2023
Browse
Recent Submissions
- ItemBetony na bázi reaktivních prášků (RPC) s polymerními latexy(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Petrů, Ludmila; Šoukal, František; Koplík, JanTato diplomová práce se zabývá vlivem polymerních latexů na vlastnosti betonu na bázi reaktivních prášků. Pro přípravu vzorků byly použité tři druhy komerčních latexů, a to Revacryl, Duvilax a Plextol. Revacryl AE 2091 je vodná disperze styren-akrylátového kopolymeru s vysokým obsahem pevných látek. U Duvilaxu BD-20 se jedná o homopolymerní polyvinylacetátovou disperzi, která neobsahuje plnidla se změkčovadly. Plextol X 4002 je vodná, samosíťující akrylátová emulze s vysokým obsahem pevných látek. Tyto latexy byly do vzorků přidávány s koncentrací 0,20; 0,40; 0,60; 1,20 a 2,50 %. Pro zjištění vlivu latexu na zpracovatelnost byl měřen rozliv čerstvé směsi. Hlavním cílem bylo zjistit balistickou odolnost modifikovaných betonů na bázi reaktivních prášků. Pro stanovení byla použitá zkouška DOP. Dále byla zjišťována změna mechanických vlastností přidáním polymeru do betonu na bázi reaktivních prášků. Zlepšení vlastností by mělo být zapříčiněno vznikem polymerního filmu a polymer-cementové ko-matrice. Pro prokázání vzniku filmu byla mikrostruktura vzorků pozorována rastrovacím elektronovým mikroskopem.
- ItemZpracování nálevu z kysaného zelí s cílem zvýšení stability a spotřebitelské přijatelnosti produktu(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Kohoutová, Lenka; Hoová, Julie; Mikulíková, RenataV rámci této diplomové práce byly řešeny možnosti vývoje ovocno-zeleninových šťáv s obsahem zelné šťávy, charakterizace jejich nutričních a senzorických kvalit, jejich stabilita a možnost obohacení vybraných kombinací pasterovaných šťáv s přídavkem probiotické kultury Lactobacillus plantarum. Na základě senzorické analýzy byly vybrány nejlepší kombinace ovocno-zeleninových šťáv, které byly skladovány po dobu 30 dní při teplotě 8 °C. U skladovaných vzorků byly během skladování sledovány změny vybraných parametrů. Spektrofotometricky byly stanoveny parametry antioxidační aktivity, obsah celkových polyfenolů, flavonoidů, celkových ve vodě rozpustných sacharidů a redukujících sacharidů; pomocí HPLC byla stanovena kyselina mléčná a L-askorbová, pomocí průtokového cytometru byl stanoven počet probiotických buněk, dále bylo měřeno pH. Viabilita probiotik byla na konci experimentu ověřena kultivačním testem. Hodnoty antioxidační aktivity a celkový obsah polyfenolů se během pozorování příliš neměnily. Naopak k výrazným změnám docházelo u obsahu celkových a redukujících sacharidů a celkových flavonoidů. Bylo zjištěno, že v průběhu 14 dní dochází k zachování probiotické viability a následně dochází k jeho poklesu. Z hlediska zachování co největšího obsahu probiotika by bylo vhodné probioticky obohacené šťávy skladovat při teplotě 8 °C maximálně 14–19 dnů. Nejvyšší viabilita byla pozorována u vzorku JHM (obsahujícím jablečnou, hruškovou, mrkvovou a zelnou šťávu ve stejném poměru). Navzdory zjištěné nízké viabilitě probiotické kultury, zůstávají tyto navrhované funkční potraviny nutričně, chuťově i vzhledově zajímavými produkty, které mohou napomoci k popularizaci konzumace netradičních lokálních potravin.
- ItemOptimalizace biotechnologického zpracování lipidických potravinářských odpadů karotenogenními kvasinkami v laboratorním a poloprovozním měřítku.(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Plhalová, Žaneta; Szotkowski, Martin; Mikulíková, RenataTato diplomová práce je zaměřena na sledování produkčních vlastností karotenogenních kvasinek při kultivacích za použití odpadních substrátů jako zdrojů organického uhlíku a energie. Mezi testované odpadní substráty patřily odpadní fritovací olej, kuřecí kafilerní odpadní tuk, kávový olej a kávový hydrolyzát získávaný z kávové sedliny a odpadní glycerol. Zkoumanými producenty byly kvasinky Cystofilobasidium infirmominiatum (CCY 17-18-4), Cystofilobasidium macerans (CCY 10-1-2), Rhodotorula kratochvilovae (CCY 20-2-26), Rhodotorula mucilaginosa (CCY 19-4-6), Rhodotorula toruloides (CCY 62-2-4), Sporidiobolus pararoseus (CCY 19-9-6), Sporidiobolus metaroseus (CCY 19-6-20) a Sporidiobolus salmonicolor (CCY 19-6-4). Mezi sledovanými metabolity byly karotenoidy, ergosterol, ubichinon, tokoferol, lipidy, složení mastných kyselin a betaglukany. Dále byla také sledována lipázová aktivita. Práce má dvě základní části: teoretickou a experimentální. V teoretické části jsou popsány jednotlivé rody, sledované metabolity a jejich funkce a použité odpadní substráty. V experimentální části byly popsány použité způsoby přípravy a úpravy odpadních substrátů, příprava médií, kultivace kvasinek, získání biomasy a její zpracování, příprava vzorků na jednotlivé analýzy a samotná analýza metabolitů. Ze screeningových kultivací bylo zjištěno, že nejvhodnějšími kmeny pro kultivaci s využitím odpadních substrátů jsou Sporidiobolus pararoseus, Rhodotorula mucilaginosa, Rhodotorula toruloides a Cystofilobasidium macerans. Nejvyšší produkce biomasy a výrazné obohacení biomasy o sledované metabolity dosahoval kmen Sporidiobolus pararoseus. Na základě screeningových kultivací bylo provedeno několik velkoobjemových kultivací v laboratorním bioreaktoru, kde nejlepšího nárůstu dosáhl kmen Sporidiobolus pararoseus (37,5) g/l.
- ItemStudium vlivu legovacích prvků na rozpustnost titanu v hořčíku(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Staněk, Jan; Březina, Matěj; Buchtík, MartinTato diplomová práce se zabývá studiem vlivu hliníku a zinku na rozpustnost titanu v hořčíku. V teoretické části jsou shrnuty základní poznatky o hořčíku a o hořčíkových slitinách se zaměřením na systémy obsahující hliník, zinek a titan. Dále je zde popsána technologie práškové metalurgie, konkrétně příprava, zhutňování a slinování kovových prášků. Teoretickou část uzavírá rešerše o současném výzkumu ternárních a kvaternárních hořčíkových slitin. Experimentální část je zaměřena na přípravu hořčíkového materiálu legovaného titanem, zinkem a hliníkem pomocí práškové metalurgie a základní strukturně-mechanickou charakterizaci připravených materiálů. Byl sledován vliv legovacích prvků a teploty na rozpustnost titanových částic v hořčíku. Bylo zjištěno, že hlavní podmínkou rozpouštění titanu v hořčíku je teplota 800 °C a přítomnost hliníku, který zahajuje reakci tvorbou intermetalických sloučenin s titanem. Po začlenění titanu do struktury materiálu došlo vedle popsaných struktur také ke vzniku nových intermetalických sloučenin se všemi prvky, které dosud nebyly v literatuře popsány.
- ItemAplikace vybraných odpadů potravinářského průmyslu v biotechnologii karotenogenních kvasinek se zaměřením na optimalizaci výtěžnostních koeficientů.(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Obračaj, Jan; Szotkowski, Martin; Němcová, AndreaTato diplomová práce je zaměřena na problematiku kultivace vybraných karotenogenních kvasinek na průmyslových odpadních substrátech. Tyto mikroorganismy produkují významné metabolity s využitím v mnoha průmyslových odvětvích, mezi něž patří v první řadě farmaceutický a potravinářský průmysl. V rámci tohoto experimentu bylo nutné především zmapovat růst těchto mikroorganismů na různých alkoholech a na dalších složkách těchto odpadních substrátů. Následně byly porovnány výtěžnostní koeficienty a množství produkovaných metabolitů v rámci různých kmenů a použitého zdroje nutrientů. V teoretické části práce jsou popsány použité kmeny kvasinek, studované metabolity a jejich metody extrakce a analýzy. Mezi studované metabolity patří karotenoidní barviva, ubichinon, ergosterol, mikrobiální lipidy a -glukany. Experimentální část obsahuje seznam použitého vybavení, laboratorní techniky, laboratorní a analytické metody, chemikálie a seznam použitých kmenů mikroorganismů. Výsledková část pak porovnává množství produkovaných metabolitů v rámci použitého kmene a použitého substrátu pro kultivaci, která probíhala jak v malém měřítku, tak ve větším, ve fermentorech. Výsledky této práce mohou poskytnout cenné informace, které by mohly být aplikovány do průmyslové biotechnologie karotenogenních kvasinek a snížit jejich ekonomickou náročnost a zároveň pomoci při ekologické likvidaci vybraných průmyslových odpadů.