2022
Browse
Recent Submissions
Now showing 1 - 5 of 10
- ItemNízkoteplotní plastická deformace BCC kovů s vnitřním magnetickým uspořádáním(Vysoké učení technické v Brně. CEITEC VUT, ) Holzer, Jakub; Gröger, Roman; Máthis,, Kristián; Mrověc, MatoušPřestože plastická deformace kovů s prostorově střeďenou kubickou mřížkou za nízkých teplot je dnes dobře vysvětlena, vliv vnitřního magnetického uspořádání na mechanické vlastnosti a vliv plastické deformace na vnitřní magnetické uspořádání zůstávají z větší časti nevysvětleny. Cílem této práce je popsat nízkoteplotní plastickou deformaci -železa a chromu pomocí analýzy skluzových čar, elektronovou zpětně odraženou difrakcí a transmisní elektronovou mikroskopií (TEM). Vnitřní magnetické uspořádání chromu je zkoumáno pomocí magnetické neutronové difrakce v neutronovém centru na Institutu Paula Scherrera ve Švýcarsku. Vibrační magnetometrie je využita pro hledání změn v hmotnostní susceptibilitě, aby byly rozeznány různé magnetické stavy. Anomální skluz byl poprvé pozorován v deformovaném vzorku chromu. Dislokační síť zodpovědná za anomální skluz je charakterizována pomocí g·b analýzy v TEM. Síť protínajících se 1/2111 šroubových dislokací a jejich 100 spoje se tvoří na nízkozatížených {110} rovinách. Dvojčata vytvořená antidvojčatovým smykem byla pozorována v chromu, ale nikoliv v -železe. Tento jev je vysvětlen pomocí atomárních simulací využívajících semiempirické interakční potenciály. Magnetické domény v -železe byly studovány pomocí Kerrovy mikroskopie. Výsledky ukazují, že dvojčata mohou efektivně blokovat pohyb doménových stěn a nukleovat nové.
- ItemJednomolekulární magnety s trigonální symetrií koordinačního mnohostěnu: Struktura, magnetické vlastnosti a depozice na površích(Vysoké učení technické v Brně. CEITEC VUT, ) Havlíček, Lubomír; Neugebauer, Petr; Pinkas,, Jiří; Čižmár,, ErikTato práce se zaměřuje na syntézu, strukturu a magnetické vlastnosti Jedno Iontových Magnetů s trigonální symetrií a jejich depozici na povrchy. První část se zabývá úvodem do tématiky Jedno Molekulových magnetů. Následuje část věnovaná metodám použitým k provedení charakterizací studovaných vzorků, následně je kapitola doplněná o teoretickou část. Dále jsou diskutovány připravené vzorky a následuje diskuze o získaných datech a o dosažení cílů této práce. Závěrečná část obsahuje použitou literaturu a seznam autorových činností v průběhu studia.
- ItemMagnetismus v zakřivených strukturách(Vysoké učení technické v Brně. CEITEC VUT, ) Turčan, Igor; Urbánek, Michal; Makarov, Denys; Grundler, DirkV oblasti magnoniky, nového výzkumného oboru využívajícího fyziku spinových vln, roste zájem o vývoj funkčních zařízení s unikátními vlastnostmi . Hlavní překážkou pro budoucí generace výpočetní techniky založené na spinových vlnách je řízení toku spinových vln. Technická realizace je však u konvenčních přístupů velmi náročná, jelikož spoléhají na rovinné magnetické struktury, kde jsou magnetické vlastnosti dány výlučně vlastnostmi použitých materiálů. Vlastnosti jako jednoosá magnetická anizotropie tedy nelze přímo ovládat. Předkládaná dizertační práce využívá nový přístup k indukci efektivní magnetické interakce zakřivením systému. Jednoosá magnetická anizotropie, která je způsobena vlnitostí systému, je studována ve strukturách s modulovanými povrchy připravenými depozicí indukovanou elektronovým svazkem a elektronovou litografií. Potenciál lokální kontroly směru magnetizace pomocí přístupu 3D nanofabrikace je univerzální a lze jej použít s jakýmkoli běžně používaným magnetickým materiálem. Kromě toho je demonstrováno šíření spinových vln v Damonově-Eshbachově geometrii bez aplikace vnějšího magnetického pole ve vlnitých magnetických vlnovodech pomocí mikroskopie Brillouinova rozptylu světla. Rozšíření šířky píku feromagnetické rezonance a získání parametru tlumení je uvedeno pro rovinné a vlnité struktury. V poslední části práce je srovnáno měření délky šíření spinových vln ve vlnitých strukturách s měřením parametru tlumení a s analytickými výpočty. Snížení délky šíření spinových vln u vlnovodů s větší amplitudou modulace je spojeno se zvýšení parametru tlumení.
- ItemKvantitativní 3D charakterizace biologických struktur pomocí rentgenové počítačové mikrotomografie(Vysoké učení technické v Brně. CEITEC VUT, ) Tesařová, Markéta; Zikmund, Tomáš; Vaňhara,, Petr; Oberta,, PeterModerní vývojová biologie využívá široké spektrum metod k analyzování studovaných struktur. Multioborové týmy v poslední době prosazují využívání 3D přístupu k porozumění biologickým procesům. Jedna z hlavních překážek při využívání 3D zobrazovacích technik v biologii je nedostatek metodologie pro kvantifikování pozorovaných jevů, které často bývají příčinou vývojových či genetických onemocnění. V posledních letech se v biologických výzkumech rozšířilo využití rentgenové počítačové mikrotomografie (mikroCT). Technika mikroCT dokáže poskytnout izotropní rozlišení až 1 µm a při správné přípravě vzorku širokou škálu tkáňové diferenciace. Biologické struktury jsou však rozmanitých velikostí a tvarů a každá struktura vyžaduje specifický přístup v oblasti zpracování dat. Tato práce se zabývá využitím mikroCT pro zobrazování, ale především 3D charakterizaci biologických struktur ex-vivo. Zvláštní důraz je kladen na analýzu měkkých tkání v hlavách myších embryí a zobrazování různých druhů mloků se zaměřením na jejich regenerační schopnosti. Tato práce popisuje relevantní informace pro uživatele mikroCT zabývajícími se biologickými projekty: To zahrnuje přípravu vzorku pro měření, výběr vhodných parametrů k samotnému měření, a především analýzu vzniklého 3D datasetu. Nejnovější technologické pokroky ve 3D zobrazovaní byly studovány a testovány na konkrétních projektech vývojové biologie, kde 3D informace získaná pomocí mikroCT hrála klíčovou roli.
- ItemVývoj systému pro digitální PCR(Vysoké učení technické v Brně. CEITEC VUT, ) Gaňová, Martina; Neužil, Pavel; Lipov,, Jan; Jansová,, EvaMikrotechnologické a nanotechnologické metody se v posledních letech ukázaly jako účinný nástroj pro analýzu deoxyribonukleové kyseliny (DNA). Různé techniky vyvinuté k amplifikaci nukleových kyselin (NK) byli publikovány v posledním desetiletí, včetně mikrofluidních systémů. Polymerázová řetězová reakce (PCR) je v molekulární biologii široce používána k amplifikaci cílové NK in vitro. Počet skupin pracujících s PCR po celém světě je obrovský vzhledem k důležitému sociálnímu a ekonomickému dopadu této techniky, například v oblasti lékařské diagnostiky, kriminalistiky, zpracování potravin nebo environmentálních studií. V současné době pandemie koronavirového onemocnění 2019 se prokázala důležitost vývoje přístupnějších technologií pro diagnostiku virových onemocnění. Disertační práce popisuje vývoj dvou verzí platforem PCR pro detekci NK, kapkovou kvantitativní PCR v reálném čase (qPCR) a digitální PCR (dPCR). Klíčové komponenty obou platforem byly vyrobeny pomocí mikrotechnologických postupů pro úpravu povrchů a litografickou výrobu umožňující vývoj hydrofobních krycích skel nebo křemíkových mikročipů. Výsledky práce demonstrují návrh, sestavení a testování včetně optimalizace obou platforem. Technologie PCR je tvořena softwarovou částí, ovládanou programem LabView a hardwarovou častí sestávající ze systému řízení teploty a zobrazovacího systém florescence. Kapková qPCR byla prováděna v 0.3 µL kapky směsi obsahující cílový gen napipetovaný v objemu 2 µL kapky minerálního oleje. Kapky byly pipetovány na hydrofobní krycí sklo, které bylo umístěno na termoelektrický chladič (TEC) pod fluorescenční mikroskop, aby se provedlo teplotní cyklování. Změny fluorescence během cyklů byly zachyceny fotonásobičem a sledovány osciloskopem. Výsledky testování popisují také schopnost multiplexování vyvinuté techniky. V práci je představená amplifikace tří syntetických genů s využitím interkalačního fluorescenčního barviva pro simultánní detekci a kvantifikaci na základě jednoho fluorescenčního kanálu. Kapková technologie qPCR byla zásadní platformou pro další vývoj platformy dPCR. Platforma dPCR používá křemíkový mikročip s disperzí vzorku do mikrojamek o celkovém počtu 26 448, každá s průměrem 50 µm a objemem 59 pL. Mikročip naplněn vzorkem byl pokryt minerálním olejem a krycím sklem modifikovaným polydimethylsiloxanem a Parylenem C. Systém ohřevu/chlazení teplotního cyklování s TEC byl podobný jako u kapkové platformy qPCR. Fluorescenční zobrazovací systém používal k zachycení fluorescenčních obrazů polovodičovou kameru na bázi CMOS. Vyvinutá dPCR byla testována pro aplikace ve výzkumu humánní medicíny. Testovací vzorky DNA byly část syntetického genu viru, izolovaná genomická DNA viru a izolovaná genomická DNA ženy. Disertační práce popisuje vývoj systému dPCR, který je součástí nové techniky dPCR, která je cenově dostupnější a snadno použitelná s jednoduchým dávkováním vzorků, což jsou nejčastější problémy, proč si zatím mezi laboratořemi nenašla velkou popularitu. dPCR mikročip na bázi křemíku zlepšil výkon systému díky velkému počtu mikrojamek. Využití technologie dPCR vyniká ve vysoké citlivosti, v nízkém poměru signálu k šumu, dosahované přesnosti, v nízkém detekčním limitu a schopnosti multiplexování.