Mikrostruktura a vlastnosti aditivně vyrobené superslitiny
Loading...
Date
Authors
Šebek, Filip
Advisor
Referee
Mark
A
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství
ORCID
Abstract
V předložené bakalářské práci byla sepsána literární rešerše v oblasti niklových superslitin a možností jejich výroby pomocí metod aditivní výroby (AM). Zvláštní pozornost byla věnována metodě Laser Powder-Bed Fusion (LPBF), která patří k těm nejrozšířenějším v této oblasti při výrobě kovů. AM má specifický vliv na výslednou mikrostrukturu, včetně defektů a požadavků na post processing. Aditivně připravované součásti proto mohou procházet různými módy tepelného zpracování, aby dosáhly co nejlepších vlastností. Výhody a úskalí AM byly porovnány s konvenčními metodami výroby. V experimentální části byla hodnocena precipitačně vytvrditelná superslitina Inconel 939, připravená metodou Laser Powder-Bed Fusion. Její mechanické vlastnosti závisí na provedeném rozpouštěcím žíhání, které do jisté míry rozhoduje o finální mikrostruktuře, objemovém podílu a velikosti vyloučených precipitátů a karbidů. Na základě tahových zkoušek a zkoušek tvrdosti dle Vickerse (HV1) byly vybrány optimální parametry rozpouštěcího žíhání. Mechanické vlastnosti byly korelovány s mikrostrukturou, pozorovanou rastrovacím elektronovým mikroskopem. Naměřené charakteristiky odpovídají hodnotám uváděným v současné vědecké literatuře pro danou slitinu. Metoda LPBF i zvolené tepelné zpracování proto bylo vyhodnoceno jako vhodný způsob přípravy součástí z Inconelu 939.
This bachelor’s thesis reviews additive manufacturing (AM) of nickel-based superalloys, frequently used for high temperature applications. Special attention was paid to the Laser Powder-Bed Fusion method (LPBF), which is among the most widely used in AM processing of metals. AM has a unique influence on microstructure, including present defects and post processing requirements. Additively manufactured components therefore undergo various modes of heat treatment to achieve the best possible properties. Benefits and disadvantages of AM were compared to those of conventional methods. A precipitation-hardened superalloy Inconel 939, prepared additively via Laser Powder-Bed Fusion, was examined in the experimental part. Its mechanical properties are determined by the solution heat treatment carried out, which also has an influence on the final microstructure, volumetric fraction and size of precipitates, as well as carbides. Optimal parameters of solution heat treatment were determined through tensile tests and hardness tests (Vickers HV1). Mechanical properties were correlated with the microstructure, which was examined with the use of a scanning electron microscope. Obtained values for strength and hardness reflect those of Inconel 939 featured in recent scientific papers. LPBF and optimal solution heat treatment have therefore been determined as viable strategy for manufacturing IN939 parts.
This bachelor’s thesis reviews additive manufacturing (AM) of nickel-based superalloys, frequently used for high temperature applications. Special attention was paid to the Laser Powder-Bed Fusion method (LPBF), which is among the most widely used in AM processing of metals. AM has a unique influence on microstructure, including present defects and post processing requirements. Additively manufactured components therefore undergo various modes of heat treatment to achieve the best possible properties. Benefits and disadvantages of AM were compared to those of conventional methods. A precipitation-hardened superalloy Inconel 939, prepared additively via Laser Powder-Bed Fusion, was examined in the experimental part. Its mechanical properties are determined by the solution heat treatment carried out, which also has an influence on the final microstructure, volumetric fraction and size of precipitates, as well as carbides. Optimal parameters of solution heat treatment were determined through tensile tests and hardness tests (Vickers HV1). Mechanical properties were correlated with the microstructure, which was examined with the use of a scanning electron microscope. Obtained values for strength and hardness reflect those of Inconel 939 featured in recent scientific papers. LPBF and optimal solution heat treatment have therefore been determined as viable strategy for manufacturing IN939 parts.
Description
Citation
ŠEBEK, F. Mikrostruktura a vlastnosti aditivně vyrobené superslitiny [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
cs
Study field
Materiálové inženýrství
Comittee
doc. Ing. Libor Pantělejev, Ph.D. (předseda)
Ing. Martin Zelený, Ph.D. (člen)
doc. Ing. Bohumil Pacal, CSc. (místopředseda)
Ing. Martin Juliš, Ph.D. (člen)
doc. Ing. Klára Částková, Ph.D. (člen)
Date of acceptance
2025-06-09
Defence
Student odprezentoval svoji bakalářskou práci, byly přečteny posudky vedoucího práce a oponenta.
3 otázky oponenta: otázka 1 - zodpovězeno, otázka 2 - zodpovězeno, otázka 3 - zodpovězeno.
Otázky komise:
1. chybí vysvětlení EBSD map v práci, Co konkrétně reprezentují obrázky 25 a 38 v práci.
U map chybí stereografický trojúhelník
- částečně zodpovězeno
2. pozorování precipitátů, jakou roli mají precipitáty ve slitině? zabývali jste se měřením množství precipitátů?
Brání pohybu dislokací, zvyšují pevnost.
Obsah ve struktuře nebyl hodnocen. Rozlišení nedovolovalo přesné měření množství precipitátů gama''. Hodnocení pouze gama' by nebyla příliš vypovídající.
-zodpovězeno
3. jaké jsou požadavky na morfologii částic, myšleno vstupního prášku. Tvar, velikost.
Morfologie je převážně sférická. Pro LPBF se jedná o 20 - 100 µm. Nejčasteji se spéká vrstva 15-45 µm.
- zodpovězeno
4. čím je dán limit velikosti?
je to dáno velikostí vrstvy, tloušťkou
-zodpovězeno
5. Jak se takové prášky vyrábí?
atomizací, inertní plyn rozptyluje taveninu.
-zodpovězeno
6. Jaká byla tloušťka nanášené vrstvy?
20-100 µm
zodpovězeno
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
