Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Šoukal, František

Studentka Nela Ondrůšková vypracovala bakalářskou práci na téma „Recyklace odprašků z výroby suchých maltovinových směsí". Práce je zpracovaná přehledně v typických kapitolách vč. závěru, poskytujícího přehled o dosažených výsledcích. Při zpracování literární rešerše i experimentálních pracích, které byly prováděny zejména ve zapojené společnosti Sika CZ s.r.o., si počínala poměrně samostatně. Studentka také prokázala přiměřenou schopnost odborně pracovat se získanými výsledky, zobecňovat je a kriticky přistupovat k jejich interpretaci. Po jazykové stránce má práce rovněž dostatečnou úroveň. Studentka v průběhu práce intenzivně využívala konzultace jak s vedoucím tak konzultantem ze Sika CZ s.r.o. Bakalářskává práce svým rozsahem, kvalitou a úrovní zpracování prokazuje schopnost studentky poměrně samostatně a tvůrčím způsobem řešit odbornou problematiku. Bakalářskou práci Nely Ondrůškové celkově hodnotím velmi dobře a doporučuji ji k obhajobě před státní komisí.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Kvalita zpracování výsledků	B
Interpretace výsledků, jejich diskuse	C
Závěry práce a jejich formulace	B
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A
Splnění požadavků zadání	B
Studium literatury a její zpracování	C
Využití poznatků z literatury	C

Navrhovaná známka: B

Posudek oponenta

Novotný, Radoslav

Studentka Nela Ondrůšková vypracovala práci na téma „Recyklace odprašků z výroby maltovinových směsí“. Práce je standardně členěna na teoretickou část, experimentální část a část výsledky a diskuse. Teoretická část by měla obsahovat důležité základní informace pro pochopení naměřených a diskutovaných výsledků. Tato část koncepčně vůbec neodpovídá tématu práce. Na začátku teoretické části je popsán vznik odprašků, které budou použity jako náhrada části opravné malty za současného minimálního ovlivnění sledovaných vlastností. Ovšem zde se nemohu ztotožnit s názvem kapitoly 2.2 „Suroviny pro výrobu suchých maltovinových směsi“, protože se kapitola ve skutečnosti zabývá fyzikální podstatou tuhnutí anorganických částicových pojiv. Následuje popis výroby portlandského cementu je o délce 7mi stran vycházející z neaktuální 60 let staré literatury. Popis hydratace cementu, kterým se práce primárně zabývá pouze o délce jedné strany. Dále je v práci ještě v menším rozsahu popsána hydratace hlinitanového cementu, sádry a vápenného hydrátu. Bohužel v celé kapitole hydratace pojiv je uvedena pouze jedna chemická rovnice, kterou je hašení vápna, ta navíc přímo s hydratací řešeného pojiva nesouvisí. Teoretická práce obsahuje velmi mnoho zásadních nepřesností. Kvalitu práce snižuje fakt, že sice reálně obsahuje 43 literárních zdrojů, ale ani na jednu impaktovanou publikaci na řešené téma. Experimentání část je zpracovaná dostatečně pro potřeby bakalářské práce, což se nedá říci o kapitole výsledky a diskuse. Tato kapitola obsahuje pouze popis výsledků, ale žádnou jejich diskusi. Na začátku kapitoly jsou uvedeny analýzy chemického a mineralogického složení odebraných odprašků. Ovšem, zde vidím jako zásadní nedostatek práce nevyužití výsledků o složení odprašků k predikci jejich chování ve výsledné opravné maltě, ačkoliv tento postup vychází z cílů práce. Při zamyšlení nad opravnou maltou na bázi portlandského cementu, která má po 28dnech pevnost v tlaku 50 MPa, by se došlo k závěru, že ji je možné nahrazovat pouze materiálem typu portlandského cementu, který může být ředěn maximálně nějakým mikrofilerem. Sádrovec můžeme v cementu bez poklesu pevností variovat v rozsahu přibližně 1 % a hlinitanový cement je díky vzniku ettringitu nežádoucí stejně jako kaolinit, ten se zase se lokalizuje do mezifáze kamenivo - pojivo a oslabuje ji. Na základě této predikce by byly hned vyřazeny odprašky 5,8,9 a 11. Reálně by tedy šlo použít odprašky 4 a 12, ale odprašky 12 díky určitému obsahu síranů přibližně do náhrady 5 %. Podobnou predikci v práci nebylo možné provést bez znalosti základních chemických procesů popisujících hydrataci anorganických pojiv, které jsou pro tuto práci klíčové. Také je v kapitole experimentální část je posána metoda stanovení objemových hmotností, ale v kapitole výsledky chybí. Práce splňuje základní paramerty bakalářské práce a doporučuji ji k obhajobě s hodnocením E.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	E
Logické členění práce	C
Kvalita zpracování výsledků	D
Interpretace výsledků, jejich diskuse	F
Využití literatury a její citace	E
Úroveň jazykového zpracování	C
Formální úroveň práce – celkový dojem	D
Závěry práce a jejich formulace	E

Navrhovaná známka: E

Otázky

Na straně 13 předposlední odstavec uvádíte, že nynější podobě výroby cementu došlo až v polovině 19 století. Obecně se uvádí, že zásadní změna ve výrobě cementu, jak ho známe teď, nastala o něco později. Možná to byl názor ve vašem literárním zdroji z roku 1961. Uveďte, kdy a k jaké zásadní změně technologie výroby cementu došlo, tak jak ho známe nyní v roce 2021.
Strana 20 druhá věta „Při kalcinaci se vápenec rozkládá a vzniká oxid uhličitý“. Uveďte chemickou rovnici rozkladu vápence a popište všechny vznikající produkty.
Strana 20 v odstavci předindukční perioda je uvedeno, že se zde uvolňuje velká část hydratačního tepla. Z odborné publikace uveďte graf vývoje hydratačního tepla cementu CEMI42,5R v čase (vodní součinitel 0,4). Dále uveďte, kolik procent hydratačního tepla se vytvoří ve vámi uváděné periodě a kriticky zhodnoťte, zda jde o velkou část.
Na straně 31 uvádíte, že na analýzu mineralogického složení bylo použito několik desetin gramu suroviny. Uveďte, jak byl pro tuto analýzu proveden odběr reprezentativního vzorku heterogenního materiálu, jako jsou odprašky.
V závěru uvádíte, že nejpravděpodobnějším viníkem náhodného netuhnutí malt je různý obsah superplastifikátorů v odprašcích. Nemohou odprašky na základě portfolia výrobků na výrobní lince obsahovat i účinné retardéry hydratace cementu, které by mohly netuhnutí způsobit? Pokud ano, uveďte jaké.