Optimalizace parametrů simulace v procesu ošetření tlakové licí formy postřikem

Abstract

Tato diplomová práce, vypracovaná pro společnost Škoda Auto, řeší optimalizaci parametrů numerické simulace vysokotlakého lití v programu ProCast. Cílem bylo sestavení a validace metodiky zadávání parametrů vnějšího ošetření postřikem. Samotná optimalizace byla provedena na simulaci tlakového lití pro odlitek bloku motoru. Na reálné formě bylo za pomocí termografické kamery nasnímáno teplotní pole, které bylo následně porovnáno se simulací. Parametry simulace byly upraveny dle experimentálně získaných dat a odborné literatury, přičemž průběh optimalizace si vyžádal změnu nejen parametrů týkajících se vnějšího ošetření, ale i materiálových modelů, či změny součinitele přestupu a prostupu tepla mezi formou a odlitkem. Použitým postupem bylo teplotní pole původní simulace, které se od reality lišilo o více než 100 °C, optimalizováno tak, že výsledky v měřených místech nedosahují vyššího rozdílu než ± 20 °C. Použitý postup tedy lze uplatnit jako požadovanou metodiku pro optimalizaci dalších simulací.This thesis, prepared for Škoda Auto, deals with the optimization of die casting simulation parameters in software ProCast. The aim was to develop and validate a methodology for inputting die spray parameters. The optimization itself was performed on a high pressure die casting simulation for an engine block casting. The temperature field was taken from the real die using a thermographic camera and then compared with the simulation. The parameters of the simulation were adjusted according to the experimentally obtained data and literature, and the course of optimization required changing not only the parameters related to the external treatment, but also the material models, or changing the heat transfer coefficient between the die and the casting. By the procedure, the temperature field of the original simulation, which differed from reality by more than 100 °C, was optimised so that the results at the measured locations did not reach a difference of more than ± 20 °C. Therefore, the procedure used can be applied as the required methodology for optimising further simulations.