Barbara: Fragile monsters, privileged victims
Loading...
Date
Authors
ORCID
Advisor
Referee
Mark
A
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta výtvarných umění
Abstract
Tématem diplomové práce je vztah vypravěčských subjektů a objektivizovaných druhých, a to v prostředí romantizujících narativů kinematografie. Výstupem práce je krátký autofikční film Barbara: The Weltschmerz Musical, v němž se skrze postavu cizinky-umělkyně s příznačným jménem Barbara snažím poukázat na intimní úroveň fenoménů, které utváří vztah tzv. Západu k tzv. Balkánu. Ten je v tomto případě zastoupen ex-jugoslávským prostorem, a to zejména nynějším Srbskem. Práce se tak skrze téma jugonostalgie dostává k otázkám dekolonizace vlastní identity a k reparativnímu obratu v umění a problematice toho, k čemu se vůbec můžeme ze své, téměř vždy nějakým způsobem privilegované, pozice vyjadřovat. Předmětem samotného praktického výstupu práce však není ani tak rozbor těchto fenoménů, jako spíše subtilní snaha o poukázání na individuální motivace a vnitřní procesy, které je provázejí. K tomu práce využívá metody post-ironie a cringe namířené proti samotné autorce a její roli při vzniku narativu.
The diploma thesis deals with the relationship between the narrator subjects and objectified others, in the context of the romanticizing narratives of cinematography. The output of the work is a short auto-fiction film Barbara: The Weltschmerz Musical. Through the allegorical figure of a foreigner-artist with the name Barbara, I point out the intimate level of phenomena, which shape the relationship of the so-called West to the so-called Balkans. The region is represented by the ex-Yugoslav area, and in particular by present-day Serbia. Thus, through the theme of yugonostalgia, the work focuses on the issues of decolonization of one's own identity and the reparative turn of the artworld. However, the practical output of the diploma is not so much an analysis of these phenomena as a subtle effort to point out individual motivations and internal processes that accompany them. For this, the work uses the methods of post-irony and cringe aimed at the author herself and her role in the construction of the narrative.
The diploma thesis deals with the relationship between the narrator subjects and objectified others, in the context of the romanticizing narratives of cinematography. The output of the work is a short auto-fiction film Barbara: The Weltschmerz Musical. Through the allegorical figure of a foreigner-artist with the name Barbara, I point out the intimate level of phenomena, which shape the relationship of the so-called West to the so-called Balkans. The region is represented by the ex-Yugoslav area, and in particular by present-day Serbia. Thus, through the theme of yugonostalgia, the work focuses on the issues of decolonization of one's own identity and the reparative turn of the artworld. However, the practical output of the diploma is not so much an analysis of these phenomena as a subtle effort to point out individual motivations and internal processes that accompany them. For this, the work uses the methods of post-irony and cringe aimed at the author herself and her role in the construction of the narrative.
Description
Citation
ILIČ, B. Barbara: Fragile monsters, privileged victims [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta výtvarných umění. .
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
cs
Study field
Intermediální a digitální tvorba
Comittee
Mgr. Martin Mazanec, Ph.D. (předseda)
doc. MgA. Jan Šrámek, Ph.D. (člen)
doc. Mgr. Pavel Korbička (člen)
prof. akad. soch. Jan Ambrůz (člen)
Mgr. Marika Kupková, Ph.D. (člen)
MgA. Michal Pěchouček (člen)
Mgr. Noemi Purkrábková (člen)
doc. MgA. Filip Cenek (člen)
Date of acceptance
Defence
Předseda komise Martin Mazanec zahajuje obhajobu čtením posudku vedoucího práce. Následuje projekce filmu. Po ní přečte svůj posudek oponentka Marika Kupková, a na závěr položí otázky k rozpravě. Diplomantka reaguje na otázky odpovědí, že neukotvenost hlavní hrdinky má kontrastovat s postavou Vojana, který prožívá mnohem větší boj, ale na rozdíl od hlavní postavy to nedokáže zpracovat do uměleckého díla a navýšit tak svůj sociální a kulturní kapitál. Kupková vyjadřuje pochybnost nad tím, zda je postava Vojana rozklíčovatelná bez přečtení průvodního textu. Diplomantka reaguje potěšeně, že se jí líbí myšlenka rozdílných možností čtení díla. Mazanec podotýká, že je otázka, zda jde o chybu či záměr. Diplomantka pohotově ujišťuje, že záměr, a jde podle ní o práci s uměleckým „cringe“, což je rovina, kterou v současném umění absentuje. Purkrábková podotýká, že se jedná o specifickou pozici, která může hodně lidí štvát. Diplomantka reaguje, že chtěla zpracovat téma Jugoslávie, ale zároveň se chtěla vyhnout problematickému vyznění, tedy dílo centralizovala na sebe, aby se možnému problematickému vnímání kontextu vyhnula. Zálešák poukázal na analogii částí díla s klipy z 90. let a zeptal se, zda šlo o záměr. Diplomantka objasňuje, že jí šlo o estetizace do stylu „mocumentary“, ale místo roztřesené byla kamera spíš rozhoupaná. Efekt tedy dle autorčin slov vnikl omylem, přesto se jej v díle nakonec rozhodla ponechat. Zároveň vyjádřila radost nad podobností s hudebními klipy, protože hlavní postava dle jejích slov jako by očekávala, že se z jejího života stane film, avšak nakonec je to spíš série různých klipů. Kupková se dále ptá na to, jak se diplomantce pracovalo s tím, aby určitý škleb v díle nepřebil patos, načež autorka vysvětluje, že zkrátka hrála samu sebe a jen trochu popustila uzdu prožívání vlastních emocí. Ilič z publika přitakává, že se autorka ve scénách na poušti opravdu odvázala. Purkrábková vyhodnocuje literární část práce jako velmi zdařilou. Autorka oceňuje, že ji někdo četl. Mazanec ukončuje rozpravu. Diplomantka děkuje za položené otázky.
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
Document licence
Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení