2021

Browse

Now showing 1 - 5 of 68

Elementární architektura / Škola pro země třetího světa
(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury, ) Vepřková, Adéla; Ponešová, Barbora; Vacek, Petr
Ve východní oblasti Konžské demokratické republiky už několik let probíhají nepokoje. Lidé žijí v uprchlických táborech nebo dočasných přístřešcích a děti nenavštěvují i několik let školu. Nyní to vypadá, že se situace snad uklidňuje, takže by mohla být příležitost ke změně. Cílem práce je navrhnout školu do vesnice Buleosa ve spolupráci s tamním rangerem Alainem Hamisi Mitondem, se kterým jsem v průběhu komunikovala. Projekt školy je podporován vedením Buleosy i místními obyvateli. Do stavby by se měli zapojit všichni z komunity, protože především jim by škola měla přinést užitek. Vím, že zde není možné postavit budovu evropského typu spíše zkombinovat znalosti těchto dvou světů s využitím lokálních materiálů. U takového projektu je zásadní jeho jednoduchost, protože se na něm bude podílet více různých lidí třeba i bez sebemenších zkušeností.
Železná ruka v sametové rukavici
(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury, ) Briestenská, Monika; Mléčka, Jan; Hýlová, Adéla
Anotácia Čo je to väzenie? Aký je jeho význam či úloha? Čo väzenie znamená v kontexte architektúry? Ako sa väzenia vyvíjali a ako tieto zmeny súviseli s vývojom spoločnosti? A mali by väzenia vôbec existovať ? Väzenie je veľmi kontroverzná téma, no napriek tomu sa dotýka životov mnohých ľudí. Bývalý trestanci čelia odsudzovaniu a sociálnym bariéram a často dochádza k recidíve, čomu by sme sa mali snažiť zabrániť. Práca rozoberá vzťah architektúry k náprave a reintegrácií odsúdených. Architektúra väzenia by mala reagovať na tendencie, ktoré sa ukázali ako účinné, nasledovať ich a spolu s nimi tvoriť čo najefektívnejšie nápravné zariadenie. Je vidieť, že kurz, ktorým sa navrhovanie väzníc uberá, smeruje k otvorenejším, menším a prívetivéjším priestorom. Nápravné programy v otvorených väzeniach pracujú s odsúdenými na báze kontaktu s vonkajším svetom, reintegráciou, pomocou pracovných, rekvalifikačných a vzdelávacích programov, kde má architektúra závažný vplyv, pretože maximalizuje šancu odsúdených na nápravu a odtláča sa do ich života. Počas práce na tomto projekte vznikol návrh otvoreného väzenia v Olomouci, ktorý dbá na etapy nápravy odsúdených a zrkadlí rutiny každodenného života na slobode. Pomocou pohybu rozbíja monotónnosť opakujúcich sa dní väzňov.
Pražská filharmonie
(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury, ) Vrtílek, Osvald; Boháč, Ivo; Plášil, Jiří
Diplomová práce na téma Pražská filharmonie je založena na návrhu nových koncertních sálů pro vážnou hudbu, ale i ostatní žánry s doplňujícími funkcemi v jednom objektu. Místo návrhu se nachází v pražských Holešovicích na levém břehu řeky Vltavy, v těsné blízkosti dopravní magistrály – třídy Kapitána Jaroše. Parcela je vymezena původní zástavbou ze západu, řekou z jihu, železničním viaduktem ze západu a novou zástavbou ze severu – tato zástavba je součástí plánované rekultivace holešovického brownfieldu Bubny-Zátory, který se realizuje již od roku 2000. Podoba vzniklého náměstí vyplývá ze stávajícího stavu zachovávaných dopravních komunikací, přičemž má i funkci vyrovnávání úrovňových rozdílů pomocí schodišť na severní a východní straně. Ostrovy zeleně na náměstí pak definují průběhy pěších komunikací přes otevřený prostor před filharmonií. Tvar budovy je odvozen z tvaru hlavního sálu, nacházejícího se uprostřed objektu, jako celistvé, netransparentní hmoty, která vyrůstá z průhledného, lehkého obalu ve tvaru nízkého kvádru. Obálka je tvořena předsazenou skleněnou fasádou, jejíž skleněné tabule se rytmizují v poměru 1:2:3 se střídavou transparentností. Samotná budova obsahuje tři koncertní sály – hlavní sál je má uzpůsobené hlediště do typu vinice a je tak možné hudební představení sledovat ze všech směrů a nabízí tvarovým řešením i unikátní akustické podmínky. Jednopodlažní malý sál má zhruba poloviční kapacitu a je tvarován do typu krabice s nižší světlou výškou a multifunkční sál disponuje rastrovanou podlahou na hydraulickém systému, který zajišťuje maximální přizpůsobivost pro daný typ akce. K sálům se v prostorném foyer nachází šatny kopírující půdorysy hlavních schodišť, kavárna s občerstvením a hygienická zařízení. V prvním podlaží má také oddělený provoz hudební škola se zkušebnami, nahrávacím studiem a co-workingovým pracovištěm. Samostatně se zde nachází také prostory pro komerční využití. Většina prostoru probíhá z prvního podlaží do druhého, kromě severozápadní části, kde se nachází hudební knihovna. Ve třetím podlaží slouží foyer i jako výstavní prostor, okolo kterého se na jedné straně nachází administrativní pracoviště filharmonie a na druhé menší kavárna, konferenční prostor pro menší akce, a za ním VIP salónky. V prvním podzemním podlaží se pak nachází garáže a zázemí pro umělce a samotnou budovu – šatny, sklady, ladírny, dílny, studia a zkušebna. Do druhého podzemního podlaží pak v jedné části probíhají garáže a ve druhé se pak nachází prostory pro technické zařízení budovy.
Platformový Urbanismus – Digitální platformy a jejich role ve městě
(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury, ) Indruch, Ondřej; Palacký, Jiří; Bílý, Radoslav
Teoretická diplomová práce navazuje na předdiplomní práci zkoumající problematiku „Platform urbanism“ za použití metody studia literatury. Počínaje fyzickými platformami, jejich propojením s digitálními platformami a konceptem chytrého města, po možný přesah do virtuální reality. Teoretická diplomová práce zkoumá proměnu městského prostoru prostřednictvím digitálních platforem z pohledu zkušeností a poznatků z pokročilého rozvoje v zahraničí vůči ranému rozvoji ve městě Brno s cílem odpovědět na stanovenou výzkumnou otázku: „Jaká je role platforem v rámci města a jak ovlivňují jeho vývoj?“ Skrze poznatky z předdiplomní práce a návaznost na koncept chytrého města jsou vzhledem k životu ve městě, základním potřebám člověka a zastoupení digitálními platoformami zvoleny tři hlavní sektory - doprava, nemovitosti, nakupování, a tři doplňující sektory - zdravotnictví, indentifikace, komunikace. Jednotlivé sektory jsou dle vlastnictví rozděleny na spravované městem, krajem, státem a v opačném případě soukromými společnostmi. Konkrétní zástupci digitálních platforem jsou rozděleni dle měřítka působnosti platformy, nebo operující společnosti na tři pole - lokální, regionální, globální. Vzniká tak aktuální přehled relevantních digitálních platforem operujících ve městě Brno s cílem odpovědět na druhou výzkumnou otázku stanovenou autorem v průběhu práce: „Je možné sestavit přehled městských platforem, které mají vliv na život ve městě a jeho rozvoj?“ Pro získání zkušeností a poznatků ve městě Brno bylo provedeno dotazníkové šetření zaměřené na jednotlivé sektory digitálních platforem provozovaných ve městě. Na základě lokálních a zahraničních poznatků a zkušeností je pro jednotlivé sektory digitálních platforem sestavena SWOT analýza. Zkoumání jednotlivých sektorů je uzavřeno kritickým zhodnocením a následným doporučením, případně řešením. Výzkum problematiky platformového urbanismu, konkrétně digitálních platforem, je na závěr zhodnocen pohledem autora. Na základě poznatků z výzkumu autor teoreticky navrhuje lokální řešení s možnou globální aplikací.
LAUSANNE – PLAINES DU LOUP: ekologické město
(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury, ) Červeňová, Mária; Koleček, Ivan; Poláš, Michal
Dobré bývanie je tam, odkiaľ nechceme utekať. Kde chceme zostarnúť. Kde môžme neustále objavovať nové a kde nás náš výhľad nikdy neomrzí. Aké je to bývať s výhľadom na park? S výhľadom na Mont Blanc? S výhľdom na pokojnú hladinu jazera? Ako tvoriť priestor, ktorý neomrzí? Je takéto bývanie ekologické?

Browse

Recent Submissions