2022
Browse
Recent Submissions
Now showing 1 - 5 of 105
- ItemInkorporace glukóza oxidázy do hydrogelových struktur(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Suchá, Klára; Mravec, Filip; Obruča, StanislavTato bakalářská práce se zabývá inkorporací enzymu glukóza oxidázy do hydrogelových struktur, přičemž byla sledována aktivita enzymu po inkorporaci do hydrogelové struktury. Glukóza oxidáza byla inkorporována do agarózových hydrogelů s různou koncentrací (1 a 2 hm. %). Aktivita glukóza oxidázy byla stanovena pomocí vznikajícího peroxidu vodíku, jehož koncentrace byla měřena pomocí fluorescenční spektroskopie díky fluorescenční sondě Amplexové červeni. Bylo zjištěno, že enzym byl aktivní i po inkorporaci do hydrogelu, avšak koncentrace vznikajícího peroxidu vodíku byly nižší ve srovnání s volným enzymem. Dále bylo zjištěno, že enzym reaguje i se samotnou agarózou, tato reakce ale významně neovlivnila reologické vlastnosti hydrogelu.
- ItemAnalýza rozpustnosti antioxidačních lignocelulózových látek(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Hrušková, Lucie; Kovalčík, Adriána; Kalina, MichalJednou z hlavních překážek efektivní valorizace ligninu je jeho různorodá rozpustnost, která se liší v závislosti na biologickém původu a způsobu izolace. Teoretická část bakalářské práce je věnována základnímu popisu ligninu od jeho struktury až po specifické vlastnosti, díky čemuž se ligninu v současnosti věnuje široká škála studií. Experimentální část práce se zabývá stanovením rozpustnosti komerčně dostupného ligninu ve vybraných organických rozpouštědlech. Rozpustnost byla stanovována v celkem 15 čistých nebo směsných rozpouštědlech. Nejvyšší rozpustnost ligninu byla dosažena ve vodě, ve které byla naměřena 99,16 % rozpustnost. U osmi nejlepších rozpouštědel, byla dále analyzována velikosti a stabilita rozpuštěných částic. Bylo zjištěno, že pomocí vody a DMSO je možné připravit nanočástice. Pro rozpuštěný lignin byla dále stanovena antioxidační aktivita (vyjádřená parametrem TEAC) a jeho struktura (pomocí FTIR), kde byla zaznamenána její změna. Na základě získaných výsledků rozpustnosti byla provedena frakcionace o dvou a třech krocích. U konečných frakcí byla stanovena velikost, stabilita a antioxidační aktivita. Ze získaných výsledků vyplynulo, že během jednotlivých kroků frakcionace došlo k odstranění charakteristických funkčních skupin, čímž klesala antioxidační aktivita výsledných frakcí.
- ItemStudium vlivu plazmatem aktivované vody na klíčivost semen(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Vozár, Tomáš; Kozáková, Zdenka; Zlámalová Gargošová, HelenaBakalárska práca študuje vplyv plazmaticky aktivovanej vody na klíčivosť semien pšenice. Po interakcii s plazmou voda zmení chemické zloženie, a získa tak nové vlastnosti, ktoré sú využiteľné v poľnohospodárstve. Teoretická časť práce sa delí na dve časti. V prvej časti sa práca venuje základným poznatkom o plazme, vlastnostiam plazmy a možnostiam generácie v laboratórnych podmienkach. V druhej sa zaoberá plazmaticky aktivovanou vodou – PAW. Podrobne je rozobratá príprava plazmaticky aktivovanej vody, jej fyzikálno-chemické vlastnosti a zloženie. Na záver sú v teoretickej časti spomenuté možnosti využitia. Experimentálnou časťou tejto práce bolo pripraviť tromi spôsobmi aktivácie aktivovanú vodu, ktorá bola aplikovaná na semená pšenice. Tieto tri spôsoby aktivácie využívali priamu a nepriamu interakciu plazmy s povrchom vody. Po vyklíčení semien bol pozorovaný vplyv PAW na klíčivosť semien a kvalitu plodiny oproti kontrolnej vzorke, a taktiež aj vplyv jednotlivých druhov PAW. Zistené výsledky naznačujú pozitívny vplyv plazmou aktivovanej vody na klíčivosť semien a kvalitu plodiny. Ďalším krokom v skúmaní by malo byť prevedenie pokusu z laboratórnej misky do nádobových pokusov v pôde.
- ItemVyužití odpadních banánových slupek pro obalové materiály(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Vachta, Jonáš; Kovalčík, Adriána; Mikulíková, RenataTato bakalářská práce se zabývá izolací celulózy z odpadních banánových slupek a jejím využitím jako plniva v kompozitních filmech. Cílem bylo připravit bioplast, který by byl vhodnou ekologickou alternativou k tradičním polymerům a měl by potenciál pro aplikaci v obalovém průmyslu. Celulóza byla z banánových slupek izolována za použití kombinace metod alkalické a kyselé hydrolýzy a bělení pomocí chloritanu sodného. Vzorky po izolaci byly charakterizovány infračervenou spektroskopií s Fourierovou transformací (FT-IR) a byla u nich stanovena průměrná velikost částic pozorováním pod mikroskopem. Následně byly připraveny kompozitní filmy za použití agarové a škrobové matrice, glycerolu jako změkčovadla a izolované celulózy jako plniva v různých koncentracích pro posouzení vlivu přídavku celulózy na vlastnosti výsledných bioplastů. Charakterizace připravených bioplastů zahrnovala měření FT-IR, zkoumání povrchu pomocí skenovacího elektronového mikroskopu (SEM) a stanovení mechanických vlastností měřením meze pevnosti, prodloužení při přetržení a Youngova modulu. Bylo zjištěno že přídavek celulózy z banánových slupek má pozitivní vliv na mechanické vlastnosti všech připravených kompozitů na bázi agaru i škrobu, s výjimkou prodloužení při přetržení u agarových filmů, kdy došlo k mírnému poklesu oproti referenčním filmům.
- ItemSýrový analog s přídavkem rybího oleje(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Damborská, Alexandra; Vítová, Eva; Juglová, ZuzanaTato bakalářská práce se zabývá změnou nutričních hodnot čerstvého sýru po přídavku rybího oleje. Předmětem zkoumání jsou mastné kyseliny, těkavé látky i senzorické vlastnosti. Rybí olej byl vybrán především díky obsahu zdraví prospěšných esenciálních omega-3 nenasycených mastných kyselin eikosapentaenové (EPA) a dokosahexaenové (DHA). Vzorky čerstvého sýru (standardu) a sýrových analogů čerstvého sýru s různými přídavky rybího oleje byly připraveny v prostorách FCH VUT v Brně. Ze vzorků byl extrahován tuk směsí rozpouštědel petroletheru a diethyletheru. Mastné kyseliny v tuku byly převedeny na methylestery kyselou esterifikací za přítomnosti bortrifluoridu jako katalyzátoru. Methylestery byly rozpuštěny v isooktanu a stanoveny kvalitativně i kvantitativně pomocí metody GC-FID. S rostoucím přídavkem rybího oleje rostl dle očekávání obsah nenasycených mastných kyselin v analozích. Identifikace těkavých (aromatických) látek proběhla pomocí metody HS-SPME-GC-MS. Celkově bylo v sýrech/analozích a rybím oleji zjištěno 30 těkavých (aromatických) sloučenin. Sýrové analogy s přídavky rybího oleje měly společný základ těkavých látek se standardem a obsahovaly i sloučeniny společné s rybím olejem. Procentuálním zastoupení jednotlivých skupin se sýrové analogy podobaly spíše kontrolnímu vzorku než rybímu oleji. Byla provedena senzorická analýza kontrolního vzorku se dvěma analogy s různým přídavkem rybího oleje, posuzovala se textura (tvrdost, rozpadavost), chuť (kyselost, hořkost, rybí chuť, příjemnost) a vůně (intenzita, příjemnost). Na konci byl zařazen i pořadový test, ze kterého jasně vyplynulo, že spotřebitelům rybí olej v analozích, jak s nižším, tak i s vyšším přídavkem výrazně vadil. Z výsledků vyplývá, že přídavek rybího oleje zvýšil obsah nenasycených mastných kyselin, a dokonce zařadil do spektra nenasycených mastných kyselin i zdraví prospěšné omega 3 mastné kyseliny (EPA a DHA). Z výsledků senzorické analýzy však vyplývá, že zvýšení nutriční hodnoty proběhlo na úkor senzorické kvality produktu, kdy naprosté většině přídavek rybího oleje nevyhovoval.