VALTROVÁ, M. Píst zážehového motoru vyráběný aditivní technologií [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Drápal, Lubomír

V posledních letech byla diplomová práce na toto inovativní téma vypsána ve spolupráci se společností Ricardo Prague, s.r.o. již podruhé. V tomto případě sice autorka téma uchopila podstatně lépe než její předchůdce, ovšem zřejmě i vinou poměrně špatné komunikace s vedoucím práce je výsledný dokument zatížen množstvím nedostatků, neboť vedoucí ani odborní konsultanti neměli možnost vidět konečnou podobu práce před odevzdáním. Postup a rozsah řešení, jakož i splnění požadavků a cílů zadání jsou v pořádku, avšak čtenář se musí ptát, proč nebyl u nových variant použit alespoň přibližný tvar spojení nálitku pístního čepu se dnem pístu dle výsledků topologické optimalisace. Na závěr je poněkud tendenčně vyhodnocena napjatost jednotlivých variant při tzv. „přetočení motoru“, ačkoli je zřejmé, že ve skutečném provozu se bude přeplňovaný motor pohybovat spíše v režimu vysokých hodnot maximálního spalovacího tlaku. Poněkud nejasné mohou být rovněž některé presentované dílčí výsledky. Například na obrázcích zachycujících rozložení napjatosti bývá zvykem číselně uvádět její některé vybrané hodnoty. Na obr. 68 se však objevují čísla 3654 apod. V tabulce 2 je pak uveden poněkud zavádějí pojem „hmota“ a tabulka 8 uvádí zjevně chybnou jednotku pro boční sílu. Některé uváděné hodnoty v rešeršní části, např. maximálních tlaků působících na píst na str. 15 a teplot pracovní látky na str. 16, úplně neodpovídají aktuálnímu vývoji v oblasti spalovacích motorů. Práce obsahuje také terminologické nedostatky, např. „ideální hrubost povrchu pláště“ na str. 16, „modul napětí“ a „pevnost kluzu“ na str. 31, „duktilita“ na str. 38 a „nelineární výpočet“ na str. 61. Z jazykového hlediska není dokument zpracován příliš šťastně, jelikož se v něm objevují pojmy jako „lubrikace“, „internacionální“ a dále se vyskytuje formulace v 1. os. č. j., poměrně velké množství překlepů, věta začínající číslem apod. Typografické prohřešky jsou zastoupeny např. opakovaně chybným zápisem teplot a jejich rozsahů. Po formální stránce by dokument tohoto typu měl vykazovat mezeru mezi předchozím textem a názvem nové kapitoly, neměly by se v něm objevovat dva typy písma pro stejnou úroveň textu (str. 23), nevhodné obtékání obrázků textem (str. 14) a s podivem je u práce tohoto typu také absence jakýchkoli symbolů nebo rovnic. V některých částech, např. str. 14 nebo 31, jsou v dokumentu nepříliš vhodně uváděny zdroje. Navzdory uvedeným výtkám však tomuto tématu musela autorka věnovat mnoho času i úsilí a osvojit si práci hned v několika pro ni nových programech. Slečna Martina Valtrová tak dobře prokázala svůj inženýrský přístup při řešení úloh technické praxe, a tento pozoruhodný dokument proto doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Dlugoš, Jozef

Záverečná práca sa zaoberá veľmi aktuálnou témou využitia aditívnych technológií v automobilovom priemysle. Úvodná časť práce je rešeršného charakteru a venuje sa všeobecnému popisu funkcie piestov, ich namáhania a typov. Táto časť čerpá majoritne z jedného zdroja (pozn. zdroj [2] je len prevzatý text zdroja [1]). Pozitívne hodnotím uvedenie rôznych spôsobov výroby piestov vrátane tých menej častých. Rozporuplne pôsobí obsah podkapitoly 2.3 s názvom „Příklady typů dnešních pístů používaných u zážehových motorů“ kde je uvedený typ piestu Autothermic s komentárom „... a nejsou téměř využívány.“ Autorka sa príliš riadila štruktúrou citovaného zdroja. Autorka v práci zdôvodňuje, prečo je na výrobu aditívnou technológiou zvolený práve piest pre športový automobil so zážihovým motorom. Ten je vybraný na základe „efektivity rozloženia hmoty“, ktorého vysvetlenie je v úvode podkapitoly mierne chaotické. Zrozumiteľná definícia je uvedená až na konci danej podkapitoly. Zvolený postup vytvorenia konštrukcií a analýz dvoch typov piestov – konvenčný a tlačený – sa javí ako vhodný. Okrajové podmienky sú popísané z hľadiska softvérového prevedenia, nie z hľadiska fyzikálnej podstaty. Termálne okrajové podmienky pravdepodobne vychádzajú zo skúseností firmy Ricardo plc. Okrajové podmienky štrukturálnej analýzy nie sú úplné. Chýba napríklad popis väzby medzi piestom a valcom. Na základe topologickej optimalizácie sú vytvorené tri návrhy tlačených piestov a tie sú ďalej podrobené termálno-štrukturálnej analýze. Autorka komentuje výsledky napjatostnej analýzy hlavne na záťažnom stave, o ktorom sama píše, že nie je v prevádzke až taký častý. Vypočítané špičky napätí sú prezentované hlavne formou tabuľky. Vhodnejšie by bolo uviesť aj výskyt kritických miest. V práci sa objavujú netechnické pojmy ako modul napätia, laterálne napätie. Grafická úroveň práce je na zníženej úrovni, čo dokladá nesprávne obtekanie obrázkov, nerešpektovanie šablóny a preklepy. Čítanie textu sťažujú chýbajúce referencie na obrázky, čo sa naplno prejavuje pri prezentácii výsledkov. Napriek vyššie uvedeným nedostatkom je zrejmé, že autorka vynaložila značné úsilie a zvládla prácu s rôznymi programami a komunikáciu medzi nimi. Práca neobsahuje závažné nedostatky, ale je škoda, že pracne nadobudnuté výsledky nie sú prezentované na vyššej úrovni. Ciele práce boli splnené.

eVSKP id 137239