Numerické modelování rozptylu laserového světla z drsných povrchů

Loading...
Thumbnail Image

Date

Authors

Šulc, Václav

Mark

B

Journal Title

Journal ISSN

Volume Title

Publisher

Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství

ORCID

Abstract

Na základě Beckmannovy-Kirchhoffovy skalární teorie rozptylu elektromagnetického záření byl odvozen výraz pro komplexní amplitudu světelné vlny rozptýlené z drsného povrchu. Tento výsledek byl použit pro vytvoření numerického modelu rozptylu v programu Matlab. Pomocí programu Gwyddion byl vytvořen soubor digitálních snímků různých typů povrchů, pro které byla provedena numerická simulace rozptylu monochromatického světla. Numerický model byl ověřen a získané výsledky byly konfrontovány s experimentálními výsledky.
A Matlab numerical model for scattering simulation was proposed based on the solution derived from the Beckmann-Kirchhoff scalar theory of scattering of electromagnetic waves from rough surfaces. A series of various synthetic surface samples were obtained using the open source software Gwyddion on which numerical simulations of scattering were carried out. The validity of this numerical model was tested and compared with experimental results.

Description

Citation

ŠULC, V. Numerické modelování rozptylu laserového světla z drsných povrchů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.

Document type

Document version

Date of access to the full text

Language of document

cs

Study field

Fyzikální inženýrství a nanotechnologie

Comittee

prof. RNDr. Tomáš Šikola, CSc. (předseda) prof. RNDr. Miroslav Liška, DrSc. (místopředseda) prof. RNDr. Bohumila Lencová, CSc. (člen) prof. RNDr. Jiří Komrska, CSc. (člen) prof. RNDr. Petr Dub, CSc. (člen) prof. RNDr. Radim Chmelík, Ph.D. (člen) prof. RNDr. Jiří Spousta, Ph.D. (člen) prof. RNDr. Eduard Schmidt, CSc. (člen) prof. RNDr. Pavel Zemánek, Ph.D. (člen) RNDr. Antonín Fejfar, CSc. (člen) doc. Ing. Radek Kalousek, Ph.D. (člen)

Date of acceptance

2018-06-19

Defence

Jaké záření používáte pro detekci rozptylu? Jaká je polarizace dopadajícího světla? Proč je možné považovat odrazivost za konstantní při různých polarizacích světla? Jaká musí být vlnová délka světla vzhledem k rozměru struktur na povrchu, aby bylo možné použít uvedenou metodu? Ve vztahu (1.1) jde o Fraunhoferovu nebo Fresnelovu difrakci?

Result of defence

práce byla úspěšně obhájena

DOI

Collections

Endorsement

Review

Supplemented By

Referenced By

Citace PRO