Studium vlivu přídavku kávové sedliny do půdy na růst vybraných rostlin
Loading...
Date
Authors
Kopková, Pavlína
ORCID
Advisor
Referee
Mark
A
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická
Abstract
Vzhledem k celosvětově vysoké konzumaci kávy vzniká velké množství odpadního produktu kávové sedliny. Cílem této práce je zhodnotit možné využití této odpadní suroviny v zemědělství jako hnojiva pro polní plodiny. Byly provedeny růstové experimenty s půdou typu hnědozem, obohacené o 2,5 obj.% kávové sedliny nebo upravené kávové sedliny a následně byla provedena charakterizace půdy a vypěstovaných rostlin salátu Lactuca sativa L. a kukuřice Zea Mays. Ačkoliv germinační testy neprokázaly fytotoxicitu půdních směsí, přídavek jakkoli upravené kávové sedliny vedl k úbytku biomasy rostlin. Mezi saláty a kukuřicí byly pozorovány rozdíly jižv průběhu růstu. Po sklizni byl zjištěn snížený obsah chlorofylu nebo minerálních látek ve vypěstovaných rostlinách. Připravené půdní směsi měly vliv na pH půdy, kdy největší pokles pH byl změřen po přídavku oxidované kávové sedliny. Prvková analýza půd před pěstováním prokázala v půdních směsích nárůst obsahu některých minerálních prvků, které jsou pro rostliny významné (K, Ca, Na, Mg), ale zároveň došlo k poklesu koncentrace jednoho z nejdůležitějších prvků, a tím je P.
Due to the globally high consumption of coffee, a large amount of spent coffee grounds is generated. This study aims to evaluate the potential use of this waste material in agriculture as fertiliser for field crops. Growth experiments were conducted with brown soil enriched with 2.5 vol.% of coffee grounds or modified coffee grounds, followed by soil and lettuce (Lactuca sativa L.) and corn (Zea mays) plant characterisation. Although germination tests did not demonstrate phytotoxicity of the soil mixtures, the addition of any modified coffee grounds led to a decrease in plant biomass. Differences between lettuce and corn were observed during growth. After harvesting, a decreased chlorophyll content or mineral substances was found in the cultivated plants. Prepared soil mixtures affected soil pH, with the greatest pH decrease measured after the addition of oxidized coffee grounds. Elemental analysis of the soils before cultivation showed an increase in the content of some essential mineral elements for plants (K, Ca, Na, Mg), but at the same time, there was a decrease in the concentration of one of the most important elements, phosphorus (P).
Due to the globally high consumption of coffee, a large amount of spent coffee grounds is generated. This study aims to evaluate the potential use of this waste material in agriculture as fertiliser for field crops. Growth experiments were conducted with brown soil enriched with 2.5 vol.% of coffee grounds or modified coffee grounds, followed by soil and lettuce (Lactuca sativa L.) and corn (Zea mays) plant characterisation. Although germination tests did not demonstrate phytotoxicity of the soil mixtures, the addition of any modified coffee grounds led to a decrease in plant biomass. Differences between lettuce and corn were observed during growth. After harvesting, a decreased chlorophyll content or mineral substances was found in the cultivated plants. Prepared soil mixtures affected soil pH, with the greatest pH decrease measured after the addition of oxidized coffee grounds. Elemental analysis of the soils before cultivation showed an increase in the content of some essential mineral elements for plants (K, Ca, Na, Mg), but at the same time, there was a decrease in the concentration of one of the most important elements, phosphorus (P).
Description
Citation
KOPKOVÁ, P. Studium vlivu přídavku kávové sedliny do půdy na růst vybraných rostlin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
cs
Study field
bez specializace
Comittee
prof. RNDr. Ivana Márová, CSc. (předseda)
prof. Ing. Stanislav Obruča, Ph.D. (místopředseda)
doc. Ing. Pavel Diviš, Ph.D. (člen)
prof. Mgr. Václav Brázda, Ph.D. (člen)
doc. RNDr. Renata Mikulíková, Ph.D. (člen)
doc. Ing. Eva Vítová, Ph.D. (člen)
prof. Ing. Stanislav Kráčmar, DrSc. (člen)
Date of acceptance
2024-05-23
Defence
1. Studentka seznámila členy komise s náplní a cílem diplomové práce.
2. Byly přečteny posudky na diplomovou práci.
3. Studentka akceptovala všechny připomínky oponentky a na všechny otázky odpověděla v plné šíři.
Diskuse:
prof. RNDr. Ivana Márová, CSc.
Jaký byl postup stanovení chlorofylu? Byly použity stejné navážky rostlin?
Na slidu 11 uvádíte standard destilovaná voda u klíčení, můžete to objasnit?
Uvádíte pH u půd rozmezí 7 až 7,4, jsou rostliny náchylné již na takto malé rozmezí? Jaký parametr měl tedy největší vliv?
Zmínila jste, že jste oxidací odstranili fenolické látky, především kofein, co se stalo s danými látkami po oxidaci? Mohou být po oxidaci toxičtější? Mohou mít i tyto látky nějak negativní vliv na růst rostlin? Z jakého důvodu jste používali manganistan k oxidaci?
Zmínila jste, že se kávový olej používá v kosmetice, je tento olej vyráběn z kávové sedliny?
prof. Mgr. Václav Brázda, Ph.D.
Jak a kde byly rostliny pěstovány? Jaké byly světelné podmínky? Byla intenzita osvětlení srovnatelná s přirozeným osvětlením?
doc. RNDr. Renata Mikulíková, Ph.D.
Jaká metoda byla využita pro stanovení kofeinu?
prof. Ing. Stanislav Kráčmar, DrSc.
Zaměřovali jste se také v práci na stanovení dusíku a jeho množství v použité půdě?
Studentka odpověděla na všechny doplňující otázky členů komise, které byly v průběhu diskuse k dané problematice vzneseny. V diskusi studentka prokázala výbornou orientaci v dané problematice. Po diskusi následovalo hodnocení závěrečné práce. Diplomantka prokázala nejen výborné odborné znalosti, ale i schopnost samostatné prezentace dosažených výsledků.
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
Document licence
Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení