdy byl obsah stanoven na 14,26 ± 0,99 mgGAE·g-1. V průběhu skladování poté docházelo k postupnému poklesu této hodnoty, přičemž výraznější úbytek byl pozorován u vzorků skladovaných za laboratorních podmínek. Nejvýraznější pokles byl pozorován již po 7 dnech skladování. Dále byla také testována antimikrobiální aktivita vzorků pomocí difúzní jamkové metody proti kmenům Escherichia coli, Bacillus cereus a Candida vini. Připravené vzorky vykazovaly antimikrobiální účinnost vůči všem testovaným kmenům. Nejvyšší účinnost vykazovaly čerstvé vzorky a dále se účinnost s časem snižovala. Po 2 měsících skladování vzorky stále vykazovaly antimikrobiální účinnost. Následně byla provedena identifikace těkavých aromaticky aktivních složek, která byla realizována pomocí metody HS-SPME-GC-MS. Ve vzorcích skladovaných v lednici bylo identifikováno celkem 36 těkavých látek, z toho některé i u cukrovinek čerstvých. U vzorků skladovaných za laboratorních podmínek bylo identifikováno celkem 31 těkavých látek, z toho některé i u cukrovinek čerstvých. V rámci senzorické analýzy byl jako nejvíce celkově přijatelný vyhodnocen čerstvý vzorek. Nejnižší bodové hodnocení měl vzorek skladovaný měsíc v lednici. Vzorky s dlouhodobým skladováním dosáhly horšího hodnocení, což naznačuje jejich nižší senzorickou kvalitu a přijatelnost.
- ItemAnalýza těkavých látek v kávě s využitím extrakčních metod(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Jahnová, Kateřina; Diviš, Pavel; Vítová, EvaTato diplomová práce se zabývá vlivem pěti baristických metod přípravy kávy na její aromatický profil. V teoretické části je věnována pozornost kávě, jejímu zpracování a metodám přípravy kávy. Dále je zde rozebíráno 8 vybraných těkavých látek, které výrazně přispívají k výslednému aroma. V experimentální části byly připraveny vzorky kávy z odrůdy arabika pomocí pěti způsobů přípravy: espresso, moka konvice, french press, V60 a turecká káva. Ze vzorků byly extrahovány těkavé látky pomocí dichlormethanu, které byly následně kvantifikovány metodou GC-FID. Nejvíce zastoupenou sloučeninou byl furfuryl alkohol, jehož koncentrace v espressu dosáhla až 119 mg/l, následovaný furfuralem, 5-methylfurfuralem a 2-methylpyrazinem. Přítomnost pyridinu a 2-methylpyrazinu odpovídala střednímu stupni pražení použitých zrn. Z výsledků vyplynulo, že espresso a moka konvice vykazují nejvyšší koncentrace těkavých látek, zatímco filtrované kávy (french press a V60) byly aromaticky bohatší než turecká káva. Dále byla řešena zdravotní rizika spojená s obsahem furanových sloučenin a porovnána s doporučeným denním příjmem stanoveným JEFCA. Ukázalo se, že zvolená metoda přípravy kávy významně ovlivňuje obsah těkavých látek a s tím související potenciální zdravotní rizika.
- ItemIzolace a charaktreristika oleje získaného z kávové sedliny(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Kneblová, Kateřina; Diviš, Pavel; Slavíková, ZuzanaTato diplomová práce se zabývá izolací oleje z kávové sedliny různě pražených kávových zrn. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku kávovníku, zpracování kávových zrn od sběru až po pražení a následná baristická příprava kávy. Pozornost je také věnována možnostem udržitelného využití kávového oleje. V rámci experimentální práce byla napražena kávová zrna na tři různé odstíny – světlý, střední a tmavý, následovala baristická příprava espressa. Extrakce oleje proběhla pomocí Soxthermu a metody dle Folche. Získaný olej byl analyzován z hlediska fyzikálně-chemických vlastností, výtěžnosti a profilu mastných kyselin. Složení mastných kyselin bylo konzistentní napříč metodami, s převahou kyseliny linolové, olejové a palmitové. Vyšší stupeň pražení vedl k vyššímu podílu nasycených mastných kyselin a nižší oxidační stabilitě. Statistická analýza prokázala významné rozdíly mezi vzorky, přičemž komerční oleje se vyznačovaly vyšším podílem nenasycených kyselin. Získané výsledky potvrzují potenciál kávového oleje pro uplatnění v kosmetickém, technickém či energetickém průmyslu a podporují myšlenku udržitelného využívání odpadních surovin.