Recent Reactivation of Variscan Tectonic Zones: A Case of RodlKapliceBlanice Fault System (Bohemian Massif, Austria/Czech Republic)
Loading...
Date
2024-02-22
Authors
Roštínský, Pavel
Pospíšil, Lubomil
Švábenský, Otakar
Melnyk, Anastasiia
Nováková, Eva
ORCID
0000-0002-1786-7175Advisor
Referee
Mark
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Springer Nature
Altmetrics
Abstract
The Rodl-Kaplice-Blanice fault system (RKB) of Variscan shear origin, repeatedly active since the Late Paleozoic to the Recent, is expressed by a number of lithological contacts, distinct geophysical gradients and many landforms. A general trend of the RKB as well as linear configuration of its internal architecture is fairly similar to those of topical near Rhine Graben and Alpine-Carpathian transition area as the two other consistent recently reactivated large-scale tectonic structures in the extended (thinned) crust of central Europe. In middle part of the RKB, the occurring linear topographic and geological features parallel to the main RKB sections point to the existence of a wide tectonic zone in the crust following the fault system. Our multidisciplinary study includes a summary of corresponding basic geological data, overview of seismic, regional geophysical and geomorphological conditions, primary model of recent kinematic activity in the RKB area derived from the space (Global Navigation Satellite System-GNSS) monitoring and terrestrial (repeated high precision levelling) geodetic data and comparison of these various information. The obtained knowledge indicates that the RKB is active up to similar to 1.0 mm horizontally and > 0.5 mm vertically. The fault system area in the Bohemian Massif can be subdivided into the three parts of diverse tectonic structure and block kinematics. Sinistral horizontal movements are highest near the southern surface sections (Rodl-Kaplice, Rudolfov and Drahotesice faults), whereas noticeable vertical differentiation is going on mainly along the Blanice and Kourim faults in the north where the RKB activity is gradually decreasing towards the extensive Elbe shear zone with transverse movements. The middle part of the RKB is dislocated by a large active transverse tectonic structure of the South Bohemian Basins (SBB) with variable horizontal velocity vectors of surface GNSS stations. Most of the weak regional earthquakes have been recorded west of the RKB. Besides faults of the SBB, these were mainly associated with the RKB-subparallel Lhenice fault. Based on the earthquake distribution and foci depths, the latter fault can have similar structural position as the RKB related to lower part of the Variscan level in the similar to 10-12 km depth.
Zlomový systém Rodl-Kaplice-Blanice (RKB) variského smykového původu, opakovaně aktivní od pozdního paleozoika až po recent, je vyjádřen řadou litologických kontaktů, výraznými geofyzikálními gradienty a mnoha tvary terénu. Obecný trend RKB, stejně jako lineární konfigurace její vnitřní architektury, je dosti podobný trendům v oblasti blízko Rýnského Grabenu a alpsko-karpatské přechodové oblasti jako u dvou dalších konzistentních nedávno reaktivovaných rozsáhlých tektonických struktur v rozšířené (ztenčené) kůře. střední Evropy. Ve střední části RKB vyskytující se lineární topografické a geologické rysy rovnoběžné s hlavními úseky RKB poukazují na existenci široké tektonické zóny v kůře navazující na zlomový systém. Naše multidisciplinární studie obsahuje souhrn odpovídajících základních geologických dat, přehled seismických, regionálních geofyzikálních a geomorfologické podmínky, primární model nedávné kinematické aktivity v oblasti RKB odvozený z monitorování vesmíru (Global Navigation Satellite System—GNSS) a pozemských (opakované vysoce přesné nivelace) geodetických dat a porovnání těchto různých informací. Získané poznatky ukazují, že RKB je aktivní do ~ 1,0 mm horizontálně a > 0,5 mm vertikálně. Oblast zlomového systému v Českém masivu lze rozdělit do tří částí různorodé tektonické stavby a blokové kinematiky. Sinistrální horizontální pohyby jsou nejvyšší u jižních povrchových úseků (rodlsko-kaplický, rudolfovský a drahotěšický zlom), přičemž patrná vertikální diferenciace probíhá především podél blanického a kouřimského zlomu na severu, kde aktivita RKB postupně klesá směrem k rozsáhlé labské smykové zóně s příčnými pohyby. Střední část RKB je dislokována velkou aktivní příčnou tektonickou stavbou jihočeských pánví (SBB) s proměnnými horizontálními vektory rychlosti povrchových stanic GNSS. Většina slabých regionálních zemětřesení byla zaznamenána západně od RKB. Kromě zlomů SBB se jednalo především o RKB-subparalelní lhenický zlom. Na základě rozložení zemětřesení a hloubek ohnisek může mít druhý zlom podobnou strukturní polohu jak se RKB vztahovala ke spodní části variské úrovně v hloubce ~ 10–12 km.
Zlomový systém Rodl-Kaplice-Blanice (RKB) variského smykového původu, opakovaně aktivní od pozdního paleozoika až po recent, je vyjádřen řadou litologických kontaktů, výraznými geofyzikálními gradienty a mnoha tvary terénu. Obecný trend RKB, stejně jako lineární konfigurace její vnitřní architektury, je dosti podobný trendům v oblasti blízko Rýnského Grabenu a alpsko-karpatské přechodové oblasti jako u dvou dalších konzistentních nedávno reaktivovaných rozsáhlých tektonických struktur v rozšířené (ztenčené) kůře. střední Evropy. Ve střední části RKB vyskytující se lineární topografické a geologické rysy rovnoběžné s hlavními úseky RKB poukazují na existenci široké tektonické zóny v kůře navazující na zlomový systém. Naše multidisciplinární studie obsahuje souhrn odpovídajících základních geologických dat, přehled seismických, regionálních geofyzikálních a geomorfologické podmínky, primární model nedávné kinematické aktivity v oblasti RKB odvozený z monitorování vesmíru (Global Navigation Satellite System—GNSS) a pozemských (opakované vysoce přesné nivelace) geodetických dat a porovnání těchto různých informací. Získané poznatky ukazují, že RKB je aktivní do ~ 1,0 mm horizontálně a > 0,5 mm vertikálně. Oblast zlomového systému v Českém masivu lze rozdělit do tří částí různorodé tektonické stavby a blokové kinematiky. Sinistrální horizontální pohyby jsou nejvyšší u jižních povrchových úseků (rodlsko-kaplický, rudolfovský a drahotěšický zlom), přičemž patrná vertikální diferenciace probíhá především podél blanického a kouřimského zlomu na severu, kde aktivita RKB postupně klesá směrem k rozsáhlé labské smykové zóně s příčnými pohyby. Střední část RKB je dislokována velkou aktivní příčnou tektonickou stavbou jihočeských pánví (SBB) s proměnnými horizontálními vektory rychlosti povrchových stanic GNSS. Většina slabých regionálních zemětřesení byla zaznamenána západně od RKB. Kromě zlomů SBB se jednalo především o RKB-subparalelní lhenický zlom. Na základě rozložení zemětřesení a hloubek ohnisek může mít druhý zlom podobnou strukturní polohu jak se RKB vztahovala ke spodní části variské úrovně v hloubce ~ 10–12 km.
Description
Citation
Surveys in Geophysics. 2024, vol. 45, issue 2, p. 609-661.
https://link.springer.com/article/10.1007/s10712-023-09811-x
https://link.springer.com/article/10.1007/s10712-023-09811-x
Document type
Peer-reviewed
Document version
Published version
Date of access to the full text
Language of document
en