ŠULC, V. Numerické modelování rozptylu laserového světla z drsných povrchů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.
Diplomant Bc. Václav Šulc přistoupil k řešení zadané problematiky v rozsahu, který je adekvátní diplomové práci. Na základě Beckmannovy-Kirchhoffovy teorie rozptylu elektromagnetických vln z povrchů pevných těles nalezl (pod dohledem vedoucího práce) přibližné analytické vyjádření pro rozdělení intenzity z povrchu rozptýleného světelného svazku na detekční polokouli experimentálního zařízení SMII sestrojeného v Laboratoři koherenční optiky (LKO) ÚFI FSI VUT v Brně k měření rozptylu světla. Zmíněný analytický vztah použil v dalším pro výpočet rozptylových obrazců ze syntetických, přesně definovaných povrchů vytvořených v softwarovém prostředí Gwyddion. Výpočet prováděl v softwarovém prostředí MATLAB. Tento postup použil k ověření správnosti numerického modelu. Věnoval se rovněž posouzení shody numerické simulace s výsledky měření pomocí SMII. Pro tento účel získal digitální mapy tří povrchů leptaných křemíkových desek změřených pomocí AFM. Vypočtené rozptylové obrazce z těchto povrchů srovnal s obrazci z odpovídajících povrchů získanými pomocí SMII. Výsledek srovnání lze považovat za kvalitativní souhlas. Důvodem tohoto konstatování je nízký výpočetní výkon počítače, který diplomant používal. V tomto ohledu mu lze vytknout skutečnost, že nevyužil možnosti použít klastr počítačů, který měl k dispozici. Postup řešení zadané problematiky prezentovaný diplomantem v jeho práci lze považovat za originální. Je přínosem pro další rozvoj činnosti LKO v oblasti využití rozptylu světla k posuzování kvality povrchů pevných těles. Předpokládám, že diplomant bude pokračovat v jím řešené problematice i v rámci doktorského studia. Diplomová práce je logicky uspořádána, postup řešení zadaných úkolů je prezentován srozumitelně. Stylistické, gramatické i formální nedokonalosti se v práci projevují sporadicky a nenarušují její celkové vyznění. Diplomant prokázal schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry, jakož i schopnost pracovat s literaturou. Závěrem konstatuji, že diplomant splnil požadavky a cíle zadání diplomové práce. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Vytváření povrchů se specifickým tvarem povrchu zohledňujícím rozptyl a absorpci světla je důležitou součástí vývoje solárních článků. V předložené práci se autor zaměřuje na vývoj výpočetních nástrojů pro modelování rozptylu na takových površích, což je nepochybně aplikačně velmi zajímavý problém. Současné technologie umožňují řadu modifikací tvaru povrchu (i ve velkém měřítku a za nízkých nákladů) a využití výpočetních nástrojů pro design ideálních povrchů tak bude patrně stále žádanější. Předložená práce využívá Beckmannovu-Kirchhoffovu skalární teorii pro výpočet rozptylu na syntetických površích se srovnatelnými statistickými parametry, jako mají povrchy reálné (měřené např. pomocí mikroskopie atomárních sil). Využití syntézy povrchů je zde nástrojem pro získání reprezentativního statistického vzorku pro výpočet a také nástrojem pro získání širokého spektra potenciálních povrchů a jejich modifikací, což by experimentálně bylo velmi obtížné a zdlouhavé. Výsledky modelování jsou nicméně také srovnány s reálnými měřeními, což oceňuji. Práce je přehledná, vhodně uspořádaná a obsahuje všechny formální náležitosti. Některé formulace, zejména v první polovině práce, jsou po stylistické stránce poněkud nešťastně formulované (např. již úvod na straně 2), není to na však úkor kvality odborné stránky práce. Obecně by bylo vhodné, aby autor při své budoucí vědecké činnosti a v souvisejících publikacích věnoval více pozornosti podrobnějším vysvětlujícím poznámkám v textu, byť by nebyly pro správnost jeho sdělení zásadní. Cílem diplomové práce je nepochybně vybudovat i takové dovednosti. Po odborné stránce je nicméně práce zpracována pečlivě, obsahuje podrobné odvození použitého numerického modelu, řadu výsledků a jejich diskuzi. Autor prokázal schopnost navrhnout a implementovat poměrně složitý výpočet a srovnat jeho výsledky s experimentálními daty, což jistě prokazuje jeho kvality a schopnost další vědecké práce v tomto oboru.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 109528