2018
Browse
Recent Submissions
Now showing 1 - 5 of 130
- ItemSprejovatelné elastické biopolymerní hydrogely pro hojení ran(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Waclawiková, Petra; Vojtová, Lucy; Nedomová, EvaCíle prezentované bakalářské práce jsou zamšřeny na přípravu a charakteristiku sprejovatelných hydrogelů z vhodných netoxických látek, za účelem vyvinutí gelů aplikovatelných pro řízené hojení ran. Teoretická část se zabývá obecnými vlastnostmi hydrogelů, způsoby jejich síťování, a uvádí vybrané přírodní a syntetické materiály používané pro přípravu hydrogelů. Obsahuje také krátký přehled již připravených sprejovatelných hydrogelů, které ale zatím nejsou komerčně využívány. Experimentální část popisuje výběr a použití lehce dostupných netoxických materiálů a měření chemicko-fyzikálních vlastností z nich připravených gelů. Jako strukturní polymery byly zvoleny gum Karaya, poly(vinyl alcohol) a alginát sodný společně s různými fyzikálními síťovadly a aditivy. Polymery včetně aditiv byly podrobeny zkouškám rozpustnosti, a v určitých poměrech byly smíchány a následně síťovány za tvorby přednostně transparentních hydrogelů. Poté byly vyhodnoceny jejich optické a reologické vlastnosti. Z měření optických vlastností vyplývá, že gum Karaya ovlivňuje růst jak žlutosti, tak i transparentnosti připravených hydrogelů. Reologické měření prokázalo že vyšší obsah polysacharidu gum Karaya snižuje mechanickou odolnost připravených hydrogelů. Tuhost hydrogelů byla ovlivněna jak nízkou tak i vysokou koncentrací síťovadla, kde optimální množství vykázalo nejlepší výsledky. Správný poměr a dávkování použitých látek jsou tedy hlavními parametry pro získání nejvhodnějších vlastností hydrogelů pro sprejovatelné obvazy na hojení ran.
- ItemDiagnostika plazmatu generovaného elektrickým výbojem v organických roztocích(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Adámková, Barbora; Kozáková, Zdenka; Krčma, FrantišekPráce se zabývala elektrickým výbojem v organických roztocích. Teoretická část byla zaměřena na plazmový výboj v kapalinách a také diagnostiku plazmatu. V praktické části byl sledován vliv experimentálních podmínek na zapálení výboje v roztocích alkoholů. Konkrétně vliv polarity vkládaného napětí, koncentrace a vodivosti roztoku. Dále bylo pomocí kolorimetrického stanovení zjišťováno množství vygenerovaného peroxidu vodíku v roztocích etanolu a také v roztocích elektrolytu o dvou různých vodivostech. Ve výsledcích byly porovnány závislosti proudu a napětí na čase během samotného výboje a fází, které mu předcházely. Jednalo se tedy o tvorbu bublin, občasné zapálení výboje a stabilní výboj. Ze zaznamenaných průměrných hodnot proudů a napětí byly sestrojeny volt-ampérové charakteristiky. Bylo zjištěno, že se zvyšující se vodivostí roztoku dochází k dřívějšímu výboji. Stejně tak při záporné polaritě napětí vkládaného na hlavní elektrodu docházelo k dřívějšímu průrazu než při kladné polaritě. Napětí potřebné ke vzniku výboje bylo nižší až o několik set voltů. Například u roztoku o 95 obj. % etanolu a vodivosti 200 S byl stanoven bod zapálení pro kladnou polaritu na 1650 V, ale při záporné polaritě toto napětí dosahovalo pouze 1250 V. Zároveň byl zkoumán vliv koncentrace roztoku etanolu na zapálení výboje, k výraznému ovlivnění bodu zapálení ale nedocházelo. Co se týče generace peroxidu vodíku, jeho množství rostlo lineárně s časem. V roztoku elektrolytu se peroxidu vodíku tvořilo značně víc v porovnání s roztokem etanolu.
- ItemHodnocení stability kosmetických disperzí pomocí odstředivého analyzátoru(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Procházková, Michaela; Pekař, Miloslav; Krouská, JitkaV této bakalářské práci byla hodnocena stabilita laboratorně vytvořených kosmetických emulzí z běžně dostupných surovin, a byla srovnávána se stabilitou komerčních tělových mlék. Teoretická část práce je zaměřena na popis kosmetických emulzí a metody hodnocení jejich stability. Experimentální část práce se na začátku zaměřuje na přípravu emulzí. Následně byl na porovnání jejich stabilit s komerčně dostupnými emulzemi použit odstředivý analyzátor LUMiSizer. Testováním za pomocí tohoto analyzátoru bylo zjištěno, že komerční vzorky a dva laboratorně připravené vzorky nejevily žádné známky nestability.
- ItemStanovení ochranných slunečních faktorů kosmetických emulzí(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Slechanová, Veronika; Smilek, Jiří; Jugl, AdamNáplní bakalářské práce je teoretické seznámení s anatomií a fyziologií kůže, ultrafialovým zářením a kosmetickými emulzemi, ale i současnými metodami využívanými právě k měření ochranného slunečního faktoru. Jedním z cílů je také obeznámení se s problematikou UV filtrů, které jsou z velké části obsaženy v kosmetických přípravcích a dávají jim požadovanou ochranu proti slunečním paprskům. Získaných znalostí je následně využito ke stanovení těchto faktorů u vybraných opalovacích krémů metodami in vitro. Měření komerčních krémů poskytlo uspokojivé výsledky srovnatelné s udávanými hodnotami na obalu výrobků, a proto byla zavedená metoda i následně použita pro stanovení laboratorně připravených vzorků. Stále je ale potřeba metody do budoucna více optimalizovat, aby byly výsledky opravdu dostatečně přesné s nízkým rozptylem, a především s co největší reprodukovatelností.
- ItemVliv morfologických vlastností oxidu titaničitého na fyzikálněchemické vlastnosti fotokatalytických povlaků(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Saňák, Tomáš; Dzik, Petr; Cihlář, JaroslavTato bakalářská práce zkoumá dvě různě mleté kapalné disperze s obsahem oxidu titaničitého a vrstvy jimi tvořené. První disperze byla poskytnuta od partnerů z COC s.r.o. Pardubice a byla připravena vysokoenergetickým mletím. Druhá disperze byla mleta v improvizovaném nízkoenergetickém kulovém mlýně. Vrstvy připravené z těchto disperzí byly naneseny na dva různé substráty (mikroskopické sklo, FTO sklo) a charakterizovány třemi analytickými metodami (profilometrie, měření zákalu, elektrochemická měření). Profilometrická měření a měření zákalu vykazovaly klesající trendy vlastností vrstev v závislosti na době semletí. Elektrochemická měření sloužící k prozkoumání fotokatalytických vlastností vrstev ukázala, že fotokatalytická aktivita vyžaduje optimální dobu semletí.