Rhythms of restlessness

V bakalárskej práci Rhythms of restlessness spracovávam prostredníctvom osobných asociácií a spomienok, témy pracovnej etiky a kapitalisticky orientovanej kultúry dnešnej spoločnosti. V inštalácii tvorenej sériou objektov a v nich zakomponovanými kresbami, zhmotňujem svoje intímne postoje či pocity pomocou kombinovania momentov zo spomienok s momentami z každodenných rutinných činností, ktoré sú upozadenou a prehliadanou súčasťou nášho každodenného „autopilotného“ fungovania. Kancelárska stolička tu vystupuje ako spomienka, metafora či symbol pracovania a jej rôzne spracovania naprieč inštaláciou sú nositeľmi odkazov k mojim asociáciám spojeným s týmto fenoménom. Pomocou tejto práce skúmam vzťahy môjho blízkeho okolia k tomu, čo znamená fungovať v dnešnej dobe orientovanej na úspech namiesto spokojnosti, a tiež pre mňa osobne slúži ako cesta k uvedomeniu si vlastného miesta v kontexte mojej umeleckej praxe. Práca vychádza z mojich predošlých projektov, v ktorých som sa často zaoberala témami vlastnej intimity a psychológie v kontexte fungovania v dnešnej dobe. Úzko súvisí s poslednou prácou s názvom Bedroom routines, ktorá metaforicky spracovávala domáce rutiny a momenty, nasledovaním štylizovanej postavy, ktorá je v tvorbe mojim „avatarom“.
In my bachelor thesis Rhythms of restlessness I adress, through personal associations and memories, the themes of work ethics and the capitalist-oriented culture of today's society. In an installation made up of a series of objects and drawings embedded within them, I materialize my intimate attitudes or feelings by combining moments from memories with moments from everyday routine activities that are an overlooked part of our everyday "autopilot" functioning. The office chair here acts as a memory, metaphor or symbol of working, and its various manipulations across the installation carry references to my associations associated with this phenomenon. Through this work, I explore the relationships of my immediate surroundings to what it means to function in today's success-oriented rather than happiness-oriented time, and it also serves as a way for me personally to become aware of my own place in the context of my artistic practice. The work builds on my previous projects, in which I have often explored themes of my own intimacy and psychology in the context of functioning in today's world. It is closely related to my most recent work entitled Bedroom Routines, which metaphorically worked through domestic routines and moments, following a stylized character who is my "avatar" in the work.

Citation

HUDECOVÁ, S. Rhythms of restlessness [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta výtvarných umění. 2024.

Language of document

cs

Study field

Výtvarná tvorba

Comittee

Mgr. Art. Lucia Gašparovičová, ArtD. (předseda) doc. Mgr. Art. Svätopluk Mikyta (člen) MgA. Katarína Magid Hládeková, Ph.D. (člen) MgA. Ivana Hrončeková, Ph.D. (člen) MgA. Marek Meduna, Ph.D. (člen) Mgr. Marika Svobodová (člen) MgA. Kateřina Šillerová (člen) doc. Mgr. Emöke Vargova (člen)

Date of acceptance

2024-06-12

Defence

Práce je instalována na u1. Vedoucí přečetl svůj posudek, následoval posudek oponenta Šimona Kadlčáka. Následuje samotná obhajoba. Otázky k rozpravě: Posun od plošné k objektové formě? Uvažuješ o performativnosti? – Neuvažovala, objekty jsou prvním krokem a prostorovou tvorbou. Mykyta se doptává na instalaci, potažmo invenci diváka, zda si může na židle sednou atd. Hudecová vysvětluje, že už to nejsou židle – Mykyta doplňuje, že jsou tedy zbavené (vysvobozené) funkčnosti. Vargová se ptá, jaká se nejvíce povedla. Hudecová uvádí, která byla nejpracnější. Otázka pokračuje proč je židle zpracovaný jen na čalouněný – chtěla zpracovat jen část, se kterou máme tělesný kontakt, zachovat podobu židle. Kupková ocěňuje řemeslné zpracování. Dále ale rozporuje kritiku, kterou Hudecová zamýšlí – ale spíše mluví o fetišizaci. Meduna kritiku vnímá latentně. Využití kancelářského prostředí mu přijde zajímavé. Hodnotí, že se to vyjevuje halvně v jemnostech (detailech jako výšivka atd.). Oproti tomu vnímá sureálné zacházení se židlemi, a to se dle něj nepodporuje. Hudecová zmiňuje, že je tam přítomný osobní zážitek z dětství. Kupková zmiňuje Maud Kotasovou, u Hudecové jí to nepříjde „ono“. Mykyta jí oponuje, že je to až doslovné. Hrončeková, vyzdvihuje dobrý krok instalace (výběr místnosti s kancelářskou atmosférou, zvuk), v porovnání s perfekcionistickými kresbami hodnotí dobře i tento krok do prostoru. Co bylo pro Vás cenné při této jiné práci? Hudecová hodnotí kladně různorodost. Dodává, že ve výsledku kritizovaný tlak na výkon v práci manifestovala. Meduna komentuje, že je rozdíl, zda je záměr dělat afterakty nebo prostředí. Zmiňuje židle Olbrama Pavlíčka s více trash estetikou. Vagová kritizuje mnohost přístupů, přístup, kde je kresba vložená do čalounění židle je pro ni až příliš absurdní. Ptá se proč? Autorka reaguje, že úplně stejně se může ptát proč dělat sochy nebo malby… Hrončeková vzpomíná Dovida Možného, a inspirovat se v podtrhnutí destrukce. Kupková připomíná Pavlu Sceránkouvou. Meduna postrádá aspekt času – opotřebení „pracovního náčiní“.

Result of defence

práce byla úspěšně obhájena

Document licence

Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení