Možnosti výroby sirupů z vybraných léčivých rostlin
Loading...
Date
Authors
Barčinová, Nikola
Advisor
Referee
Mark
A
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická
ORCID
Abstract
Diplomová práca sa zameriavala na skúmanie sirupov pripravených z rôznych liečivých rastlín pomocou dvoch odlišných výrobných postupov. Meranie zahŕňalo hodnotenie antioxidačných vlastností, obsahu vitamínu C, fenolických látok a flavonoidov. Súčasťou analýz bola aj senzorická charakteristika sirupov.Výsledky ukázali, že použité extrakčné médium a technologický postup významne ovplyvnili chemické aj senzorické vlastnosti. Etanolové extrakty dosahovali skoro u všetkých vzoriek vyššiu antioxidačnú aktivitu. Zatiaľ čo pri sirupoch bola metóda 1 vhodnejšia na spracovanie púpavy, agátu a borovice, zatiaľ čo metóda 2 bola efektívnejšia pri žihľave a lipe. Pri extrakcii fenolických zlúčenín sa etanol ukázal ako účinnejšie médium pre púpavu, žihľavu a agát, kým pri ostatných rastlinách bol výťažok vyšší vo vodných extraktoch. Pri stanovení obsahu flavonoidov bol etanol vhodnejším rozpúšťadlo ako voda. Flavonoidy a fenolické zlúčeniny v sirupoch sa v najväčšej miere nachádzali v sirupoch vyrobených metódou 1, výnimkou bola lipa, kde bola vhodnejšia metóda 2. Obsah vitamínu C sa stanovoval v lyofilizovaných rastlinných materiáloch, pričom najvyššie hodnoty boli zistené v lipe a agáte. V prípade sirupov dosiahli najvyšší obsah vitamínu C vzorky vyrábané metódou 1.Senzorické hodnotenie preukázalo rozdiely medzi jednotlivými vzorkami v závislosti od použitých metód a koncentrácií. Preferencie sa líšili podľa typu rastliny, no vo všeobecnosti bola metóda 1 priaznivejšia z hľadiska chuti, zatiaľ čo metóda 2 z hľadiska vône. Najprijateľnejšie sa javili z výsledkov celkového dojmu riedenia 1:5 a 1:15 pre metódu 1 a 1:2 až 1:4 pre metódu 2. Na základe výsledkov párovej porovnávacej skúšky boli sirupy vyrábané metódou 1 celkovo preferovanejšie.
The thesis focused on the analysis of syrups prepared from various medicinal plants using two different production methods. The research included the evaluation of antioxidant properties, vitamin C content, phenolic compounds, and flavonoids. The analyses also encompassed sensory characterization of the syrups. The results showed that the extraction medium and technological procedure significantly influenced both the chemical and sensory properties. Ethanolic extracts exhibited higher antioxidant activity in almost all samples. Regarding the syrups, method 1 proved to be more suitable for processing dandelion, locust, and pine, while method 2 was more effective for nettle and linden. Ethanol was found to be a more effective extraction solvent for phenolic compounds in dandelion, nettle, and locust. In contrast, higher yields were achieved using water-based extracts for the remaining plants. In the determination of flavonoid content, ethanol also proved to be a more suitable solvent than water. The highest content of flavonoids and phenolic compounds was generally found in syrups produced using method 1, except for linden, where method 2 was more appropriate.Vitamin C content was determined in lyophilized plant materials, with the highest levels found in linden and locust. Among the syrups, the highest vitamin C content was observed in samples produced by method 1. Sensory evaluation revealed differences among the samples depending on the production method and dilution ratios. Preferences varied according to the type of plant, but in general, method 1 was more favorable in terms of taste, whereas method 2 was preferred for aroma. Based on the overall impression, the most acceptable dilution ratios were 1:5 and 1:15 for method 1, and 1:2 to 1:4 for method 2. According to the paired comparison test results, syrups produced by method 1 were preferred overall.
The thesis focused on the analysis of syrups prepared from various medicinal plants using two different production methods. The research included the evaluation of antioxidant properties, vitamin C content, phenolic compounds, and flavonoids. The analyses also encompassed sensory characterization of the syrups. The results showed that the extraction medium and technological procedure significantly influenced both the chemical and sensory properties. Ethanolic extracts exhibited higher antioxidant activity in almost all samples. Regarding the syrups, method 1 proved to be more suitable for processing dandelion, locust, and pine, while method 2 was more effective for nettle and linden. Ethanol was found to be a more effective extraction solvent for phenolic compounds in dandelion, nettle, and locust. In contrast, higher yields were achieved using water-based extracts for the remaining plants. In the determination of flavonoid content, ethanol also proved to be a more suitable solvent than water. The highest content of flavonoids and phenolic compounds was generally found in syrups produced using method 1, except for linden, where method 2 was more appropriate.Vitamin C content was determined in lyophilized plant materials, with the highest levels found in linden and locust. Among the syrups, the highest vitamin C content was observed in samples produced by method 1. Sensory evaluation revealed differences among the samples depending on the production method and dilution ratios. Preferences varied according to the type of plant, but in general, method 1 was more favorable in terms of taste, whereas method 2 was preferred for aroma. Based on the overall impression, the most acceptable dilution ratios were 1:5 and 1:15 for method 1, and 1:2 to 1:4 for method 2. According to the paired comparison test results, syrups produced by method 1 were preferred overall.
Description
Keywords
Sirupy , liečivé rastliny , púpava lekárska (Taraxacum officinale) , žihľava dvojdomá (Urtica dioica L.) , agát biely (Robinia pseudoacacia L.) , lipa malolistá (Tilia cordata Mill.) , borovica lesná (Pinus sylvestris L.) , antioxidačná aktivita , vitamín C , fenolické látky , flavonoidy , senzorická analýza , HPLC , Syrups , medicinal plants , dandelion (Taraxacum officinale) , stinging nettle (Urtica dioica L.) , linden (Tilia cordata Mill.) , locust (Robinia pseudoacacia L.) , pine (Pinus sylvestris L.) , antioxidant activity , vitamin C , phenolic compounds , flavonoids , sensory analysis , HPLC
Citation
BARČINOVÁ, N. Možnosti výroby sirupů z vybraných léčivých rostlin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2025.
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
sk
Study field
bez specializace
Comittee
prof. RNDr. Ivana Márová, CSc. (předseda)
prof. Ing. Stanislav Obruča, Ph.D. (místopředseda)
doc. Ing. Pavel Diviš, Ph.D. (člen)
prof. Mgr. Václav Brázda, Ph.D. (člen)
doc. RNDr. Renata Mikulíková, Ph.D. (člen)
doc. Ing. Eva Vítová, Ph.D. (člen)
doc. Ing. Tomáš Gregor, Ph.D. (člen)
Date of acceptance
2025-05-22
Defence
1. Studentka seznámila členy komise s náplní a cílem diplomové práce.
2. Byly přečteny posudky na diplomovou práci.
3. Studentka akceptovala všechny připomínky oponenta a na všechny otázky odpověděla v plné šíři.
Diskuse:
prof. RNDr. Ivana Márová, CSc.
Jaký byl obsah cukrů v sirupech?
Zmínila jste, že zastoupení vitamínu C bylo jiné v rostlinách než následně v sirupech, ale uvádíte to v jiných jednotkách, přepočítávali jste to na sušinu?
Jaké množství antioxidantů bylo ve vzorcích lípy? Jakou barvu měli vzorky s lípou?
Který sirup nejvíce chutnal hodnotitelům? Jedná se o běžně používané sirupy?
Stanovovali jste množství vody v bylinách?
doc. Ing. Pavel Diviš, Ph.D.
Jakým způsobem byl stanovován vitamín C? Jakou metodu jste využívali? Co bylo použito jako detektor? Jaká byla použita vlnová délka? Jakou jste používali kolonu? Víte, jaký byl retenční čas vitamínu C?
prof. Mgr. Václav Brázda, Ph.D.
Jakou část jednotlivých rostlin jste používala k výrobě sirupů? Byly rostliny nějak homogenizovány?
Jaký byl poměr bylin k cukru u metody jedna?
Studentka odpověděla na všechny doplňující otázky členů komise, které byly v průběhu diskuse k dané problematice vzneseny. V diskusi studentka prokázala výbornou orientaci v dané problematice. Po diskusi následovalo hodnocení závěrečné práce. Diplomantka prokázala nejen výborné odborné znalosti, ale i schopnost samostatné prezentace dosažených výsledků.
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
