Recyklace odprašků z výroby suchých maltovinových směsí
Loading...
Date
Authors
Jung, Nela
ORCID
Advisor
Referee
Mark
C
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická
Abstract
Práce se zabývá problémem likvidace neustále narůstajícího odpadu (odprašků) z výroby stavebních hmot a zkoumá možnost odprašky recyklovat do cementové opravné malty. Cílem této práce bylo zjistit složení jednotlivých odprašků z výroby cementových směsí a určit jejich mechanické vlastnosti, dále zjistit ideální poměr odprašků vůči sobě při namíchání směsi z odprašků a její mechanické vlastnosti. Tato směs byla tvořena hlavně odprašky z výrobků na bázi portlandského cementu, hlinitanového cementu, sádry a vápenného hydrátu. Směs dále nahrazovala část cementové opravné malty a byl zjištěn dopad přídavku na mechanické vlastnosti cementové opravné malty. Pro zjištění prvkového složení byla použitá rentgenová fluorescenční spektrometrie a pro zjištění mineralogického složení byla použita rentgenová difrakční analýza. Byly připraveny zkušební tělesa podle normy ČSN EN 12390. U zkušebních těles byly provedeny mechanické zkoušky pevnosti. Značnou část zkušebních těles nebylo možné podrobit mechanickým zkouškám, protože zkušební těleso ani po delší době neztuhlo. Z jednotlivých měření, které bylo možné provést, vyplývá, že mechanické vlastnosti vzorků s odprašky vykazují hodnoty, které prokázaly, že odprašky nelze do výrobku recyklovat pro jejich nestálost. Odprašky mají příliš různorodé složení a v kombinaci s cementovou opravnou maltou nemají požadované vlastnosti. Problém činí zvlášť odběry z dat, které vůbec neztuhly a tím vyřadily i zbylé odběry s již dobrými vlastnostmi stejného vzorku. Při návrhu způsobu recyklace se musel brát v potaz to, jaký výrobek firmy je nejvíce žádaný, kde by tedy měla recyklace smysl i po ekonomické stránce, což je v dnešní době také důležitým ukazatelem pro chod firmy. Odprašky by se mohly možná osvědčit v jiném produktu, pro firmu by to ale nebylo nyní výhodné, proto se nyní nebude recyklace odprašků zahajovat a budou dále likvidovány stejnou cestou.
The work deals with the problem of disposal of ever-increasing waste (dust) from the production of building materials and examines the possibility of recycling dust dust into cement repair mortar. The aim of this work was to determine the composition of individual dust particles from the production of cement mixtures and to determine their mechanical properties, as well as to determine the ideal ratio of dust particles to each other when mixing the dust mixture and its mechanical properties. This mixture consisted mainly of dust from products based on Portland cement, aluminous cement, gypsum and lime hydrate. The mixture further replaced part of the cementitious mortar and the impact of the additive on the mechanical properties of the cementitious mortar was determined. X-ray fluorescence spectrometry was used to determine the elemental composition, and X-ray diffraction analysis was used to determine the mineralogical composition. Test specimens were prepared according to the ČSN EN 12390 standard. Mechanical strength tests were performed on the test specimens. A large part of the test specimens could not be subjected to mechanical tests because the test specimen did not solidify even after a long time. The individual measurements that could be made show that the mechanical properties of the dust samples show values which have shown that the dust cannot be recycled into the product due to its instability. Dust particles have too diverse composition and in combination with cementitious repair mortar do not have the required properties. The problem is especially the sampling from the data, which did not solidify at all and thus excluded the remaining samples with already good properties of the same sample. When designing the method of recycling, it was necessary to take into account which product of the company is most in demand, where recycling would also make economic sense, which is also an important indicator for the operation of the company today. Dust particles could prove successful in another product, but it would not be advantageous for the company now, so now the recycling of dust particles will not start and they will be further disposed of in the same way.
The work deals with the problem of disposal of ever-increasing waste (dust) from the production of building materials and examines the possibility of recycling dust dust into cement repair mortar. The aim of this work was to determine the composition of individual dust particles from the production of cement mixtures and to determine their mechanical properties, as well as to determine the ideal ratio of dust particles to each other when mixing the dust mixture and its mechanical properties. This mixture consisted mainly of dust from products based on Portland cement, aluminous cement, gypsum and lime hydrate. The mixture further replaced part of the cementitious mortar and the impact of the additive on the mechanical properties of the cementitious mortar was determined. X-ray fluorescence spectrometry was used to determine the elemental composition, and X-ray diffraction analysis was used to determine the mineralogical composition. Test specimens were prepared according to the ČSN EN 12390 standard. Mechanical strength tests were performed on the test specimens. A large part of the test specimens could not be subjected to mechanical tests because the test specimen did not solidify even after a long time. The individual measurements that could be made show that the mechanical properties of the dust samples show values which have shown that the dust cannot be recycled into the product due to its instability. Dust particles have too diverse composition and in combination with cementitious repair mortar do not have the required properties. The problem is especially the sampling from the data, which did not solidify at all and thus excluded the remaining samples with already good properties of the same sample. When designing the method of recycling, it was necessary to take into account which product of the company is most in demand, where recycling would also make economic sense, which is also an important indicator for the operation of the company today. Dust particles could prove successful in another product, but it would not be advantageous for the company now, so now the recycling of dust particles will not start and they will be further disposed of in the same way.
Description
Citation
JUNG, N. Recyklace odprašků z výroby suchých maltovinových směsí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
cs
Study field
Chemie, technologie a vlastnosti materiálů
Comittee
doc. Ing. František Šoukal, Ph.D. (předseda)
prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. (člen)
prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc. (člen)
prof. Ing. Petr Ptáček, Ph.D. (člen)
prof. Ing. Tomáš Svěrák, CSc. (člen)
doc. Ing. Lucy Vojtová, Ph.D. (člen)
Ing. Lukáš Tvrdík (člen)
Date of acceptance
2021-08-31
Defence
Studentka při prezentaci práce Recyklace odprašků z výroby suchých maltovinových směsí nejdříve objasnila motivaci a cíle své práce. Následně vysvětlila problematiku odprašků a jejich složení. Pokračovala zhodnocením mechanických vlastností připravených malt. V rámci závěrečného shrnutí výsledků naznačila možnosti použití odprašků pro produkci opravné malty.
Po shrnutí výsledků studentka odpovídala na otázky oponenta:
1) Na straně 13 předposlední odstavec uvádíte, že nynější podobě výroby cementu došlo až v polovině 19 století. Obecně se uvádí, že zásadní změna ve výrobě cementu, jak ho známe teď, nastala o něco později. Možná to byl názor ve vašem literárním zdroji z roku 1961. Uveďte, kdy a k jaké zásadní změně technologie výroby cementu došlo, tak jak ho známe nyní v roce 2021.
2) Strana 20 druhá věta „Při kalcinaci se vápenec rozkládá a vzniká oxid uhličitý“. Uveďte chemickou rovnici rozkladu vápence a popište všechny vznikající produkty.
3) Strana 20 v odstavci předindukční perioda je uvedeno, že se zde uvolňuje velká část hydratačního tepla. Z odborné publikace uveďte graf vývoje hydratačního tepla cementu CEMI42,5R v čase (vodní součinitel 0,4). Dále uveďte, kolik procent hydratačního tepla se vytvoří ve vámi uváděné periodě a kriticky zhodnoťte, zda jde o velkou část.
4) Na straně 31 uvádíte, že na analýzu mineralogického složení bylo použito několik desetin gramu suroviny. Uveďte, jak byl pro tuto analýzu proveden odběr reprezentativního vzorku heterogenního materiálu, jako jsou odprašky.
5) V závěru uvádíte, že nejpravděpodobnějším viníkem náhodného netuhnutí malt je různý obsah superplastifikátorů v odprašcích. Nemohou odprašky na základě portfolia výrobků na výrobní lince obsahovat i účinné retardéry hydratace cementu, které by mohly netuhnutí způsobit? Pokud ano, uveďte jaké.
Komise poté položila následující dotazy:
1) Z kolika měření byla vyhodnocována data?
2) Kdy se dělaly analýzy vstupních surovin?
Studentka na všechny otázky správně odpověděla.
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
Document licence
Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení