Vývoj reologických vlastností plastifikované alkalicky aktivované strusky v čase
| but.committee | prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. (předseda) prof. Ing. Jaromír Havlica, DrSc. (člen) prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc. (člen) prof. Ing. Petr Ptáček, Ph.D. (člen) doc. Ing. František Šoukal, Ph.D. (člen) doc. Ing. Lucy Vojtová, Ph.D. (člen) Ing. Jiří Pác (člen) | cs |
| but.defence | Studentka v rámci obhajoby své práce Vývoj reologických vlastností plastifikované alkalicky aktivované strusky v čase se nejdříve zmínila o motivaci této práce a cíli této práce. V rámci experimentální části představila použité suroviny, použité metody a způsoby měření. V sekci výsledků ukázala výsledky reologických měření a vysvětlila získané parametry, výsledky z izotermické kalorimetrie. Na závěr přehledně shrnula dosažené výsledky a přešla k otázkám oponenta: 1) Naměřené výsledky ukazují, že způsob dávkování lignosulfonátového plastifikátoru se zdá být důležitým faktorem zejména při aktivaci vodním sklem s modulem 0,1. Zejména ve vztahu k povrchové chemii aktivované strusky diskutujte, proč systém, do kterého byla dávkována přísada až po 90 s od začátku míchání (označeno v práci jako systém „C“) vykazoval výrazně odlišné reologické parametry (např. smykové napětí na hranici lineárně viskoelastické oblasti, mez porušení atd.) v porovnání se systémem, kde byl naopak aktivátor přidáván se zpožděním od začátku míchání (systém „D“)? 2) Proč způsob dávkování plastifikační přísady (systémy „B“, „C“ a „D“) téměř neovlivnil sledované reologické parametry za použití aktivace vodním sklem s vyšším silikátovým modulem (tj. 0,25; 0,50)? 1) Proč si myslíte, že při měření reologie jste schopna odhadnout strukturu? 2) Jak se vyjadřuje reologická křivka a jak je to se závislostí viskozity? 3) Jaký typ plastifikátoru nejméně snižuje účinost při vyšším silikátovém modulu? Na dané otázky studentka výborně odpověděla. | cs |
| but.jazyk | čeština (Czech) | |
| but.program | Chemie, technologie a vlastnosti materiálů | cs |
| but.result | práce byla úspěšně obhájena | cs |
| dc.contributor.advisor | Bílek, Vlastimil | cs |
| dc.contributor.author | Krejčová, Marie | cs |
| dc.contributor.referee | Kalina, Lukáš | cs |
| dc.date.accessioned | 2021-09-07T06:56:13Z | |
| dc.date.available | 2021-09-07T06:56:13Z | |
| dc.date.created | 2021 | cs |
| dc.description.abstract | Tato diplomová práce se zabývá vývojem reologických vlastností plastifikované alkalicky aktivované strusky v čase a v závislostí na době přídavku plastifikátoru a aktivátoru. Tyto vlastnosti jsou velmi zásadní pro využití tohoto materiálu v praxi. Hlavní částí této práce byla oscilační měření. Byly prováděny dva typy měření – měření se zvětšující se amplitudou a časová měření. Cílem amplitudových měření bylo zjistit limitní vlastnosti vzorku související s destrukcí struktury, zatímco v časových testech šlo o kontinuální sledování vyvíjení této struktury. Dále bylo provedeno kalorimetrické měření a měření tuhnutí pomocí Vicatova přístroje. U jednotlivých směsí byl měněn křemičitý modul aktivátoru a způsob přídavku plastifikátoru na bázi lignosulfonátu. Bylo zjištěno, že při křemičitém modulu 0 (aktivace NaOH) funguje plastifikátor velmi dobře, nejlepších výsledků bylo dosaženo při přidání plastifikátoru na počátku míchání a aktivátoru až později. Se zvyšujícím se křemičitým modulem docházelo ke snižování významu přítomnosti plastifikátoru. | cs |
| dc.description.abstract | This diploma thesis deals with the development of the rheological properties of plasticized alkali-activated slag over time and depending on the timing of plasticizer and activator addition. These properties are very essential for the use of this material in practice. The main part of this work was oscillating measurements. Two types of measurements were performed – amplitude sweep and time sweep. The aim of the amplitude sweep was to determine the limit properties of the sample related to the destructive structure when the time sweep was continuous monitoring of the evolving structure. Furthermore, calorimetric measurements and solidification measurements were performed using a Vicat apparatus. The silica modulus activator and the method of adding the lignosulfonate-based plasticizer were changed for the individual mixtures. It was found that with the silica module 0 (activation with NaOH) the plasticizer works very well, better results were obtained with the addition of the plasticizer at the beginning of mixing and the activator only later. With increasing silica modulus, the importance of the presence of a plasticizer decreased. | en |
| dc.description.mark | A | cs |
| dc.identifier.citation | KREJČOVÁ, M. Vývoj reologických vlastností plastifikované alkalicky aktivované strusky v čase [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021. | cs |
| dc.identifier.other | 131485 | cs |
| dc.identifier.uri | http://hdl.handle.net/11012/201497 | |
| dc.language.iso | cs | cs |
| dc.publisher | Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická | cs |
| dc.rights | Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení | cs |
| dc.subject | Plastifikátor na bázi lignosulfonátu | cs |
| dc.subject | oscilační měření | cs |
| dc.subject | vývoj v čase | cs |
| dc.subject | Lignosulfonate-based plasticizer | en |
| dc.subject | oscillating measurements | en |
| dc.subject | development over time | en |
| dc.title | Vývoj reologických vlastností plastifikované alkalicky aktivované strusky v čase | cs |
| dc.title.alternative | Evolution of rheological parameters of platicized alkali-activateted slag in time | en |
| dc.type | Text | cs |
| dc.type.driver | masterThesis | en |
| dc.type.evskp | diplomová práce | cs |
| dcterms.dateAccepted | 2021-09-06 | cs |
| dcterms.modified | 2021-09-06-10:28:23 | cs |
| eprints.affiliatedInstitution.faculty | Fakulta chemická | cs |
| sync.item.dbid | 131485 | en |
| sync.item.dbtype | ZP | en |
| sync.item.insts | 2021.11.08 13:06:50 | en |
| sync.item.modts | 2021.11.08 12:14:09 | en |
| thesis.discipline | Chemie, technologie a vlastnosti materiálů | cs |
| thesis.grantor | Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. Ústav chemie materiálů | cs |
| thesis.level | Inženýrský | cs |
| thesis.name | Ing. | cs |