Optimalizace distribuce aktivních částic generovaných nízkoteplotním plazmatem na povrchu biopolymerů
| but.committee | prof. RNDr. Ivana Márová, CSc. (předseda) doc. Ing. Petr Sedláček, Ph.D. (místopředseda) prof. Mgr. Václav Brázda, Ph.D. (člen) doc. Ing. Pavel Diviš, Ph.D. (člen) doc. RNDr. Renata Mikulíková, Ph.D. (člen) doc. Ing. Eva Vítová, Ph.D. (člen) prof. RNDr. Zbyněk Zdráhal, Dr. (člen) | cs |
| but.defence | 1. Studentka seznámila členy komise s náplní a cílem diplomové práce. 2. Byly přečteny posudky na diplomovou práci. 3. Studentka akceptovala všechny připomínky oponentky a na všechny otázky odpověděla v plné šíři. Diskuse: prof. RNDr. Ivana Márová, CSc. Bylo možné rozlišit kultury po ošetření plazmatem? Ve Vaší práci jste používala program Aurora, bylo možné tímto programem odlišit bakterie od kvasinek? Mohla byste shrnout modely kůže, které jste zmiňovala v práci. Co je možné použít za modely kůže? doc. Ing. Petr Sedláček, Ph.D. Mělo zbarvení mikroorganismů vliv na vyhodnocení dat? Jak generování náboje a jeho distribuce souvisí s použitou matricí? Jaký je rozdíl mezi biopolymerem a gelem? Čím se liší? Je nutné použít vodné prostředí? Jaký je zdroj dusičnanů a dusitanu v pevném prostředí? Je možné použít Vámi používaný výboj například na papír? Kde se bere lokální vysoušení, co ho ve Vašem případě způsobuje? prof. Mgr. Václav Brázda, Ph.D. V práci zmiňujete všeobecně biopolymery, ale jaký biopolymer jste používala konkrétně? Jaké jsou další biopolymery? Studentka odpověděla na všechny doplňující otázky členů komise, které byly v průběhu diskuse k dané problematice vzneseny. V diskusi studentka prokázala výbornou orientaci v dané problematice. Po diskusi následovalo hodnocení závěrečné práce. Diplomantka prokázala nejen výborné odborné znalosti, ale i schopnost samostatné prezentace dosažených výsledků. | cs |
| but.jazyk | čeština (Czech) | |
| but.program | Chemie pro medicínské aplikace | cs |
| but.result | práce byla úspěšně obhájena | cs |
| dc.contributor.advisor | Krčma, František | cs |
| dc.contributor.author | Krupičková, Lucie | cs |
| dc.contributor.referee | Kozáková, Zdenka | cs |
| dc.date.accessioned | 2023-05-24T06:55:28Z | |
| dc.date.available | 2023-05-24T06:55:28Z | |
| dc.date.created | 2023 | cs |
| dc.description.abstract | Předložená diplomová práce se zabývá hledáním optimálních parametrů distribuce aktivních částic, které jsou generovány nízkoteplotním plazmatem, na povrchu biopolymerů. Teoretická část se zaměřuje na charakteristiku plazmatu a jeho aktivních složek. Jsou zde uvedeny možné aplikace plazmatu v medicíně a potravinářském průmyslu a také přehled modelů umělé kůže. Poslední kapitoly teoretické části se věnují popisu anatomie kůže a stručnému přehledu mikroorganismů C. glabrata, E. coli a S. epidermidis. V rámci experimentální části byly nejdříve připraveny biopolymery s obsahem barviv pro detekci reaktivních částic přítomných v plazmatu. Následně byly biopolymery podrobeny bodovému ošetření plazmatem při různých podmínkách. U všech biopolymerů došlo při správných podmínkách po ošetření k barevné změně, což je důkazem přítomnosti aktivních částic. Byl proveden také experiment, při kterém došlo k průchodu UV záření, ale byl zamezen styk aktivních částic s obarveným biopolymerem. Experiment potvrdil, že za změnu barvy biopolymerů jsou skutečně zodpovědné aktivní částice, a ne UV záření. Následně byly nalezeny optimální parametry distribuce aktivních částic po celé ploše biopolymeru. Získané parametry byly dále využity při ošetření agarových ploten s jednotlivými kulturami C. glabrata, E. Coli, S epidermidis a se směsnou kulturou C. glabrata + E. Coli. Při ošetření byly použity dva různé výboje, a to pochodňový s přímým přívodem plynu a mikrovlnný s povrchovou vlnou. Ošetřené vzorky byly po inkubaci nafoceny. Počítačový program Aurora vyhodnotil plochu agarových ploten, která je pokryta danou kulturou. Na základě těchto dat byl vyhodnocen inhibiční účinek ošetřených kultur ve srovnání s neošetřenými. Při použití pochodňového výboje s přímým přívodem plynu došlo k mnohem vyššímu inhibičnímu účinku než při použití mikrovlnného výboje s povrchovou vlnou u všech 4 zkoumaných vzorků. | cs |
| dc.description.abstract | This thesis is focused on the optimization of the distribution of active particles (RONS), generated by the low temperature plasma, on the biopolymer surfaces. The theoretical part characterizes plasma and its active particles. Furthermore, this chapter summarizes its applications in medicine and food industry, also a review of different skin models is listed here. The last section is focused on the skin anatomy and the characterization of selected microorganisms C. glabrata, E. coli and S. epidermidis. In the experimental part, selected biopolymers with specific dyes for detection of active particles were prepared. Furthermore biopolymers were spot treated under different conditions leading to color changes in all biopolymers. This test confirmed a presence of active particles in the plasma. After that, the optimal parameters for active particles distribution over the entire surface were found. Also an experiment, which allowed the UV light to pass through but prohibited the passage of active particles, was made. In this experiment, no color change was noticed, which means, that the reaction of active particles with the colored biopolymer is responsible for the color change. The optimized parameters were used for treatment of agar plates with monoculture of C. glabrata, E. coli, S. epidermidis and with mixed culture C. glabrata + E. coli. Two different plasma torches were used – unipolar microwave discharge torch and surface wave microwave discharge jet. Treated samples were photographed after incubation. Software Aurora then calculated the surface area which was covered by the microbial culture. Based on the data, the microbial reducion was evaluated in comparison with untreated samples. The unipolar microwave discharge torch achieved higher efficiency than the surface wave microwave discharge jet, for all tested microorganisms. | en |
| dc.description.mark | A | cs |
| dc.identifier.citation | KRUPIČKOVÁ, L. Optimalizace distribuce aktivních částic generovaných nízkoteplotním plazmatem na povrchu biopolymerů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023. | cs |
| dc.identifier.other | 148351 | cs |
| dc.identifier.uri | http://hdl.handle.net/11012/209606 | |
| dc.language.iso | cs | cs |
| dc.publisher | Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická | cs |
| dc.rights | Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení | cs |
| dc.subject | Plazmový výboj | cs |
| dc.subject | plazma za atmosférického tlaku | cs |
| dc.subject | nízkoteplotní plazma | cs |
| dc.subject | biopolymery | cs |
| dc.subject | distribuce aktivních částic | cs |
| dc.subject | účinek inhibice | cs |
| dc.subject | Plasma discharge | en |
| dc.subject | atmospheric pressure plasma torch | en |
| dc.subject | low-temperature plasma | en |
| dc.subject | biopolymers | en |
| dc.subject | active particles distribution | en |
| dc.subject | inhibitory effects | en |
| dc.title | Optimalizace distribuce aktivních částic generovaných nízkoteplotním plazmatem na povrchu biopolymerů | cs |
| dc.title.alternative | Optimization of distribution of active particles generated by low temperature plasma on biopolymer surfaces | en |
| dc.type | Text | cs |
| dc.type.driver | masterThesis | en |
| dc.type.evskp | diplomová práce | cs |
| dcterms.dateAccepted | 2023-05-23 | cs |
| dcterms.modified | 2023-05-23-18:33:15 | cs |
| eprints.affiliatedInstitution.faculty | Fakulta chemická | cs |
| sync.item.dbid | 148351 | en |
| sync.item.dbtype | ZP | en |
| sync.item.insts | 2023.05.24 08:55:28 | en |
| sync.item.modts | 2023.05.24 08:12:51 | en |
| thesis.discipline | Chemie bioaktivních látek | cs |
| thesis.grantor | Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. Ústav chemie potravin a biotechnologií | cs |
| thesis.level | Inženýrský | cs |
| thesis.name | Ing. | cs |