Epoxidace přírodních nenasycených látek
Loading...
Date
Authors
Stejskal, Štěpán
Advisor
Referee
Mark
A
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická
ORCID
Abstract
Tato práce pojednává o epoxidaci nenasycených sloučenin přírodního původu za účelem přípravy prekurzorů pro polymerní chemii. Součástí teoretické části práce je literární rešerše na problematiku epoxidace látek z udržitelných zdrojů s důrazem kladeným na používání toxikologicky a environmentálně nezávadných chemikálií. Experimentální část se zabývá syntézou epoxidů tří látek ze skupiny terpenů, jimiž jsou limonen, citronellol a geraniol. Jako oxidant byl zvolen vodný peroxid vodíku a pro katalýzu byl používán polyoxometalát na bázi wolframu, také známý Venturellův komplex. V reakční směsi bylo vždy sledováno množství nezreagované látky, vzniklého epoxidu a jeho hydrolytického produktu – alkoholu. Na limonenu bylo nejdříve provedeno testování vlivu koncentrace katalyzátoru (0,25; 0,5 a 1 mol%), reakční teploty (15; 25 a 35 °C) a různého pH peroxidu (6; 7 a 8). Podmínky 0,5 mol% katalyzátoru, 25 °C a pH 7 poskytly vysokou konverzi (> 90 %) i selektivitu na epoxid po 5 h reakce. Obdobně byl epoxidován citronellol a geraniol ve formě esterů kyseliny octové. Citronellylacetát dosáhl po 4 h konverze 85 % a výtěžku 85 %. Geranylacetát dosáhl ve stejném čase konverze 80 % a výtěžku 64 %. Epoxidace limonenu byla ověřena také ve větším měřítku.
This thesis deals with epoxidation of unsaturated substances of natural origin to prepare precursors for polymer chemistry. The theoretical part of the thesis includes a literature search on the topic of epoxidation of substances from sustainable sources with emphasis on the use of toxicologically and environmentally harmless chemicals. The experimental part deals with the synthesis of epoxides of three substances from the terpene group, namely limonene, citronellol and geraniol. Aqueous hydrogen peroxide was chosen as an oxidant and tungsten-based polyoxometalate, also known as Venturello complex, was used for catalysis. The amount of unreacted substance, epoxide and alcohol formed by subsequent hydrolysis was monitored in the reaction mixture. The effect of catalyst concentration (0.25, 0.5 and 1 %mol), reaction temperature (15, 25 and 35 °C) and varying peroxide pH (6, 7 and 8) was first tested on limonene. The conditions of 0.5 mol% catalyst, 25 °C and pH 7 gave high conversion (> 90%) as well as selectivity to epoxide after 5 h of reaction. Epoxidation of citronellol and geraniol in the form of acetic acid esters was carried out based on the results. Citronelllyl acetate reached 85% conversion and 85% yield after 4 h. Geranyl acetate reached 80% conversion and 64% yield in the same timeframe.
This thesis deals with epoxidation of unsaturated substances of natural origin to prepare precursors for polymer chemistry. The theoretical part of the thesis includes a literature search on the topic of epoxidation of substances from sustainable sources with emphasis on the use of toxicologically and environmentally harmless chemicals. The experimental part deals with the synthesis of epoxides of three substances from the terpene group, namely limonene, citronellol and geraniol. Aqueous hydrogen peroxide was chosen as an oxidant and tungsten-based polyoxometalate, also known as Venturello complex, was used for catalysis. The amount of unreacted substance, epoxide and alcohol formed by subsequent hydrolysis was monitored in the reaction mixture. The effect of catalyst concentration (0.25, 0.5 and 1 %mol), reaction temperature (15, 25 and 35 °C) and varying peroxide pH (6, 7 and 8) was first tested on limonene. The conditions of 0.5 mol% catalyst, 25 °C and pH 7 gave high conversion (> 90%) as well as selectivity to epoxide after 5 h of reaction. Epoxidation of citronellol and geraniol in the form of acetic acid esters was carried out based on the results. Citronelllyl acetate reached 85% conversion and 85% yield after 4 h. Geranyl acetate reached 80% conversion and 64% yield in the same timeframe.
Description
Keywords
Citation
STEJSKAL, Š. Epoxidace přírodních nenasycených látek [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2025.
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
cs
Study field
bez specializace
Comittee
doc. Ing. František Šoukal, Ph.D. (předseda)
prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. (člen)
prof. Ing. Petr Ptáček, Ph.D. (člen)
prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc. (člen)
doc. Ing. Lucy Vojtová, Ph.D. (člen)
doc. Ing. Jaromír Wasserbauer, Ph.D. (člen)
Ing. Lucie Keršnerová, Ph.D. (člen)
Date of acceptance
2025-06-16
Defence
Student při obhajobě bakalářské práce Epoxidace přírodních nenasycených látek nejdříve seznámil komisi s motivací a cíli práce, použitým postupem syntézy katalyzátoru, epoxidace limonenu a použitými metodami charakterizace. Následně ukázal výsledky charakterizace připravených materiálů, epoxidace limonenu, vliv teploty a pH na epoxidaci limonenu. Poté ukázal výsledky epoxidace citronellyl a geranylacetátu. V rámci závěru student navrhl další postupy experimentů a přešel na otázky oponenta:
1) Student v práci uvedl, že sloučeniny schopné polymerace musí být alespoň dvojfunkční. Zároveň v práci popisuje syntézu polyetherů ze sloučenin obsahující jeden oxiranový kruh. Mohl by student objasnit výrobu polymerů ze sloučenin obsahující jednu funkční skupinu a uvézt konkrétní příklady?
2) V práci se nachází informace: „V závislosti na struktuře alkenu se může pohybovat v rozsahu 50–150 kJ/mol.“ která je zásadní pro plánování experimentů a neodkazuje se na referenci. Mohl by student doplnit zdroj?
3) V práci v kapitole 2.2. je diskutován reakční mechanismus vzniku epoxidových funkčních skupin s využitím perkarboxylových kyselin. Student uvádí: „Kupříkladu epoxidace -nenasycených karboxylových kyselin s použitím peroxokyselin jako oxidačních činidel je velice limitovaná z důvodu elektronakceptorní povahy karboxylové skupiny. 4) Tímto se přesouvá elektronová hustota směrem k této karboxylové skupině, což snižuje reaktivitu dvojné vazby, jelikož se snižuje její afinita k nukleofilnímu kyslíku z peroxokyseliny [5].“ Vzhledem k tomu, že se nenachází v bakalářské práci, mohl by student okomentovat a vysvětlit reakční mechanismus epoxidace alkenů s využitím peroxokyselin?
Po zodpovězení otázek oponenta položila komise následující otázky:
1) Jak by fungoval katalizátor bez peroxidu?
2) Dá se taková látka opravdu nazývat katalyzátorem?
Student na položené otázky odpověděl výborně.
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
