Rizika spojená s využitím biouhlu v terestrickém ekosystému

Abstract

Náplní této bakalářské práce bylo posouzení ekotoxicity biouhlu vyrobeného z čistírenského kalů města Ingolstadt. Biouhel je jednou z možnosti ukládání uhlíku a aplikuje se na půdu. Biouhel má vliv nejen na terestický ekosystém při přímém kontaktu organismů se vzorkem, ale i na akvatický při vyluhování látek z biouhlu do vod. Proto pro posouzení ekotoxikologického účinku byly zvoleny testy v kontaktním a akvatickém uspořádání. Zástupcem destruentů byla žížala hnojní Eisenia fetida, producentů – rostlina salátu setého Lactuca Sativa a z vodních organismů byla zvolena perloočka Daphnia magna. Výsledky testů se mírně lišily, ale nejnižší negativní vliv na testovací organismy vykazovaly vzorky půdy s přídavkem 5 g/kg a 10 g/kg granulovaného biouhlu.The aim of this bachelor thesis was to assess the ecotoxicity of biochar produced from sewage sludge in Ingolstadt. Biochar is one of the carbon storage options and it’s applied to the soil. Biochar has an effect not only on the terrestrial ecosystem in direct contact of organisms with the sample, but also on aquatic in the leaching of substances from biochar into water. Therefore, contact and aquatic tests were chosen to assess the ecotoxicological effect. The representative of the decomposers was the earthworm Eisenia fetida, the primary producer – the plant Lactuca Sativa and the Daphnia magna was chosen from the aquatic organisms. The test results differed slightly, but the lowest negative effect on the test organisms was shown by soil samples with the addition of 5 g/kg and 10 g/kg granular biochar.