Možnosti využití dálkového průzkumu země v hydrologii
Loading...
Date
Authors
Lovecká, Eliška
Advisor
Referee
Mark
A
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta stavební
ORCID
Abstract
Tato bakalářská práce se zabývá využitím metod dálkového průzkumu Země při sledování hydrologických jevů v povodí Moravy. Cílem je analyzovat dostupné datové zdroje, jako jsou CHIRPS, MODIS či HydroSHEDS, a ověřit jejich využitelnost pro prostorové hodnocení hydrologických veličin prostřednictvím nástrojů Google Earth Engine a ArcMap.
This bachelor's thesis focuses on the use of remote sensing methods for monitoring hydrological phenomena in the Morava River basin. The aim is to analyze available data sources such as CHIRPS, MODIS, and HydroSHEDS, and to assess their applicability for spatial evaluation of hydrological variables using tools like Google Earth Engine and ArcMap.
This bachelor's thesis focuses on the use of remote sensing methods for monitoring hydrological phenomena in the Morava River basin. The aim is to analyze available data sources such as CHIRPS, MODIS, and HydroSHEDS, and to assess their applicability for spatial evaluation of hydrological variables using tools like Google Earth Engine and ArcMap.
Description
Citation
LOVECKÁ, E. Možnosti využití dálkového průzkumu země v hydrologii [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta stavební. 2025.
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
cs
Study field
Vodní hospodářství a vodní stavby
Comittee
doc. Ing. Zbyněk Zachoval, Ph.D. (předseda)
doc. Ing. Michal Kriška-Dunajský, Ph.D. (místopředseda)
Ing. Jan Ručka, Ph.D. (člen)
Ing. Stanislav Paseka, Ph.D. (člen)
Ing. Martin Bednář, Ph.D. (člen)
Ing. Eva Hyánková, Ph.D. (člen)
Date of acceptance
2025-06-17
Defence
Studentka představila komisi téma a obsah svojí bakalářské práce na téma Možnosti využití dálkového průzkumu země v hydrologii.
Studentka provedla rešerši dané problematiky dálkového průzkumu země, porovnala výsledky získané z datových serverů SRTM data a HydroSHEDS. Dále představila nástroj Google Earth Engine, jehož prostředí podrobněji popsala. Studentka ukázala získaná data (teploty, srážky, evapotranspirace,..) pro zvolené povodí Moravy.
Otázky oponenta:
1. Proč jste se rozhodla použít právě tyto konkrétní datové zdroje a které další alternativní produkty by podle Vás stálo za to do analýzy zahrnout?
Odp.: Jednalo se o první datasety, na které studentka narazila a které splňovaly podmínky.
2. Proč jste pro zpracování digitálního modelu terénu zvolila HydroSHEDS a SRTM, a nikoli
v podrobnější data z ČÚZK, jako je např. DMR 5G?
Odp.: Jednalo by se o zbytečně komplikovanou manuální práci, jelikož data z ČÚZK js
3. Uvažovala jste o nějaké formě validace dat získaných z DPZ vůči měřeným datům z pozemních zdrojů (např. srážky nebo teplota)? Jak by taková validace mohla vypadat?
Odp.: Data jsou předběžně kalibrována pomocí pozemních stanic. Validace by šla graficky a statisticky.
4. V práci uvádíte výsledky pro dataset „GOOGLE/DYNAMICWORLD/V1“ pro využití půdy. Velice často se však pro využití půdy pracuje s SHP/TIFF vrstvou datasetu CORINE LC 2018. Který dataset je podle Vás vhodnější pro hydrologické aplikace a proč?
Odp.: Studentka zkoušela, avšak našla pouze nezpracovaná data a bylo by potřeba větších zkušeností při jejich zpracování.
5. Z výstupů práce plyne, že jednotlivé datasetové vrstvy mají rozdílné prostorové a časové rozlišení. Jak byste postupovala, pokud byste chtěla tato data zkombinovat v jednom modelu?
Odp.: Studentka by upravila mřížku jednotlivých dat na stejný rozměr podle nejpřesnějšího z nich a analogicky by postupovala u časového rozlišení.
6. V práci jste prezentovala pouze vizualizace a základní zpracování dat. Uvažovala jste také o možnosti extrakce časových řad a jejich vyhodnocení (např. trend evapotranspirace nebo sněhové pokrývky)?
Odp.: Studentka se pouze seznamovala s danou problematikou, je to možné rozšíření.
Ing. Stanislav Paseka, Ph.D.
Ot.: Mohla by Vaše práce být návodem? ČHMÚ průměruje denní data do měsíčního, data Vámi získaná je jednou za 1 za 16 dní, to průměrujete tyto dvě hodnoty a získáte měsíční data?
Odp.: Ano, část práce je návodem. Ano, přesně tak, porovnáváme tedy data, která nejsou moc přesná.
doc. Ing. Michal Kriška-Dunajský, Ph.D.
Ot.: Nerozumím vyobrazení dat, mohla byste to lépe vysvětlit?
Odp.: Studentka podrobněji dovysvětlila.
Ing. Jan Ručka, Ph.D.
Ot.: Jsou zde vyobrazené zpevněné povrchy?
Odp.: Ano, vyobrazuje, avšak data nejsou tak podrobná.
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena