One Hundred and Fifty Years of Skin Effect
Loading...
Date
2023-11-16
Authors
ORCID
0000-0003-2388-1739Advisor
Referee
Mark
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
MDPI AG
Altmetrics
Abstract
In 1873, J. C. Maxwell derived relations for current density and current in a solitary long cylindrical conductor supplied with variable current. According to Maxwell, the current density in a conductor increases towards the conductor surface. This phenomenon is called the skin effect. The skin effect affects in particular the inductance of a line formed by one or several long parallel conductors. A number of papers have been published regarding the skin effect and its effect on inductance. Another phenomenon, closely related to the skin effect, is the proximity effect, which refers to the dependence of the current density in a conductor on the proximity of other conductors through which a time-variable current is flowing. Many published papers deal with the calculation of current density in two conductors, using the method for calculating current density in a solitary conductor. All the phenomena given above can be analysed and quantitatively described based on the knowledge of current density in conductors, and therefore the method for calculating current density in a group of conductors is of fundamental significance. It follows form the analysis performed that the skin effect is not a general characteristic of current density in long conductors, except for in the solitary conductor. This conclusion affects the knowledge of the phenomena associated with the skin effect.
V roce 1873 J. C. Maxwell odvodil vzorce pro proudovou hustotu a proud v osamělém dlouhém válcovém vodiči napájeném proměnným proudem. Podle Maxwella se proudová hustota zvětšuje směrem k povrchu vodiče. Tento jev se nazývá povrchový jev. Povrchový jev ovlivňuje zejména indukčnost vedení tvořeného dvěma dlouhými rovnoběžnými vodiči. Dalším jevem, těsně spjatým s povrchovým jevem je jev blízkosti, který označuje závislost proudové hustoty ve vodiči na blízkosti jiných vodičů jimiž prochází proud závislý na čase. Mnoho publikovaných článků pojednává o výpočtu proudové hustoty ve dvou vodičích pomocí metody výpočtu proudové hustoty v osamělém vodiči. Všechny tyto výše uvedené jevy mohou být analyzovány a kvantitativně popsány pomocí znalosti proudové hustoty ve vodičích a proto má zásadní význam metoda výpočtu proudové hustoty ve skupině vodičů. Z provedené analýzy plyne, že povrchový jev není obecnou charakteristikou proudové hustoty v dlouhých vodičích, s výjimkou osamělého vodiče. Tento závěr ovlivňuje poznatky o jevech spojených s povrchovým jevem.
V roce 1873 J. C. Maxwell odvodil vzorce pro proudovou hustotu a proud v osamělém dlouhém válcovém vodiči napájeném proměnným proudem. Podle Maxwella se proudová hustota zvětšuje směrem k povrchu vodiče. Tento jev se nazývá povrchový jev. Povrchový jev ovlivňuje zejména indukčnost vedení tvořeného dvěma dlouhými rovnoběžnými vodiči. Dalším jevem, těsně spjatým s povrchovým jevem je jev blízkosti, který označuje závislost proudové hustoty ve vodiči na blízkosti jiných vodičů jimiž prochází proud závislý na čase. Mnoho publikovaných článků pojednává o výpočtu proudové hustoty ve dvou vodičích pomocí metody výpočtu proudové hustoty v osamělém vodiči. Všechny tyto výše uvedené jevy mohou být analyzovány a kvantitativně popsány pomocí znalosti proudové hustoty ve vodičích a proto má zásadní význam metoda výpočtu proudové hustoty ve skupině vodičů. Z provedené analýzy plyne, že povrchový jev není obecnou charakteristikou proudové hustoty v dlouhých vodičích, s výjimkou osamělého vodiče. Tento závěr ovlivňuje poznatky o jevech spojených s povrchovým jevem.
Description
Citation
Applied Sciences - Basel. 2023, vol. 13, issue 22, p. 1-13.
https://www.mdpi.com/2076-3417/13/22/12416
https://www.mdpi.com/2076-3417/13/22/12416
Document type
Peer-reviewed
Document version
Published version
Date of access to the full text
Language of document
en