Možnosti hodnocení a predikce trvanlivosti betonu
Loading...
Date
Authors
Advisor
Referee
Mark
A
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta stavební
ORCID
Abstract
Diplomová práce se zabývá problematikou trvanlivosti betonu se zaměřením na karbonataci betonu a cyklické zmrazování a rozmrazování. V rámci práce byly provedeny dva experimenty. První experiment byl zaměřen na hodnocení dlouhodobého vývoje mechanických vlastností betonu, posouzení kvality povrchové vrstvy betonu a sledování vývoje karbonatace. Pro experiment byla využita tělesa, jež byla uložena po dobu přibližně 11 let v laboratorních podmínkách. Stanovené vlastnosti byly porovnány se známými výsledky ve stáří těles 28 dnů. Na tělesech byla stanovena hloubka přirozené karbonatace, která byla porovnána s vypočítanými hodnotami pomocí predikčních modelů implementovaných v programu FReET-D. Druhý experiment byl zaměřen na posouzení vlivu počátečního stupně nasycení zkušebních těles na degradaci betonu při cyklickém zmrazování a rozmrazování. Zkoušce byla vystavena zkušební tělesa tří druhů betonu, jež se lišila počátečním stupněm nasycení. Míra poškození byla hodnocena pomocí nedestruktivních metod, konkrétně ultrazvukové a rezonanční metody, na jejichž základě byly stanoveny relativní moduly pružnosti.
This diploma thesis deals with the durability of concrete, with a focus on carbonation and freeze–thaw resistance. Two experimental studies were conducted within the scope of the thesis. The first experiment focused on evaluating the long-term development of mechanical properties of concrete, assessing the quality of the concrete surface layer, and monitoring carbonation development. The experiment involved specimens that had been stored under laboratory conditions for approximately 11 years. The determined parameters were compared with reference values obtained at the age of 28 days. The depth of natural carbonation was measured and subsequently compared with values predicted using carbonation models implemented in the FReET-D program. The second experiment aimed to determine the effect of the initial degree of saturation of test specimens on concrete degradation during freeze–thaw cycles. Test specimens made of three different concrete mixtures with varying initial saturation levels were subjected to freeze–thaw testing. The extent of damage was assessed using non-destructive methods, specifically ultrasonic and resonance methods, from which relative dynamic moduli of elasticity were calculated.
This diploma thesis deals with the durability of concrete, with a focus on carbonation and freeze–thaw resistance. Two experimental studies were conducted within the scope of the thesis. The first experiment focused on evaluating the long-term development of mechanical properties of concrete, assessing the quality of the concrete surface layer, and monitoring carbonation development. The experiment involved specimens that had been stored under laboratory conditions for approximately 11 years. The determined parameters were compared with reference values obtained at the age of 28 days. The depth of natural carbonation was measured and subsequently compared with values predicted using carbonation models implemented in the FReET-D program. The second experiment aimed to determine the effect of the initial degree of saturation of test specimens on concrete degradation during freeze–thaw cycles. Test specimens made of three different concrete mixtures with varying initial saturation levels were subjected to freeze–thaw testing. The extent of damage was assessed using non-destructive methods, specifically ultrasonic and resonance methods, from which relative dynamic moduli of elasticity were calculated.
Description
Keywords
Citation
HOŠKOVÁ, A. Možnosti hodnocení a predikce trvanlivosti betonu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta stavební. 2026.
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
cs
Study field
bez specializace
Comittee
Ing. Vladimír Dibelka, Ph.D. (předseda)
prof. Ing. Pavel Schmid, Ph.D. (místopředseda)
doc. Ing. Petr Cikrle, Ph.D. (člen)
doc. Ing. Ondřej Anton, Ph.D. (člen)
Ing. Jiří Strnad, Ph.D. (člen)
Ing. Igor Suza (člen)
Ing. Dalibor Kocáb, Ph.D. (člen)
Date of acceptance
2026-02-04
Defence
Během své prezentace s názvem Možnosti hodnocení a predikce trvanlivosti betonu studentka pohovořila o problematice práce - karbonatace a mrazuvzdornost betonu. Studentka pohovořila o receptuře betonů, následoval popis kvality povrchové vrstvy, dále pohovořila o hlubce přirozené karbonatace a zrychlené karbonatace. Následovalo porovnání výsledků s modely z programu FReET. Následoval popis zkušebních těles pro stanovení mrazuvzdornosti a výsledky zkoušek. V závěru studentka shrnula výsledky své práce.
Následovaly dotazy oponentky práce Ing. Martiny Sadílkové Šomodíkové, Ph.D.:
1. Na str. 58 píšete, že poměr pevnosti v příčném tahu a pevnosti v tahu za ohybu se dle literatury pohybuje kolem hodnoty 0,7. V Tab. 22 pak uvádíte tyto poměry pro zkoušené betony s hodnotami nižšími v rozmezí 0,47–0,56. Čím si vysvětlujete tuto nižší hodnotu?
2. Při modelování karbonatace uvádíte v textech na str. 77–78 srovnání hodnot stanovených na základě různých modelů v [mm]. Zde by bylo vhodnější uvést relativní chybu v [%]. V Obr. 45–50 by pro lepší ohodnocení modelu nebylo od věci rovněž uvést rozptyly stanovených hodnot. Je zřejmé, že s využitím různých modelů uživatel dostává různé predikce hloubky karbonatace. Dokážete shrnout nějaká doporučení, který model a za jakých předpokladů si vybrat?
3. Relativní dynamické moduly (RDM) v průběhu zkoušky mrazuvzdornosti – str. 88–93 práce: očekávala bych trend zřejmý u betonu B, tedy s vyšším stupněm nasycení klesá RDM. U betonů A i C je ale pozorovaný trend zcela opačný. Můžete to vysvětlit?
Studentka na otázky odpověděla.
Následovaly dotazy členů komise:
prof. Ing. Pavel Schmid, Ph.D. položil otázku:
Jak probíhá zrychlená karbonatace? Software FReET je volně dostupný? Jaké do jednotlivých modelů vstupují veličiny?
doc. Ing. Petr Cikrle, Ph.D. položil otázku:
Byl by rozdíl ve výsledcích karbonatace při řezání těles na pile oproti lomu?
Ing. Igor Suza položil otázku:
Jaké je pH čerstvého betonu?
Studentka na otázky odpověděla.
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
