Možnosti využití šípků růže šípkové v potravinářství

Loading...
Thumbnail Image
Date
Authors
Maráčková, Adéla
ORCID
Mark
A
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická
Abstract
Tato diplomová práce se zaměřuje na možnosti využití šípků růže šípkové v potravinářství. Cílem této diplomové práce bylo navrhnout a vytvořit senzoricky přijatelné potravinářské produkty vyrobené ze šípků. Byla vytvořena receptura pro šípkové džemy, chutney a želé. Při vývoji receptury byly hodnoceny jednotlivé příchutě šípkových produktů. Pro ochucení produktů bylo použito čerstvě namleté koření v kombinaci s ovocem a zeleninou. Podle optimalizované receptury pro chutney byl vyroben 1 standard a 3 druhy s kořením: chilli, nové koření a zázvor. Dále byla zpracována receptura pro džemy – 1 standard a 3 druhy: kardamon, skořice a šípkový džem v kombinaci s jablečným džemem v poměru 1:1. Nakonec byla vytvořena receptura pro želé – 1 standard a 3 druhy s kořením: skořice, nové koření a anýz. Jednotlivé produkty ze šípků byly podrobeny senzorické analýze a byly hodnoceny jejich organoleptické vlastnosti. Senzorická analýza byla rozdělena na tři části – pro želé, džemy a chutney. Nejlépe hodnocený byl vzorek šípkového želé bez přídavku koření. U džemů byl nejlépe hodnocený vzorek džemu s přídavkem kardamomu, který byl u respondentů oblíbený z důvodu příjemné a netradiční chuti. U šípkového chutney byl nejlépe hodnocený vzorek bez přídavku koření. Metodou hmotnostní spektrometrie byla ve vzorcích stanovena přítomnost jononů, jejichž přítomnost je typická pro šípky růže šípkové. Metodou kapalinové chromatografie byla v příslušných produktech ze šípků stanovena přítomnost a koncentrace vitaminu C, lipofilních látek a celkových pigmentů. Metodou kapalinové chromatografie bylo ověřeno, že značné množství vitaminů bylo zachováno i po přípravě výsledných produktů, které byly tepelně zpracovávány. Výsledky práce tak poukázaly na potenciál šípků, který je možné využít v potravinářském průmyslu.
This thesis focuses on the possibilities of using rose hips in the food industry. The aim of this thesis was to design and create sensory acceptable food products which are made from rose hips. A recipe was created for rosehip jams, chutneys and jellies. During the development of the recipe, individual flavors of rosehip products were evaluated. Freshly ground spices combined with fruits and vegetables were used to flavor the products. According to the optimized recipe for chutney, 1 standard and 3 types with spices were produced: chili, allspice and ginger. A recipe for jams was also prepared - 1 standard and 3 types: cardamom, cinnamon and rosehip jam in combination with apple jam in a ratio of 1:1. Finally, a jelly recipe was created - 1 standard and 3 types with spices: cinnamon, allspice and anise. Individual rosehip products were subjected to sensory analysis and their organoleptic properties were evaluated. The sensory analysis was divided into three parts – for jellies, jams and chutneys. The best rated was a sample of rosehip jelly without the addition of spices. Among the jams, the best rated sample was the jam with the addition of cardamom, which was popular with the respondents because of its pleasant and non-traditional taste. For rosehip chutney, the sample without the addition of spices was the best rated. The mass spectrometry method was used to determine the presence of ionones in the samples, the presence of which is typical for rose hips. The presence and concentration of vitamin C, lipophilic substances and total pigments were determined in the respective rosehip products using the high-performance liquid chromatography method. It was verified by the method of high-performance liquid chromatography that a considerable amount of vitamins was preserved even after the preparation of the resulting products, which were heated. The results of the work pointed to the potential of rosehips, which can be used in the food industry.
Description
Citation
MARÁČKOVÁ, A. Možnosti využití šípků růže šípkové v potravinářství [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
cs
Study field
bez specializace
Comittee
prof. RNDr. Ivana Márová, CSc. (předseda) prof. Ing. Stanislav Obruča, Ph.D. (místopředseda) doc. Ing. Pavel Diviš, Ph.D. (člen) prof. Mgr. Václav Brázda, Ph.D. (člen) doc. RNDr. Renata Mikulíková, Ph.D. (člen) doc. Ing. Eva Vítová, Ph.D. (člen) prof. Ing. Stanislav Kráčmar, DrSc. (člen)
Date of acceptance
2024-05-23
Defence
1. Studentka seznámila členy komise s náplní a cílem diplomové práce. 2. Byly přečteny posudky na diplomovou práci. 3. Studentka akceptovala všechny připomínky oponentky a na všechny otázky odpověděla v plné šíři. Diskuse: prof. RNDr. Ivana Márová, CSc. Dochází při odstraňování semen z šípků ke ztrátě dužiny? Dokážete odhadnout k jak velké? Uvádíte, že je blanšírování antioxidační zákrok, můžete to prosím objasnit? Jak a přes co probíhalo pasírování? K jakým jídlům je vhodné podávat Vámi vyrobené chutney z šípku? Pokud jste požívala pouze rostlinný materiál odkud se vzal ergosterol, který jste ve vzorcích stanovili? Kde se přirozeně vyskytuje ergosterol? Kolik likopenu je ve skořici? doc. Ing. Pavel Diviš, Ph.D. Pokud dochází k analýze vzorku v pevném stavu měla by být koncentrace poté vztažena na hmotnost vzorku mg/g nikoli na objem, tak jak uvádíte v práci, jak tedy probíhala příprava vzorků? Kolik vitamínu C obsahují šípky? Jak si vysvětlujete nižší koncentraci vitaminu C u Vašich vzorků? V práci uvádíte při hodnocení senzorické analýzy vzhled 6,2040, co tato hodnota znamená? Jak byla získána? prof. Mgr. Václav Brázda, Ph.D. Jaká množství šípku jste musela zpracovat? Jak dlouhý byl proces zpracování šípků? V jaké fázi jste se zbavovala semínek? doc. Ing. Eva Vítová, Ph.D. Jaké další účinky má blanšírováni? V práci u dotazníku senzorického hodnocení uvádíte odpudivou chuť, měly některé z výrobku až odpudivou chuť? Studentka odpověděla na všechny doplňující otázky členů komise, které byly v průběhu diskuse k dané problematice vzneseny. V diskusi studentka prokázala výbornou orientaci v dané problematice. Po diskusi následovalo hodnocení závěrečné práce. Diplomantka prokázala nejen výborné odborné znalosti, ale i schopnost samostatné prezentace dosažených výsledků.
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
Document licence
Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení
DOI
Collections
Citace PRO