Vývoj měst v raném postsocialismu. Dopad liberalizace devadesátých let 20. století na plánovanou výstavbu socialistické moderny

Abstract
Sídlištní čtvrtě městských struktur vybudované v období socialismu doznávají v současnosti nezbytných proměn a urbánních novotvarů. Zatímco u nás i v řadě dalších zemí bývalých sovětských satelitů je podoba sídlišť a jejich vývoj svázán regulativy, které determinují radikálnější architektonické či urbanistické změny, v oblastech bývalého Sovětského svazu je současná podoba sídlištních celků výsledkem shora neřízených architektonických i urbanistických zásahů. Byť se v mnoha případech jedná o expanzivní projevy hraničící s „lidovou tvořivostí“, lze na jejich příkladech sledovat funkční urbanistické principy „městskosti“. Ty mohou představovat potenciál pro budoucí náhled na potenciál rozvoje sídlišť i v České republice. Práce bude konkrétně tematizovat proces užívání sídlištních částí měst u nás a v ekonomicky málo výkonných státech, konkrétně v Moldávii a v Gruzii. Po rozpadu Sovětského svazu sice nový ekonomický systém rozrušil původní urbanistickou strukturu tzv. mikrorajonu, ale s rozvojem drobného individualismu soukromého sektoru se proměnila i podoba sídlištního města. Celkový ekonomický kolaps a absence prostorových regulací začala v sídlištích nabízet přístupnou variantu bydlení i místa k podnikání. Začínají se objevovat kiosky a postupně se rozrůstající partery „městského“ typu. Současně vznikají nové představěné ulice reagující na prostorové rezervy a vzdálenosti, stejně tak se objevují vertikální ulice uvnitř domů. Stavba samotná už není pouze místem pro bydlení, ale mnohé byty jsou využívány jako kanceláře i malé provozovny. Rozvíjí se služby a celková hodnota diverzity prostředí začíná rapidně narůstat. Charakteristická monotónnost sídlištních celků se začíná vytrácet a přetváří se v síť sledující pohyb a potřeby obyvatel. Na periferii tak vznikají svébytné části města.
Housing estate quarters of urban structures, that have been built in the period of socialism, currently suffer from the necessary urban transformations and neoplasms. While both here and in many other countries of the former Soviet satellites, is a form of housing estates and their development tied by regulations and "economic players" who determine the radical architectural or urban design changes, in areas of the former Soviet Union is the current form of housing units resulted by unguided architectural and urban interventions. Though in many cases, the expansive examples that are bordering with so called "folk art", we can observe on them the functional principles of "urbanity". They may represent a potential for future design and development of housing estates in the Czech Republic. The thesis will thematize the process of using bloc-of-flats areas in Czech republic as well as in economically low powerful countries, namely Moldova and Georgia. After the collapse of the Soviet Union, while new economic system has destroyed the original urban structure so called mikrorajon, with the development of small individualism the private sector has changed the form of the city housing estate. The total economic collapse and lack of spatial regulation began to offer an accessible alternative housing and place to do business. We can discover kiosks and gradually expanding parterres of real urban type. At the same time we can see new front of street responding to space reserves and distance, as well as appearance of vertical streets inside the houses. The construction itself is no longer just a place for living, but many flats are used as offices and small businesses. Services are developed and the total value of diversity of the environment begins to grow rapidly. Typical monotony of housing units is starting to fade and transformed into a network monitoring the needs of the population. Thus the periphery offer a distinctive part of the city.
Description
Citation
SEDLÁK, J. Vývoj měst v raném postsocialismu. Dopad liberalizace devadesátých let 20. století na plánovanou výstavbu socialistické moderny [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2024.
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
cs
Study field
Urbanismus
Comittee
prof. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D. (předseda) doc. Ing. arch. Maxmilian Wittmann, Ph.D. (člen) prof. Ing. arch. Bohumil Kováč, Ph.D. (člen) doc. RNDr. Antonín Vaishar, CSc. (člen) doc. Ing. arch. David Tichý, Ph.D. (člen)
Date of acceptance
2024-04-16
Defence
V rámci obhajoby byly položeny otázky: Jak byste dle Vašeho názoru definoval spontánní urbanismus? Jaký názor na prostředí sídlišť měli jejich obyvatelé? Jak byste srovnal výsledky, ke kterým jste dospěl ve Vaší práci se situací na území bývalého NDR? Je možné souhlasit s tvrzením, že živelný přístup v postsocialistických zemích je zřejmě dán absencí zkušenosti s regulací v území? Na všechny položené otázky odpověděl doktorand uspokojivě.
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
Document licence
Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení
DOI
Collections
Citace PRO