TKÁČOVÁ, K. Malonan a jantaran jako potenciální inhibitory koroze hořčíkové slitiny AZ31 v 0,9% NaCl [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.
Diplomová práce se věnuje koroznímu chování slitiny AZ31 v přítomnosti malonanu, jantaranu a jejich směsi v 0,9% NaCl s cílem posoudit jejich využití jako korozní inhibitory. Korozní chování těchto látek nebylo dosud zkoumáno, ale z literatury je známo, že karboxyláty mohou mít inhibiční účinky pro různé kovové materiály včetně hořčíkových. Tuto skutečnost naznačila autorka v teoretické části. Experimenty byly zaměřeny na potenciodynamickou polarizační metodu a týdenní ponorové testy. Je potřeba vyzdvihnout, že elektrochemické testy byly prováděny trpělivě s řadou opakování. Autorka dospěla k zajímavým výsledkům, které se lišily podle použité korozní metody. Tím se diplomová práce stala podkladem pro další studium. Nicméně, autorka nevyužila všechen interpretační potenciál pro diskuzi, který by se mohl opírat o získané výsledky a dostupnou odbornou literaturu.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Studentka Karolína Tkáčová se ve své závěrečné práci zaobírá přídavkem malonanu a jantaru, jakožto potenciálních inhibitorů koroze hořčíkové slitiny AZ31 vystavené prostředí NaCl. V teoretické části studentka pojednává o samotných hořčíkových slitinách, korozi a mechanismu koroze Mg slitin, kdy tuto část uzavírá kapitola inhibitory koroze. Teoretická část je dostatečně zpracována, avšak kapitola Inhibitory koroze, která by měla tvořit „gró“ a měla být podstatnou částí pro teoretické pochopení je pojata spíše povrchově a velmi obecně. Navíc, nejen v teoretické části, se vyskytuje poměrně velké množství stylistických, typografických chyb (sirotci) a překlepů (kap. 3.1 – pH=7±4 a kap. 4.1 pH±4) či faktických chyb (např. v kap. 2.4.1 jsou popisovány použité inhibitory – kyselina malonová a jantarová; tyto dikarboxylové kyseliny s 3 a 4 uhlíky v molekule nespadají, dle obvyklého úzu, mezi látky s dlouhými alifatickými řetězci). Rovněž bych zde uvítal hlubší popis mechanismu inhibice a důkladnější rešeršní zpracování. Experimentální část je logicky členěna, rovněž je zde vidět snaha o systematický přístup k popisu a ke splnění zadání práce. Avšak i zde lze vidět některé nedostatky, jakými jsou ne zcela vhodný popis výsledků či absence diskuze. U některých pasáží je možné vydedukovat, že byly „šité horkou jehlou“. Studentka opakovaně uvádí, že „výsledky potenciodynamických křivek se shodují s hodnotami ikor“, což je logické, když se hodnoty ikor počítají/získávají z potenciodynamických křivek. Rovněž není často uvedeno, proč jsou analýzy provedeny pouze pro určité vzorky. Např., proč u metalografického hodnocení (kap. 4.3.2) a ponorové zkoušky se bere jako optimální koncentrace jantaranu 0,075 M, když na základě potenciodynamických měření vyšla nejlépe koncentrace 0,05 M. I přes výše uvedené nedostatky je práce dobře zpracována a studentka prokázala, že je schopná pracovat s odbornou literaturou interpretovat vlastní poznatky. Diplomovou práci studentky Karolíny Tkáčové hodnotím stupněm C a doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | C | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | D | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | C | ||
| Závěry práce a jejich formulace | C |
eVSKP id 155741