Ultra-Cycling- Past, Present, Future: A Narrative Review
Loading...
Date
2024-04-29
ORCID
0000-0001-9592-7332Advisor
Referee
Mark
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
SpringerOpen
Altmetrics
Abstract
Background: Ultra-endurance events are gaining popularity in multiple exercise disciplines, including cycling. With increasing numbers of ultra-cycling events, aspects influencing participation and performance are of interest to the cycling community. Main body: The aim of this narrative review was, therefore, to assess the types of races offered, the characteristics of the cyclists, the fluid and energy balance during the race, the body mass changes after the race, and the parameters that may enhance performance based on existing literature. A literature search was conducted in PubMed, Scopus, and Google Scholar using the search terms 'ultracycling', 'ultra cycling', 'ultra-cycling', 'ultra-endurance biking', 'ultra-bikers' and 'prolonged cycling'. The search yielded 948 results, of which 111 were relevant for this review. The studies were classified according to their research focus and the results were summarized. The results demonstrated changes in physiological parameters, immunological and oxidative processes, as well as in fluid and energy balance. While the individual race with the most published studies was the Race Across America, most races were conducted in Europe, and a trend for an increase in European participants in international races was observed. Performance seems to be affected by characteristics such as age and sex but not by anthropometric parameters such as skin fold thickness. The optimum age for the top performance was around 40 years. Most participants in ultra-cycling events were male, but the number of female athletes has been increasing over the past years. Female athletes are understudied due to their later entry and less prominent participation in ultra-cycling races. A post-race energy deficit after ultra-cycling events was observed. Conclusion: Future studies need to investigate the causes for the observed optimum race age around 40 years of age as well as the optimum nutritional supply to close the observed energy gap under consideration of the individual race lengths and conditions. Another research gap to be filled by future studies is the development of strategies to tackle inflammatory processes during the race that may persist in the post-race period.
Ultra-vytrvalostní akce získávají na popularitě v mnoha sportovních disciplínách včetně cyklistiky. S rostoucím počtem ultracyklistických akcí jsou aspekty ovlivňující účast a výkon v zájmu cyklistické komunity. Cílem tohoto narativního přehledu bylo proto posoudit typy závodů, charakteristiky cyklistů, rovnováhu v příjmu tekutin a energie během závodu, změny tělesné hmotnosti po závodě a parametry, které mohou zlepšit výkon na základě existující literatury. V publikacích PubMed, Scopus a Google Scholar byla provedena rešerše pomocí hledaných výrazů „ultracycling“, „ultra cycling“, „ultra-cycling“, „ultra-vytrvalostní cyklistika“, „ultra-bikers“ a „prolonged cycling“. Vyhledávání přineslo 948 výsledků, z nichž 111 bylo relevantních pro tuto recenzi. Studie byly roztříděny podle výzkumného zaměření a výsledky byly shrnuty. Výsledky prokázaly změny ve fyziologických parametrech, imunologických a oxidačních procesech a také v bilanci tekutin a energie. Zatímco individuálním závodem s nejvíce publikovanými studiemi byl Race Across America, většina závodů se konala v Evropě a byl pozorován trend nárůstu evropských účastníků mezinárodních závodů. Zdá se, že výkonnost je ovlivněna charakteristikami, jako je věk a pohlaví, ale ne antropometrickými parametry, jako je tloušťka kožní řasy. Optimální věk pro vrcholový výkon byl kolem 40 let. Většina účastníků ultracyklistických akcí byli muži, ale počet sportovkyň se v posledních letech zvyšuje. Atletky jsou nedostatečně studovány kvůli jejich pozdějšímu vstupu a méně výrazné účasti na ultracyklistických závodech. Byl pozorován energetický deficit po po ultracyklistických závodech. Budoucí studie potřebují prozkoumat příčiny pozorovaného optimálního věku závodu kolem 40 let věku a také optimální zásobování živinami k uzavření pozorované energetické mezery s ohledem na délku a podmínky jednotlivých závodů. Další mezerou ve výzkumu, kterou mají zaplnit budoucí studie, je vývoj strategií pro řešení zánětlivých procesů během závodu, které mohou přetrvávat v období po závodě.
Ultra-vytrvalostní akce získávají na popularitě v mnoha sportovních disciplínách včetně cyklistiky. S rostoucím počtem ultracyklistických akcí jsou aspekty ovlivňující účast a výkon v zájmu cyklistické komunity. Cílem tohoto narativního přehledu bylo proto posoudit typy závodů, charakteristiky cyklistů, rovnováhu v příjmu tekutin a energie během závodu, změny tělesné hmotnosti po závodě a parametry, které mohou zlepšit výkon na základě existující literatury. V publikacích PubMed, Scopus a Google Scholar byla provedena rešerše pomocí hledaných výrazů „ultracycling“, „ultra cycling“, „ultra-cycling“, „ultra-vytrvalostní cyklistika“, „ultra-bikers“ a „prolonged cycling“. Vyhledávání přineslo 948 výsledků, z nichž 111 bylo relevantních pro tuto recenzi. Studie byly roztříděny podle výzkumného zaměření a výsledky byly shrnuty. Výsledky prokázaly změny ve fyziologických parametrech, imunologických a oxidačních procesech a také v bilanci tekutin a energie. Zatímco individuálním závodem s nejvíce publikovanými studiemi byl Race Across America, většina závodů se konala v Evropě a byl pozorován trend nárůstu evropských účastníků mezinárodních závodů. Zdá se, že výkonnost je ovlivněna charakteristikami, jako je věk a pohlaví, ale ne antropometrickými parametry, jako je tloušťka kožní řasy. Optimální věk pro vrcholový výkon byl kolem 40 let. Většina účastníků ultracyklistických akcí byli muži, ale počet sportovkyň se v posledních letech zvyšuje. Atletky jsou nedostatečně studovány kvůli jejich pozdějšímu vstupu a méně výrazné účasti na ultracyklistických závodech. Byl pozorován energetický deficit po po ultracyklistických závodech. Budoucí studie potřebují prozkoumat příčiny pozorovaného optimálního věku závodu kolem 40 let věku a také optimální zásobování živinami k uzavření pozorované energetické mezery s ohledem na délku a podmínky jednotlivých závodů. Další mezerou ve výzkumu, kterou mají zaplnit budoucí studie, je vývoj strategií pro řešení zánětlivých procesů během závodu, které mohou přetrvávat v období po závodě.
Description
Citation
Sports Medicine-Open. 2024, vol. 10, issue 48, p. 1-18.
https://sportsmedicine-open.springeropen.com/articles/10.1186/s40798-024-00715-7
https://sportsmedicine-open.springeropen.com/articles/10.1186/s40798-024-00715-7
Document type
Peer-reviewed
Document version
Published version
Date of access to the full text
Language of document
en