Transport huminových látek skrz rostlinnou kutikulu
| but.committee | prof. Ing. Martina Klučáková, Ph.D. (předseda) prof. Ing. Michal Veselý, CSc. (místopředseda) prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc. (člen) doc. Ing. František Šoukal, Ph.D. (člen) prof. Mgr. Martin Vala, Ph.D. (člen) | cs |
| but.defence | Student prezentoval řešenou práci, její teoretická východiska a vlastní výsledky, zodpověděl dotazy položené oponentem a následně byly poleženy dotazy členů komise. Omelka – proč byla vybrána bobkovišeň?Vala – jak byla určena chyba stanovení difuzního koeficientu? Student prokázal velmi dobrou orientaci v dané problematice a schopnost samostatné prezentace získaných výsledků. | cs |
| but.jazyk | čeština (Czech) | |
| but.program | Chemie a chemické technologie | cs |
| but.result | práce byla úspěšně obhájena | cs |
| dc.contributor.advisor | Klučáková, Martina | cs |
| dc.contributor.author | Hývnarová, Lucie | cs |
| dc.contributor.referee | Kalina, Michal | cs |
| dc.date.created | 2019 | cs |
| dc.description.abstract | Ve své bakalářské práci se zabývám transportem lignohumátu skrz rostlinnou kutikulu. Konkrétně se zabývám transportem skrz listovou kutikulu, která se dělí na horní a spodní. Rozdíl mezi horní a spodní kutikulou je ten, že spodní kutikula obsahuje stomata. Abych mohla studovat tento transport, bylo nejprve třeba si kutikuly z listu vyseparovat. Použila jsem dvě metody izolace, chemickou, která je agresivnější, ale za to je časově méně náročná (trvá 3 dny) a metodu chemickou, která je sice jemnější, ale trvá déle (cca 6 týdnů). Z vyseparovaných kutikul jsem vytvořila difúzní páry, které se skládají ze zdrojového gelu, kde je agarózový gel s lignohumátem a příjmového gelu, kde je pouze čistý agarózový gel. U těchto difúzních párů byl po dobu 10 - ti dnů monitorován časový vývoj koncentračních profilů pomocí UV-VIS spektrometrie a byla sledována difúze zdrojového gelu do gelu příjmového. Na základě Fickových zákonů a jejich řešenípro tzv. difúzi v páru nekonečných medií byl stanoven difúzní koeficient lignohumátu v hydrogelu a následně posouzen vliv izolovaných kutikul jako bariéry na rozhraní mezi oběma hydrogely. Ze získaných výsledků vyplývá, že nejlépe difunduje lignohumát přes spodní kutikulu, která byla vyseparována pomocí chemické metody izolace. Chemická izolace je mnohem drastičtější než metoda enzymatická, protože se při ní používá chlorid zinečnatý, který je žíravý a poškozuje celulózu. Tudíž při této izolaci pravděpodobně dochází k poškození struktury, což vede ke zvýšení propustnosti membrány. Spodní kutikula navíc obsahuje stomata, kterými mohl lignohumát snadněji procházet. | cs |
| dc.description.abstract | In my bachelor thesis I deal with the transport of lignohumate through the plant cuticle. Specifically, I deal with transport through the leaf cuticle, which is divided into upper and lower cuticles. The difference between the upper and lower cuticles is that the lower cuticle contains vents. To study this transport, it was first necessary to separate the cuticles from the leaf. I used two methods of chemical isolation, which is more aggressive, but it is less time consuming (3 days) and a chemical method that is softer but takes longer (about 6 weeks). I created diffuse vapors from the separated cuticles, which consist of a source gel, where the lignohumate agarose gel and the intake gel are purely agarose gel. In these diffuse pairs, the time profile of the concentration profiles was monitored by UV-VIS spectrometry for 10 days and diffusion of the source gel into the uptake gel was monitored. Based on Fick's laws and their solution for diffusion in a pair of infinite media, the diffusion coefficient of lignohumate in the hydrogel was determined and the effect of isolated cuticles as a barrier at the interface between the two hydrogels was assessed. The results show that lignohumate diffuses best through the lower cuticle, which was separated by a chemical isolation method. Chemical isolation is much more drastic than the enzymatic method because zinc chloride is used, which is corrosive and damages cellulose. Thus, in this isolation, the cuticle structure is damaged and thereby reduced, resulting in increased membrane permeability. | en |
| dc.description.mark | B | cs |
| dc.identifier.citation | HÝVNAROVÁ, L. Transport huminových látek skrz rostlinnou kutikulu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019. | cs |
| dc.identifier.other | 113545 | cs |
| dc.identifier.uri | http://hdl.handle.net/11012/178412 | |
| dc.language.iso | cs | cs |
| dc.publisher | Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická | cs |
| dc.rights | Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení | cs |
| dc.subject | huminové látky | cs |
| dc.subject | hydrogel | cs |
| dc.subject | penetrace | cs |
| dc.subject | rostlinná kutikula | cs |
| dc.subject | transport | cs |
| dc.subject | humic substances | en |
| dc.subject | hydrogel | en |
| dc.subject | penetration | en |
| dc.subject | plant cuticle | en |
| dc.subject | transport | en |
| dc.title | Transport huminových látek skrz rostlinnou kutikulu | cs |
| dc.title.alternative | Transport of humic substances through plant cuticle | en |
| dc.type | Text | cs |
| dc.type.driver | bachelorThesis | en |
| dc.type.evskp | bakalářská práce | cs |
| dcterms.dateAccepted | 2019-06-18 | cs |
| dcterms.modified | 2019-06-18-16:34:58 | cs |
| eprints.affiliatedInstitution.faculty | Fakulta chemická | cs |
| sync.item.dbid | 113545 | en |
| sync.item.dbtype | ZP | en |
| sync.item.insts | 2025.03.16 12:53:16 | en |
| sync.item.modts | 2025.01.17 12:03:59 | en |
| thesis.discipline | Spotřební chemie | cs |
| thesis.grantor | Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. Ústav fyzikální a spotřební chemie | cs |
| thesis.level | Bakalářský | cs |
| thesis.name | Bc. | cs |