Ekonomická výhodnost veřejných zakázek na stavební práce

Abstract

Disertační práce se zaměřuje na komplexní zhodnocení efektivity nadlimitních veřejných zakázek na stavební práce v České republice s důrazem na volbu hodnoticích kritérií a její dopad na ekonomickou výhodnost a kvalitu výsledných projektů. V centru výzkumného zájmu stojí komparace zakázek hodnocených výhradně podle nejnižší nabídkové ceny a zakázek posuzovaných vícekriteriálně. Hlavní cíl práce spočívá v identifikaci nástrojů a postupů, které vedou k vyšší efektivitě a transparentnosti zadávacích řízení v souladu s principem „Best Value for Money“. Teoretická část práce vymezuje klíčové pojmy a principy veřejného zadávání (zejména zásady 3E – efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti) a podrobně analyzuje právní rámec v České republice (zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek) a relevantní evropskou legislativu (zejména směrnice 2014/24/EU a 2014/25/EU). Pozornost je věnována rovněž judikatuře krajského soudu, resp. Nejvyššího správního soudu v Brně a rozhodovací praxi českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), jež významně ovlivňují výklad a aplikaci pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Empirická část práce zahrnuje analýzu téměř 900 nadlimitních veřejných zakázek realizovaných v období let 2016–2023. Pro vyhodnocení efektivity byla využita vícerozměrná regresní analýza (OLS) a další statistické metody, které sledovaly vztahy mezi původně odhadovanou hodnotou zakázky, konečnou, resp. skutečně uhrazenou cenou, zvoleným typem hodnoticího kritéria, četností dodatků ke smlouvě, výší vícenákladů, počtem nabídek a dalšími ukazateli ekonomického výkonu. Součástí výzkumu bylo rovněž dotazníkové šetření mezi zadavateli, které poskytlo kvalitativní vhled do motivací zadavatelů ohledně volby hodnoticích kritérií a identifikovalo překážky efektivního zadávání, zejména obavy ze zpochybnění výsledku zadávacího řízení. Analýza rozhodnutí ÚOHS pak poukázala na míru formálního přezkumu postupů zadavatelů, která může odrazovat od využití pokročilejších a kvalitativních metod hodnocení. Z výsledků výzkumu vyplývá, že vícekriteriální hodnocení vede ve srovnání s výběrem pouze podle nejnižší ceny k lepší predikovatelnosti nákladů, menší potřebě změnových dodatků a často i k vyšší kvalitě realizace. Na základě těchto zjištění práce formuluje doporučení k optimalizaci zadávacích postupů s cílem zvýšit efektivitu a hospodárnost veřejného stavebního investování. Disertační práce tak přináší empiricky podložený příspěvek k diskuzi o reformě veřejného zadávání v České republice a Evropské unii, a nabízí konkrétní návrhy pro zefektivnění praxe veřejných zadavatelů, posílení kvality veřejných investic a snížení systémových rizik spojených s výběrem nevhodných dodavatelů.The dissertation focuses on a comprehensive evaluation of the effectiveness of above-threshold public construction contracts in the Czech Republic, with an emphasis on the choice of evaluation criteria and its impact on the economic advantage and quality of the resulting projects. At the core of the research lies a comparison between contracts assessed solely on the basis of the lowest bid price and those evaluated using multi-criteria methods. The primary aim of the thesis is to identify tools and procedures that enhance the efficiency and transparency of procurement procedures in accordance with the “Best Value for Money” principle. The theoretical part of the dissertation defines the key concepts and principles of public procurement (notably the 3E principles – effectiveness, economy, and efficiency) and provides a detailed analysis of the legal framework in the Czech Republic (Act No. 134/2016 Coll., on Public Procurement) as well as relevant European legislation (particularly Directives 2014/24/EU and 2014/25/EU). Attention is also devoted to the case law of the Regional Court and the Supreme Administrative Court in Brno, as well as to the decision-making practice of the Czech Office for the Protection of Competition (ÚOHS), all of which significantly influence the interpretation and application of public procurement rules. The empirical part of the thesis comprises an analysis of nearly 900 above-threshold public contracts for construction works awarded between 2016 and 2023. To assess effectiveness, multivariate regression analysis (OLS) and other statistical methods were employed, tracking the relationships between the originally estimated contract value, the final contracted, i.e. paid price, the chosen type of evaluation criterion, the frequency of contract amendments, the level of additional costs, the number of bids, and other indicators of economic performance. The research also included a questionnaire survey among contracting authorities, providing qualitative insight into the motivations behind the choice of evaluation criteria and identifying barriers to effective procurement, in particular concerns over challenges to the outcome of procurement procedures. Analysis of ÚOHS decisions highlighted the degree of formal review of contracting authority procedures, which may discourage the use of more advanced and qualitative evaluation methods. The results demonstrate that, compared to awarding contracts solely on the basis of the lowest price, multi-criteria evaluation leads to better predictability of costs, a reduced need for change orders, and often higher quality of project execution. Based on these findings, the thesis formulates recommendations for optimizing procurement procedures with the aim of increasing the efficiency and economy of public construction investment. Thus, the dissertation provides an empirically grounded contribution to the ongoing debate on public procurement reform in the Czech Republic and the European Union, offering specific proposals to improve contracting authority practices, enhance the quality of public investment, and reduce systemic risks associated with the selection of unsuitable contractors.