Zastávka
Loading...
Date
Authors
Jonas, Julija
ORCID
Advisor
Referee
Mark
B
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta výtvarných umění
Abstract
Projekt se zabývá fenoménem zastávky veřejné dopravy, který by měl sloužit jako metafora pro emigraci a čekajícího člověka. Zkoumání tohoto tématu pomáhá pochopit otázky vzájemného porozumění, které vyvstávají v procesu interkulturní interakce. Projekt je zaměřen na analýzu jednotlivých fází proměny osobnosti člověka během emigrace, především ve vztahu k procesu čekání a očekávání. Zároveň byla využita poetika zastavení a také jeho fyzického prožívání. Materie hraje v projektu důležitou roli. Mým záměrem bylo ztvárnit čekajícího člověka, se kterým by bylo možné zkrátit vzdálenost, nějakým způsobem se i ztotožnit. Samotný kokon s nepatrnou přítomností lidské postavy v sobě nese skrytou krásu, kterou do něj lidský život mimovolně vkládá. Finální instalace je umístěna ve veřejném prostoru, na autobusových zastávkách, kde přítomnost uměleckého objektu vytváří atmosféru na hranici inscenované a autentické reality. Ve výsledku je projekt o kráse klidu a zároveň napětí z očekávání.
The project is dedicated to the phenomenon of public transport stops, which should serve as a metaphor for emigration and the waiting person. The study of this topic helps to understand the issues of mutual understanding that arise in the process of intercultural interaction. The project is aimed at analyzing the various stages of the transformation of a person's personality during emigration, primarily in relation to the process of waiting and expectation. At the same time, the poetics of stopping was used, as well as it physical experience. Fabric plays an important role in the project. My intention was to portray a person waiting, with whom it would be possible to shorten the distance, in some way even identify. The cocoon itself, with a slight presence of a human figure, carries a hidden beauty that human life involuntarily puts into it. The final installation is located in a public space, at bus stops, where the presence of an art object creates an atmosphere on the verge of staged and authentic reality. As a result, the project is about the beauty of peace, and at the same time about the tension of expectation.
The project is dedicated to the phenomenon of public transport stops, which should serve as a metaphor for emigration and the waiting person. The study of this topic helps to understand the issues of mutual understanding that arise in the process of intercultural interaction. The project is aimed at analyzing the various stages of the transformation of a person's personality during emigration, primarily in relation to the process of waiting and expectation. At the same time, the poetics of stopping was used, as well as it physical experience. Fabric plays an important role in the project. My intention was to portray a person waiting, with whom it would be possible to shorten the distance, in some way even identify. The cocoon itself, with a slight presence of a human figure, carries a hidden beauty that human life involuntarily puts into it. The final installation is located in a public space, at bus stops, where the presence of an art object creates an atmosphere on the verge of staged and authentic reality. As a result, the project is about the beauty of peace, and at the same time about the tension of expectation.
Description
Citation
JONAS, J. Zastávka [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta výtvarných umění. .
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
cs
Study field
Intermediální a digitální tvorba
Comittee
doc. MgA. Barbora Klímová, ArtD. (předseda)
prof. Mgr. A. Lenka Klodová, Ph.D. (člen)
MgA. Karolina Raimund (člen)
Mgr. et MgA. Barbora Lungová (člen)
MgA. Lenka Veselá, M.A., Ph.D. (člen)
MgA. Bernardeta Babáková (člen)
doc. Mgr. Blahoslav Rozbořil, Ph.D. (člen)
Date of acceptance
Defence
Předsedkyně komise Barbora Klímová zahájila obhajobu v přízemí budovy v areálu Distillery na adrese Pekařská 76 v Brně. Následně vedoucí práce Barbora Klímová a oponentka Petra Vlachyňská přečetly své posudky. V oponentuře zazní otázky, na které diplomantka reaguje tak, že na některé velmi exponované zastávky (jako např. Česká) si netroufla nic lepit. K pozicím jednotlivých nálepek uvádí, že jsou náhodné, podobně jako když někoho zahlédnete jen na okamžik. Klodová se ptá, zda by v „imigrantské“ dece nemělo být více zdůrazněno lidské tělo. Dále rozvádí, proč nálepky byly vázány na mobiliář zastávek. Diplomantka zdůrazňuje své úmyslné zacílení právě na ony zastávky, a že jejich ošklivá estetika hraje v díle svou roli. Babáková komentuje sílu umístění nálepek na zvolených zastávkách a jejich vliv na lidi, kteří s nimi přijdou do kontaktu. Oceňuje zdárné uchopení silného tématu, navíc s humorem. Veselá oceňuje koncept práce, a komentuje, že by byla raději, kdyby komisi namísto tohoto prostoru vytáhla přímo na jednu z oněch zastávek. Babáková se ptá, zda diplomantka uvažovala o rozšíření do dalších měst. Autorka říká, že ano. Babáková se dále ptá, jak lidé na nálepky reagují. Diplomantka odpovídá, že se někdy dokonce i bojí. Vlachyňská to komentuje skutečností, že diskutovaná intervence je už na prahu toho, co je člověk na daném místě ještě schopen vnímat. Klodová komentuje prezentování i fotek zastávek, na nichž nálepky umístěny nebyly. Diplomantka reaguje, že jí šlo právě i o ony zastávky samotné. Klímová poukazuje na rozdílnost v dokumentaci některých prezentovaných zastávek. Veselé by se líbilo, kdyby byly na zastávkách k nálepce umístěny i malé průvodní texty, klidně formou příběhu. Rozbořil vyjadřuje názor, že by mu bohatě stačily samotné zastávky i bez nálepky deky. Vidí je samotné jako velmi silnou metaforu. Veselá by šla cestou přivlastnění si zastávky, jako vlastního galerijního prostoru. Klodová přitakává, že jistý textový návod by čtení díla ve veřejném prostoru jistě pomohl. Raimund navazuje na Klímovou a její komentář k akčnosti vs. popisnosti jednotlivých fotek. Doplňuje, že by to sneslo i galerijní prostor. Klodová poznamenává, že dlouhá debata poukazuje na fakt, že dílo není jednoznačné. Babáková vyjadřuje názor, že velmi záleží na tom, kdo bude dané dílo ve veřejném prostoru číst. Vlachyňská myšlenku dále rozvádí na příkladech jednotlivých zastávek. Klodová polemizuje nad původem názvů jednotlivých zastávek, na což reaguje Rozbořil objasněním historického kontextu vzniku sídlišť a jiných urbánních celků, kde jsou zastávky umístěny. Klodová navrhuje další rozvoj díla buď performativní či výzkumnou cestou. Klímová uzavírá rozpravu.
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
Document licence
Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení