Příprava a optimalizace biokompozitního materiálu pro zpracování pultruzí

Loading...
Thumbnail Image
Date
ORCID
Mark
A
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická
Abstract
Tato diplomová práce byla zaměřena na syntézu a následné použití polyesterové pryskyřice z přírodních zdrojů jako matrice pro biokompozit s výztuží v podobě lněných vláken. Syntetizovaná biopryskyřice byla charakterizována metodou hmotností spektrometrie (MS) a infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací (FTIR). Zvolenou metodou pro přípravu kompozitního materiálu byla pultruze. V rámci diplomové práce byla provedena optimalizace jednotlivých složek kompozitu. Byly připraveny dva typy kompozitního materiálu. Kompozit s vlákny povrchově modifikovanými acetylací a referenční kompozit s neupravenými vlákny. Výsledné kompozity byly podrobeny zkouškám mechanických vlastností, a to tříbodové ohybové zkoušce, tahové zkoušce, ohybu na krátkou vzdálenost (SBS), zkoušce rázové houževnatosti a dynamické mechanické analýze (DMA). Termické vlastnosti byly zkoumány pomocí diferenční skenovací kalorimetrie (DSC), stanovení teploty průhybu při zatížení (HDT) a termogravimetrické analýzy (TGA). Dále byla provedena kontrola adheze výztuže pomocí elektronové skenovací mikroskopie (SEM) a stanovení nasákavosti kompozitů. Na základě výsledků analýz byl prokázán pozitivní vliv povrchové úpravy vláken acetylací na mechanické vlastnosti kompozitů.
This thesis focused on the synthesis and subsequent use of polyester resin from renewable natural resources as a matrix for a biocomposite with flax fibre reinforcement. The synthesized bio-based resin was characterized by mass spectrometry (MS) and Fourier-transform infrared spectroscopy (FTIR). The pultrusion was method chosen for the preparation of the composite materials. The optimalisation of the individual components of the composite was carried out as part of the thesis. Two types of composite material were prepared, a composite with fibres surface modified by acetylation and a reference composite with unmodified fibres. The resulting composites were subjected to mechanical properties tests, namely three-point flexural test, tensile test, short beam shear test (SBS), Charpy impact test and dynamic mechanical analysis (DMA). The thermal properties were investigated by differential scanning calorimetry (DSC), heat distortion temperature test (HDT) and thermogravimetric analysis (TGA). In addition, the reinforcement adhesion was monitored by scanning electron microscopy (SEM). Determination of the water absorption of the composites was also carried out. Based on the results of the analyses, a positive effect of the surface treatment of fibres by acetylation on the mechanical properties of the composites was demonstrated.
Description
Citation
SOUSEDÍK, J. Příprava a optimalizace biokompozitního materiálu pro zpracování pultruzí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
cs
Study field
bez specializace
Comittee
prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. (předseda) prof. Ing. Jaromír Havlica, DrSc. (člen) prof. Ing. Petr Ptáček, Ph.D. (člen) doc. Ing. František Šoukal, Ph.D. (člen) doc. Ing. Lucy Vojtová, Ph.D. (člen) Ing. Jiří Pác (člen) Ing. Jiří Lerch (člen)
Date of acceptance
2023-05-30
Defence
Student v rámci obhajoby své práce Charakteristika pryskyřice nejdříve komisi seznámil s cíli a motivací své práce na téma. Následně komisi vysvětlil především vliv doby acetylace vláken. Následně ukázal možnosti optimalizace a volbu částicového plniva. Poté se zaměřil na výsledné materiálové složení pultrudovaného biokompozitu a mechanické složení pultrudovaných kompozitů, jejich nasákavost a kontrolu mezifázového rozhraní pomocí SEM. Po shrnutí nejdůležitějších výsledků byl komisí vyzván k odpovědím na otázky oponenta: 1) Připravené kompozity vykazují značnou nasákavost na úrovni 12 % hm. Jak lze nasákavost přírodních vláken snížit? 2) Při studiu kinetiky vytvrzování na DSC uvádíte, že při menší rychlosti ohřevu je celkové množství polymeračního tepla (plocha pod křivkou) nižší než u vyšší rychlosti ohřevu vzorku. Čím může být tento rozdíl způsoben? Následně komise položila tyto otázky: 1) Můžete vysvětlit použití Kissingerova rovnice a předexponenciálního faktoru? 2) Jde metodou pultruze vyrobit i různé profily? 3) Jak se kontroluje dané procento vláken? Student na všechny otázky výborně odpověděl.
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
Document licence
Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení
DOI
Collections
Citace PRO