Píst zážehového motoru vyráběný aditivní technologií
Loading...
Date
Authors
Valtrová, Martina
ORCID
Advisor
Referee
Mark
D
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství
Abstract
Cílem této práce bylo zpracování rešerší na téma aktuálně vyráběných pístů spalovacích motorů a o aktuálním vývoji v oblasti aditivních technologií, a na základě získaných informací zhodnocení nejvhodnější kategorie pístů pro využití aditivních technologií. S ohledem na výsledky rešerše bylo třeba zhotovit návrh konvenčně vyráběného pístu spadajícího do vybrané kategorie. Dalším cílem byla konstrukční úprava pístu navrženého pro výrobu konvenčním způsobem tak, aby bylo optimálně využito výhod poskytovaných využitím aditivní technologie. Pro konstrukční úpravu byla vytvořena i optimalizační úloha, jejímž výsledkem bylo získání rozložení materiálu podle jeho procentuálního namáhání. Následná konstrukční úprava pístu byla rozdělena do tří variant, a to varianty nejkonzervativnější, varianty, která využívá výhod aditivních technologií více a nebyla by možná vytvořit konzervativní technologií výroby s přídavným obráběním, a variantu, která na spektru spadá mezi tyto dva extrémy. Pro modely všech navržených pístů byla vytvořena termálně-strukturální analýza při maximálním zatížení motoru a při přeběhových otáčkách. Z dat získaných termálněstrukturální analýzou bylo vyhodnoceno, zda je užití aditivní technologie v tomto případě vhodnější než využití konvenčních metod výroby.
The first objective of this thesis was compiling research about currently produced pistons for internal combustion engines and about additive manufacturing and based on the acquired information deciding which type of piston makes the most of the advantages. Following this research, the next step was creating a design adjustment of a piston, which was previously designed with the conventional methods of manufacturing in mind, in a way that would make the best use of the different possibilities of additive manufacturing. There was also an optimisation carried out, which depicted the densities of material elements in the piston, showing where the material was less important. There were three variants of the additive manufactured piston created, ranging from a relatively conservative design, which could be theoretically produced by conventional methods with a more substantial subtraction of material added, to a design which could only be produced via additive manufacturing. A thermo-structural analysis at maximum engine load was carried out for all these piston models. Based on these data, a conclusion was made, whether the use of additive manufacturing was justified over the use of the conventional subtractive methods.
The first objective of this thesis was compiling research about currently produced pistons for internal combustion engines and about additive manufacturing and based on the acquired information deciding which type of piston makes the most of the advantages. Following this research, the next step was creating a design adjustment of a piston, which was previously designed with the conventional methods of manufacturing in mind, in a way that would make the best use of the different possibilities of additive manufacturing. There was also an optimisation carried out, which depicted the densities of material elements in the piston, showing where the material was less important. There were three variants of the additive manufactured piston created, ranging from a relatively conservative design, which could be theoretically produced by conventional methods with a more substantial subtraction of material added, to a design which could only be produced via additive manufacturing. A thermo-structural analysis at maximum engine load was carried out for all these piston models. Based on these data, a conclusion was made, whether the use of additive manufacturing was justified over the use of the conventional subtractive methods.
Description
Citation
VALTROVÁ, M. Píst zážehového motoru vyráběný aditivní technologií [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
cs
Study field
Automobilní a dopravní inženýrství
Comittee
prof. Ing. František Bauer, CSc. (předseda)
prof. Ing. Václav Píštěk, DrSc. (místopředseda)
doc. Ing. Petr Porteš, Ph.D. (člen)
prof. Ing. Pavel Novotný, Ph.D. (člen)
doc. Ing. Pavel Kučera, Ph.D. (člen)
Date of acceptance
2021-09-09
Defence
Student seznámil komisi s výsledky závěrečné práce. Následně odpovídal na otázky oponenta.
Otázky oponenta:
1) V práci uvádzate: „Zde (u varianty A, pozn. oponenta) byl předpoklad extrémních hodnot, neb jde o simulaci lineární a v reálu by již docházelo u tenkých prutových oblastí k deformaci, v simulaci tento vliv zahrnut není.“ Mohli by ste to vysvetliť?
Hodnocení: Zodpovězeno
2) Niektoré optimalizované piesty využívajú chladiaci kanál. Bol využitý „Coctail Shaker“ efekt pri výpočte rozloženia teploty?
Hodnocení: Zodpovězeno
3) V práci nie je uvedená väzba medzi plášťom piesta a valcom pri riešení štrukturálnej analýzy. Mohli by ste ju popísať?
Hodnocení: Zodpovězeno
4) V práci nie sú uvedené mechanické vlastnosti materiálu pre piest konvenčný a pre piest tlačený. Mohli by ste ich uviesť?
Hodnocení: Zodpovězeno
Další otázky:
1) Jak je rozložena síla na plochu v místě kontaktu mezi pláštěm pístu a válcem?
Hodnocení: Nezodpovězeno
2) Ve Vaší práci uvádíte minimální a maximální napětí. O jaká napětí se jedná?
Hodnocení: Zodpovězeno
3) Jak byly zadány okrajové podmínky termální analýzy?
Hodnocení: Částečně zodpovězeno
4) Kde se vyskytuje ve výpočtu nelinearita? Má tento výpočet smysl?
Hodnocení: Částečně zodpovězeno
5) Jaká kritéria by bylo možné použít při hodnocení vysokocyklové únavy?
Hodnocení: Zodpovězeno
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
Document licence
Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení