Malonan a jantaran jako potenciální inhibitory koroze hořčíkové slitiny AZ31 v 0,9% NaCl
Loading...
Date
Authors
Tkáčová, Karolína
ORCID
Advisor
Referee
Mark
B
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická
Abstract
Cílem této práce bylo zhodnocení inhibičních účinků kyseliny malonové, kyseliny jantarové a jejich směsi v 0,15M roztoku NaCl při pH 7 na hořčíkové slitině AZ31. Teoretická část se zaměřuje na hořčík, jeho slitiny a legovací prvky. Dále na korozi hořčíku ve vodném prostředí a vlivem mikrostruktury na korozi. Poslední část je věnována inhibitorům koroze a malým alifatickým kyselinám. Praktická část této práce se zabývá potenciodynamickým měřením, ponorovými testy a následnou analýzou povrchů slitin. Ke studiu inhibičních vlastností byly zvoleny následující koncentrace kyselin: 0,025M, 0,05M, 0,075M a 0,1M a následně i v různých poměrech ve směsi obou kyselin. U ponorových testů bylo pozorováno potlačení koroze jak u obou kyselin samostatně tak v jejich směsi. Nejlepších inhibičních výsledků jak při PDP analýze tak při ponorových testech dosáhla směs 0,025M roztoku kyseliny malonové a 0,075M roztoku kyseliny jantarové.
The aim of this work was to evaluate the inhibitory effects of malonic acid, succinic acid and their mixture in a 0,15M NaCl solution at pH 7 on AZ31 magnesium alloy. The theoretical part focuses on magnesium, its alloys and alloying elements. It also discusses magnesium corrosion in aqueous environments and the influence of microstructure on corrosion. The final section is dedicated to corrosion inhibitors and small aliphatic acids. The practical part of this work involves potentiodynamic measurements, immersion tests, and subsequent analysis of alloy surfaces. The following concentrations of acids were chosen for studying inhibitory properties: 0.025M, 0.05M, 0.075M, and 0.1M, as well as various mixtures of both acids. Suppression of corrosion was observed in immersion tests for both acids individually and in their mixture. The best inhibitory results in both potentiodynamic polarization (PDP) analysis and immersion tests were achieved with a mixture of 0.025M malonic acid solution and 0.075M succinic acid solution.
The aim of this work was to evaluate the inhibitory effects of malonic acid, succinic acid and their mixture in a 0,15M NaCl solution at pH 7 on AZ31 magnesium alloy. The theoretical part focuses on magnesium, its alloys and alloying elements. It also discusses magnesium corrosion in aqueous environments and the influence of microstructure on corrosion. The final section is dedicated to corrosion inhibitors and small aliphatic acids. The practical part of this work involves potentiodynamic measurements, immersion tests, and subsequent analysis of alloy surfaces. The following concentrations of acids were chosen for studying inhibitory properties: 0.025M, 0.05M, 0.075M, and 0.1M, as well as various mixtures of both acids. Suppression of corrosion was observed in immersion tests for both acids individually and in their mixture. The best inhibitory results in both potentiodynamic polarization (PDP) analysis and immersion tests were achieved with a mixture of 0.025M malonic acid solution and 0.075M succinic acid solution.
Description
Citation
TKÁČOVÁ, K. Malonan a jantaran jako potenciální inhibitory koroze hořčíkové slitiny AZ31 v 0,9% NaCl [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
cs
Study field
bez specializace
Comittee
doc. Ing. František Šoukal, Ph.D. (předseda)
prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. (člen)
prof. Ing. Jaromír Havlica, DrSc. (člen)
prof. Ing. Petr Ptáček, Ph.D. (člen)
doc. Ing. Lucy Vojtová, Ph.D. (člen)
Ing. Jiří Lerch (člen)
Ing. Jiří Pác (člen)
Date of acceptance
2024-05-27
Defence
Studentka při obhajobě práce na téma Malonan a jantaran jako potenciální inhibitory koroze hořčíkové slitiny AZ31 v 0,9% NaCl nejdříve představila problematiku slitiny AZ31, používané ihibitory, způsob výpočtu inhibiční účinnosti, metodiku přípravy roztoků a použité metody. Při prezentaci výsledků ukázala nejdříve výsledky z potenciodynamického měření, FTIR analýzy, ponorových testů, analýzu metalografických výbrusů a SEM-EDS analýzy. Po zhrnutí výsledků studentka odpovídala na otázky oponenta:
1) Dle dělení inhibitorů na základě mechanismu (kap. 2.4) lze malonan a jantaran řadit mezi katodické, anodické či smíšené inhibitory a proč?
2) Čím si vysvětlujete, že po expozici slitiny AZ31 v NaCl (bez inhibitoru – Tab. 4.4) došlo k nárůstu pH prostředí o 1,96 a při následném opakování (Tab. 4.5) pouze o 0,4? Lišily se nějak tyto experimenty?
3) Jak uvádíte, výsledky potenciodynamických testů a ponorových zkoušek (a metalografické hodnocení) nejsou zcela ve shodě. Jaké dlouhodobé korozní testy by bylo vhodné použít, abychom lépe kvantifikovali a vyhodnotili korozní chování?
Po zodpovězení všech otázek oponenta studentka odpověděla na otázku komise:
Proč se vyvíjel oxid uhličitý?
Na položené otázky studentka velmi dobře odpověděla.
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
Document licence
Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení